Evropa ladila s USA zelené dotace. Firmy starého kontinentu chtějí dostat šanci za mořem

Nahrávám video

Spojené státy se chystají investovat stovky miliard dolarů do zvládání inflace a klimatických změn. Obří investiční program ale budí obavy v Evropě, protože příjemcem dotací budou jen firmy vyrábějící na území Spojených států. Za evropský průmysl proto vyrazili do Washingtonu lobbovat ministři z Německa a Francie.

Cílem mise německého ministra hospodářství Roberta Habecka a francouzského ministra financí Bruna Le Maira bylo přimět Američany, aby brali na Evropany ohled. „Silný zelený průmyslový trh v USA a Evropě si budou vzájemně pomáhat. Postavíme zelený most přes Atlantik. Máme společný cíl – bojovat s globálním oteplováním. A vytvářet novou průmyslovou odolnost a nezávislost,“ nastínil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. 

Americký prezident Joe Biden od loňského léta chystal zákon reagující na vysokou inflaci a klimatické změny. Investovat se budou stovky miliard dolarů. Zákon prošel i se souhlasem republikánů, kteří v něm chtěli prosadit trumpovské heslo America First, tedy důraz na americké zájmy.

Na dotace by však měly mít nárok jen firmy, které ve Spojených státech vyrábějí a používají lokální díly a součástky. Evropský průmysl – zejména automobilky, které vyrábějí elektroauta a baterie – v tom vidí konkurenční nevýhodu.

„Chceme, aby americká strana zahrnula maximum evropských součástek do působnosti jejich dotačního zákona,“ uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Chtěl by tak, aby i evropské firmy mohly profitovat z daňových úlev a dotací, které budou mít americké výrobky. 

Vznikne pracovní skupina

Nakonec vznikne pracovní skupina, která má zajistit, aby Evropa nepřišla zkrátka, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Připomněl i postoj německého kancléře Olafa Scholze, že předhánění v tom, kdo bude dotovat svou ekonomiku více, nemá žádný smysl. „To by bylo strašné. Ne všichni by dokázali držet krok. Některé země možná, ale ani to by nebylo smysluplné,“ řekl kancléř. 

Le Maire a Habeck se shodli s americkou ministryní financí Janet Yellenovou na úplné transparentnosti ohledně masivních zelených dotací firmám, které chystá Bidenova administrativa. To by podle evropských ministrů mělo Evropské unii umožnit dorovnat pobídky, které bude Washington svým firmám nabízet. 

Závislost Německa na Číně loni stoupla

V čem si Spojené státy a Evropa naprosto rozumějí, je postoj k Číně. Jejich závislost na čínském vývozu se podle nich musí výrazně snížit, dodal zpravodaj Polák.

Ve středu uvedla agentura Reuters, že objem obchodu mezi Německem a Čínou se loni zvýšil o 21 procent na rekordních 298 miliard eur (7,1 bilionu korun). Čína tak už sedmým rokem zůstala nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, navzdory varování některých politiků před přílišnou závislostí Berlína na této asijské zemi. 

Německo loni z Číny dovezlo zboží za 191 miliard eur, což bylo o třetinu více než v roce předchozím. Vývoz německého zboží do Číny proti tomu vzrostl jen o 3,1 procenta zhruba na 107 miliard eur. Celkově tak Německo vykázalo ve vztahu k Číně obchodní deficit přibližně 84 miliard eur.

Berlín potřebuje kovy vzácných zemin

Někteří němečtí politici a vědci jsou znepokojeni vzájemnou závislostí obou zemí v některých oblastech kvůli odlišným názorům na sociální a politické svobody. Hlavním problémem je závislost Německa na Číně v dodávkách důležitých surovin, které jsou nutné pro přechod na čistší energetiku a dopravu, dodal šéf oddělení globální ekonomiky hospodářského institutu DIW Lukas Menkhoff. Německo dováží z Číny zhruba dvě třetiny kovů vzácných zemin. Ty jsou nepostradatelné například při výrobě baterií a polovodičů nebo pro magnety v elektromobilech.

„Válka Ruska proti Ukrajině nám dramaticky ukázala, jak mohou autokratické režimy využívat závislost na komoditách jako politickou páku,“ řekl Menkhoff. „Pokud by Čína zaútočila na Tchaj-wan, německá ekonomika by se mohla dostat do problémů se zásobováním,“ dodal.

Německé ministerstvo hospodářství zatím plánuje rozsáhlé požadavky na německé firmy podnikající s Čínou. Dodavatele z autoritářských států chce vyloučit z kritické infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 14 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...