Europoslanci v usnesení odsoudili Orbánovu cestu do Moskvy, podpořili Ukrajinu

Nahrávám video
Události: Rezoluce Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Europoslanci ve středu v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko je od začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro usnesení devět, proti byli čtyři a šest se jich zdrželo.

Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se zdrželo hlasování.

Parlament, který v novém složení tento týden zasedá poprvé, potvrdil své dosavadní stanovisko a závazek EU poskytovat napadené zemi pomoc tak dlouho, dokud to bude zapotřebí k zajištění vítězství Kyjeva. Europoslanci také uvítali jednání o přistoupení Ukrajiny do sedmadvacetičlenného bloku a členské státy v dokumentu vyzvali, aby rozšířily svou politiku sankcí vůči Moskvě. Požadují také po Rusku, aby zaplatilo za škody, které na Ukrajině způsobilo.

Europoslanci též odsoudili „barbarský útok“ na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě ze začátku července. Rozsáhlý úder, který mimo jiné zasáhl právě toto zdravotnické zařízení, si napříč zemí vyžádal desítky životů.

Nevoli některých parlamentních klubů podle vyjádření představitelů osmi europarlamentních frakcí při ranní debatě nezpůsobilo ani tak vyjádření podpory Kyjevu, ale zejména ty body usnesení, které se týkají Orbánova setkání mimo jiné s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Maďarský premiér se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ a snahu ukončit válku na Ukrajině. S lídry zbývajících šestadvaceti zemí EU je nekonzultoval, mandát k jednání jménem Unie tak Orbán neměl.

Evropský parlament návštěvu v Moskvě odsoudil a zdůraznil, že maďarský premiér nemůže tvrdit, že zastupuje EU, když jedná v rozporu se společnými postoji. „Z tohoto porušení by měly být vyvozeny pro Maďarsko důsledky,“ píše se v rezoluci, která připomíná, že bezprostředně po Orbánově „mírové“ misi Rusko zaútočilo na dětskou nemocnici v ukrajinské metropoli. Snahy jednat o míru s Putinem tak byly „zcela irelevantní“, uvádí dokument.

Jak hlasovali čeští europoslanci

Čeští europoslanci měli na usnesení rozdílné názory. Devět europoslanců z frakcí, které návrh rezoluce parlamentu předložily, podle očekávání dokument podpořilo. Proti hlasovali čtyři čeští zástupci a šest se jich zdrželo.

Usnesení podpořilo pět zástupců lidovecké frakce EPP, tedy Luděk Niedermayer (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN) a Ondřej Kolář (TOP 09) a rovněž tři z konzervativní frakce ECR – Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek (všichni zvoleni za ODS). Pro byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených.

Proti hlasovali čtyři Češi, Ivan David zvolený za SPD a Trikoloru, který se zařadil do klubu Evropa suverénních národů (ESN), nezařazení europoslanci Kateřina Konečná a Ondřej Dostál z hnutí Stačilo! a rovněž Filip Turek z Přísahy a Motoristů, která je členem frakce Patriotů pro Evropu. Jeho kolegyně Nikola Bartůšek a pět europoslanců ANO, kteří jsou členy stejné frakce, se zdrželo. Konkrétně šlo o Kláru Dostálovou, Jaroslava Bžocha, Jaroslavu Pokornou Jermanovou, Janu Nagyovou a Ondřeje Knotka.

Ondřej Kovařík (ANO) podle záznamů nehlasoval a Martin Hlaváček krátce před zahájením schůze oznámil, že nemůže mandát z osobních důvodů vykonávat, a proto ve Štrasburku není. Jeho náhradník Tomáš Kubín (ANO) se zatím mandátu neujal.

„Nemá právo se nazývat patriotem“

Návrh rezoluce, která ostře vystupuje proti Moskvě i proti Orbánovi, předložili zástupci dvou největších parlamentních skupin – lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D) a také představitelé liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), Zelených a Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

„Viděli jsme, jak se krajní pravice v tomto parlamentu spolčuje s Putinem. Falešný patriot Orbán se setkal s Putinem, aby propagoval mírový plán, o jehož existenci nikomu neřekl. O jakém míru chce Orbán mluvit s tyranem, jako je Putin?“ ptala se na debatě před hlasováním šéfka sociálnědemokratické frakce Iratxe García Pérezová.

Hodnoty frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), kam patří i poslanci Orbánovy strany Fidesz, dopoledne zpochybňoval i místopředseda lidovecké frakce Andrzej Halicki, podle kterého se pomoc Ukrajině rovná pomoci Evropě. „Kdo nám s (usnesením) nepomůže, nemá právo nazývat se patriotem,“ zdůraznil.

„Nemůžeme vinit Maďarsko, našeho partnera v NATO, že se snaží o nějakou špatnost, když se snaží otevřít diskuzi. Odsoudíte i mírový summit?“, ptal se naopak šéf Patriotů Jordan Bardella s odkazem na setkání, které se bez účasti Ruska v červnu konalo ve Švýcarsku.

Orbánovu iniciativu podpořila i další nově vzniklá frakce Evropa suverénních národů (ESN), podle které dosavadní snahy ukončit válku na Ukrajině nefungovaly. „Když chcete rozdílné výsledky, potřebujete jiný přístup, změnu strategie. Jsme vděční, že na sebe Orbán vzal tu zodpovědnost. Jeho krok byl správný, nikoliv populární,“ řekl za ESN René Aust.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...