Dvanáct zemí vyjádřilo ve Varšavě podporu Ukrajině, Maďarsko bylo proti

Nahrávám video

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.

Účastníci summitu Iniciativy Trojmoří v závěrečném prohlášení vyjádřili „nepřestávající podporu Ukrajině, její suverenitě a územní integritě v rámci mezinárodně uznaných hranic“. Děje se tak v době, kdy administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa naléhá na rychlé ukončení Ruskem vyvolaného konfliktu. Podle dřívějších informací některých médií jsou USA v zájmu dosažení příměří připraveny uznat ruskou kontrolu nad okupovaným poloostrovem Krym, který je podle mezinárodního práva součástí Ukrajiny, a zmírnit sankce uvalené na Moskvu.

Představitelé iniciativy varšavského summitu dali najevo, že „jsou připraveni zesílit tlak na Rusko, aby byla oslabena jeho schopnost vést útočnou válku“.

Maďarsko ovšem uvedlo, že postoj jeho partnerů ze severovýchodní a jihovýchodní Evropy neodpovídá „novým geopolitickým okolnostem“. Po více než třech letech konfliktu se podle Budapešti ukázalo, že dosavadní přístup EU mír nepřiblížil a že vyjednávání o příměří mezi zástupci Trumpovy administrativy a Kremlu otevřely novou fázi. „Domníváme se, že bychom měli dělat vše, abychom tomuto procesu pomohli a dosáhli co nejrychleji trvalého míru, a že bychom se měli zdržet všech kroků, které by případně pokračujícím mírovým jednáním mohly být na škodu,“ uvedlo Maďarsko ve svém prohlášení k závěrečné deklaraci.

Budapešť opakovaně v rámci EU hrozí zablokováním protiruských sankcí, které podle ní více poškozují maďarskou a evropskou ekonomiku než tu ruskou. Od začátku ruské invaze vláda premiéra Viktora Orbána odmítá napadené zemi poskytovat vojenskou pomoc a nepovoluje ani její přepravu přes maďarské území.

Evropa dle Pavla čelí tlaku z Východu i Západu, musí spoléhat na sebe

Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu, a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe, prohlásil na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.

„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Tento tlak by nás konečně mohl přivést k tomu, že nemáme spoléhat na nikoho a že máme dost potenciálu sami,“ míní hlava českého státu s tím, že Evropa obvykle vždy lépe pracuje pod tlakem. Varoval, že pokud kontinent nebude postupovat jednotně, ztratí na globální scéně zcela význam.

Prezident Petr Pavel
Zdroj: Reuters/Elizabeth Franz

Podle Pavla pak není maďarský postoj překvapivý, kopíruje totiž pozici země v EU. „Všichni tady s tím počítali,“ řekl prezident novinářům. Dodal, že závěrečná deklarace summitu není závazná.

Trojmoří si dává za cíl vylepšit nejen dopravní infrastrukturu

Iniciativa Trojmoří vznikla z podnětu Polska a Chorvatska před deseti lety s cílem vylepšit infrastrukturu středovýchodní a jihovýchodní Evropy zanedbanou po dekádách komunistické nadvlády. Mezi projekty, na něž se Iniciativa Trojmoří soustředí, patří například stavba dálnice Via Baltica nebo železniční tratě Rail Baltica, která má spojit Finsko přes pobaltské země a Polsko se železniční sítí na západě Evropy.

Vznikají také energetické interkonektory nebo terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Česko klade důraz na vysokorychlostní trať mezi Brnem, Přerovem, Ostravou a polskou hranicí, která by měla posílit nejen dopravní spojení s Polskem, ale i s Pobaltím.

V souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu získaly pro třináct zapojených zemí na významu i odolnost infrastruktury, kyberbezpečnost a posílení vojenské mobility, tedy schopnosti přesouvat armádní techniku a personál.

Ukrajinský prezident Zelenskyj svým kolegům ve Varšavě řekl, že jeho země se během ruské invaze hodně naučila. „Nejen jak se vzpamatovávat po ruských bombových a raketových útocích, ale i jak přistupovat ke kyberútokům a dalším hrozbám,“ uvedl. „Musíme se poučit z toho, jak se Rusko chová, a lépe se připravit,“ podotkl. Ukrajina spolu s Moldavskem jsou přidruženými zeměmi Iniciativy Trojmoří, nově se k nim přidá Černá Hora a Albánie.

Pro polského prezidenta Andrzeje Dudu je varšavský summit pravděpodobně poslední velkou mezinárodní akcí. Polsko v květnu čekají prezidentské volby a Duda, který je v úřadu dvě funkční období, se o znovuzvolení ucházet nemůže.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...