Europoslanci v usnesení odsoudili Orbánovu cestu do Moskvy, podpořili Ukrajinu

Nahrávám video

Europoslanci ve středu v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko je od začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro usnesení devět, proti byli čtyři a šest se jich zdrželo.

Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se zdrželo hlasování.

Parlament, který v novém složení tento týden zasedá poprvé, potvrdil své dosavadní stanovisko a závazek EU poskytovat napadené zemi pomoc tak dlouho, dokud to bude zapotřebí k zajištění vítězství Kyjeva. Europoslanci také uvítali jednání o přistoupení Ukrajiny do sedmadvacetičlenného bloku a členské státy v dokumentu vyzvali, aby rozšířily svou politiku sankcí vůči Moskvě. Požadují také po Rusku, aby zaplatilo za škody, které na Ukrajině způsobilo.

Europoslanci též odsoudili „barbarský útok“ na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě ze začátku července. Rozsáhlý úder, který mimo jiné zasáhl právě toto zdravotnické zařízení, si napříč zemí vyžádal desítky životů.

Nevoli některých parlamentních klubů podle vyjádření představitelů osmi europarlamentních frakcí při ranní debatě nezpůsobilo ani tak vyjádření podpory Kyjevu, ale zejména ty body usnesení, které se týkají Orbánova setkání mimo jiné s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Maďarský premiér se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ a snahu ukončit válku na Ukrajině. S lídry zbývajících šestadvaceti zemí EU je nekonzultoval, mandát k jednání jménem Unie tak Orbán neměl.

Evropský parlament návštěvu v Moskvě odsoudil a zdůraznil, že maďarský premiér nemůže tvrdit, že zastupuje EU, když jedná v rozporu se společnými postoji. „Z tohoto porušení by měly být vyvozeny pro Maďarsko důsledky,“ píše se v rezoluci, která připomíná, že bezprostředně po Orbánově „mírové“ misi Rusko zaútočilo na dětskou nemocnici v ukrajinské metropoli. Snahy jednat o míru s Putinem tak byly „zcela irelevantní“, uvádí dokument.

Jak hlasovali čeští europoslanci

Čeští europoslanci měli na usnesení rozdílné názory. Devět europoslanců z frakcí, které návrh rezoluce parlamentu předložily, podle očekávání dokument podpořilo. Proti hlasovali čtyři čeští zástupci a šest se jich zdrželo.

Usnesení podpořilo pět zástupců lidovecké frakce EPP, tedy Luděk Niedermayer (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN) a Ondřej Kolář (TOP 09) a rovněž tři z konzervativní frakce ECR – Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek (všichni zvoleni za ODS). Pro byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených.

Proti hlasovali čtyři Češi, Ivan David zvolený za SPD a Trikoloru, který se zařadil do klubu Evropa suverénních národů (ESN), nezařazení europoslanci Kateřina Konečná a Ondřej Dostál z hnutí Stačilo! a rovněž Filip Turek z Přísahy a Motoristů, která je členem frakce Patriotů pro Evropu. Jeho kolegyně Nikola Bartůšek a pět europoslanců ANO, kteří jsou členy stejné frakce, se zdrželo. Konkrétně šlo o Kláru Dostálovou, Jaroslava Bžocha, Jaroslavu Pokornou Jermanovou, Janu Nagyovou a Ondřeje Knotka.

Ondřej Kovařík (ANO) podle záznamů nehlasoval a Martin Hlaváček krátce před zahájením schůze oznámil, že nemůže mandát z osobních důvodů vykonávat, a proto ve Štrasburku není. Jeho náhradník Tomáš Kubín (ANO) se zatím mandátu neujal.

„Nemá právo se nazývat patriotem“

Návrh rezoluce, která ostře vystupuje proti Moskvě i proti Orbánovi, předložili zástupci dvou největších parlamentních skupin – lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D) a také představitelé liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), Zelených a Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

„Viděli jsme, jak se krajní pravice v tomto parlamentu spolčuje s Putinem. Falešný patriot Orbán se setkal s Putinem, aby propagoval mírový plán, o jehož existenci nikomu neřekl. O jakém míru chce Orbán mluvit s tyranem, jako je Putin?“ ptala se na debatě před hlasováním šéfka sociálnědemokratické frakce Iratxe García Pérezová.

Hodnoty frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), kam patří i poslanci Orbánovy strany Fidesz, dopoledne zpochybňoval i místopředseda lidovecké frakce Andrzej Halicki, podle kterého se pomoc Ukrajině rovná pomoci Evropě. „Kdo nám s (usnesením) nepomůže, nemá právo nazývat se patriotem,“ zdůraznil.

„Nemůžeme vinit Maďarsko, našeho partnera v NATO, že se snaží o nějakou špatnost, když se snaží otevřít diskuzi. Odsoudíte i mírový summit?“, ptal se naopak šéf Patriotů Jordan Bardella s odkazem na setkání, které se bez účasti Ruska v červnu konalo ve Švýcarsku.

Orbánovu iniciativu podpořila i další nově vzniklá frakce Evropa suverénních národů (ESN), podle které dosavadní snahy ukončit válku na Ukrajině nefungovaly. „Když chcete rozdílné výsledky, potřebujete jiný přístup, změnu strategie. Jsme vděční, že na sebe Orbán vzal tu zodpovědnost. Jeho krok byl správný, nikoliv populární,“ řekl za ESN René Aust.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...