Evropa nikoho nezajímá, říká k Aljašce Topolánek. Špidla předpokládá „Jižní Koreu“

Nahrávám video

Od setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem se nečeká zásadní průlom, shodli se bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM) s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Poukázali také na to, že Evropská unie u jednání nebude, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle Topolánka je „celá schůzka bizarní“, zmínil například místo konání. „Největší problém je, že Donald Trump do toho vstupuje v zásadě jenom proto, že pro něj je velké reputační riziko, jak se to vleče,“ poukázal na Trumpův výrok z předvolební kampaně, kdy sliboval ukončení ruské agrese za jeden den.

„Na jedné straně je naštvaný, že si z něj Putin dělá legraci, na druhé straně je to tím, že si Putin vynutil bilaterální jednání – tím vlastně (Trump) uznává agresi nebo uznává to, že je (Putin) partner,“ popsal. Neúčastí Zelenského ukazuje Trump postoj, který je pro Topolánka nepřijatelný. Od jednání prý průlom nečeká. „Možná, že to ani není cílem,“ podotknul.

Dle Špidly by průlom nenastal ani v případě pozvání Zelenského, neboť „věc není odpovídajícím způsobem připravená“. Vyjednávání je podle jeho názoru příliš komplexní. „Pořád je zásadní otázka, že se to řeší na bojišti. Dokud se nevytvoří určitý typ rovnováhy, který bude nasnadě delší dobu, tak se nedá předpokládat, že bude jakýkoli průlom,“ shrnul.

Diplomat Landovský zmínil, že načasování schůzky vyplývá z předešlých lhůt a ultimát. „Bylo potřeba něco udělat, aby nedošlo ke ztrátě tváře Donalda Trumpa, který ultimátum nastavil na kratší dobu,“ připomněl. Šéf Bílého domu dal Kremlu ultimátum, které vypršelo minulý týden. Po Moskvě požadoval okamžité zastavení bojů na Ukrajině, jinak pohrozil uvalením dalších sankcí.

EU chybí

„Hrajeme u toho roli komentátorů z vnějšku, vůbec nemáme možnost – přestože Evropa navýšila svou pomoc Ukrajině – do toho nějak vážně promlouvat,“ poznamenal Landovský k pozici EU. Situace dle něj vyplývá z formátu, který „diktují Američané“. S ohledem na předchozí Trumpovy mírové aktivity – například v konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem – očekává jisté „posunutí věci“, ovšem nikoliv vyřešení konfliktu.

Podle Topolánka podniká Evropa nyní „zoufalou snahu“ se jednání účastnit. „Evropa nikoho nezajímá, Trump vlastně s nikým jednat nechce, protože nemá partnera,“ domnívá se expremiér. EU se dle něj není schopná shodnout na jednotném postoji. Poukázal také na možné vyloučení některých států z takzvané koalice ochotných, pokud budou mít jiný názor než ostatní.

Sedmadvacítka by dle Topolánka měla převzít americké vojenské, obranné či finanční závazky vůči Ukrajině a „dramatickým způsobem do toho vstoupit“ dodávkami Kyjevu, jinak prý zůstane „směšným přívěškem“.

Špidla reagoval, že Evropa není „zdaleka tak vedlejší fenomén“. „Nebýt velmi masivní a vytrvalé podpory Evropy Ukrajině, tak těžko lze odhadovat, že by se Ukrajina byla schopna tak dlouho bránit,“ podotknul. Moderátorka Kroužková připomněla, že dle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) by se Evropa měla jednání účastnit, neboť platí většinu vojenské pomoci.

Evropská Ukrajina

Dle Špidly bude nejpravděpodobnější „varianta Jižní Korea“. Připomněl situaci po válce mezi Pchjongjangem a Soulem, kdy se po příměří Jižní Korea modernizovala a změnila. „Znamená to vtáhnout Ukrajinu do Evropské unie, řádně ji integrovat, pomoct jí, aby se přetransformovala,“ vyjmenoval.

Landovský s ním souhlasí. Zmínil například relevanci dobytých území, která pak mohou být předmětem debat o „linii příměří“. Zelenskyj by dle něj – až bude účastníkem jednání – mohl přijmout tuto variantu, tedy zamražení konfliktu na „reálných liniích“. Dopad konfliktu je však dle něj mnohem hlubší, uzavřel.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...