Europoslanci v Polsku zkoumali zneužití špionážního systému, objevili „šokující informace“

Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.

Jeroen Lenaers podotkl, že podle něj v Polsku dochází k hrubému porušování občanských práv a demokratických norem. „Rozhovory, které jsme absolvovali, podle mě ukazují v novém světle nelegální používání špehovacího softwaru proti demokratickým aktérům v Polsku,“ řekl. Europoslanci zároveň nevidí ze strany Varšavy snahu problém eliminovat a vyzývají k zásahu Evropskou komisi. 

Evropský parlament před několika měsíci obvinil polskou vládu ze sledování novinářů, opozičních politiků nebo občanských aktivistů a nakonec se rozhodl do Polska vyslat desetičlennou delegaci. Výsledkem byla slyšení s desítkami lidí včetně zástupců orgánů dohlížejících na činnost vlády, soudců, zákonodárců a obětí špehování skrze program Pegasus. Vládní politici se s europoslanci setkat odmítli.

Pojistky proti zneužívání sledovacích systémů nefungují

Na tiskové konferenci zmínil Lenaers i jeho kolegyně Sophie in't Veldová, že podle jejich zjištění v Polsku přestávají fungovat jakékoli pojistky proti zneužívání digitálních sledovacích nástrojů. Vláda se podle nich odvolává na „národní bezpečnost“, spíše ale sleduje autoritářské politické zájmy. 

„Končíme tuto návštěvu velmi, velmi znepokojeni,“ uvedla in't Veldová. Podrobnosti mají europoslanci shrnout ve zprávě, která bude publikovaná v listopadu.

Porušení evropských norem a spory o právní stát

Evropský parlament vyšetřuje zneužívání sledovacích technologií i v jiných zemích Unie. V centru aféry je software izraelské výroby s názvem Pegasus, který je navržen tak, aby umožnil vzdálený přístup k mikrofonům, fotoaparátům a údajům v telefonech iPhone, i těch s operačním systémem Android. Do zařízení může proniknout bez jakékoli akce uživatele a bez zanechání stop.

Podle zpravodaje České televize ve Varšavě Andrease Papadopulose je celý případ důležitým milníkem ve sporu EU a Polska ohledně podoby právního státu. 

Vyšetřovací komise sestává ze zástupců pěti evropských frakcí a zástupců šesti různých států – Německa, Polska, Slovenska, Česka, Španělska a Nizozemska. Ti všichni se dotazovali aktérů kauzy, jakým způsobem ovlivnilo jejich životy, že měli ve svých mobilních telefonech špionážní software.

„Pokud členská země EU cíleně špehovala své obyvatele, tak zcela evidentně z toho budou vyplývat velké problémy s fungováním právního státu. Polská konzervativní vláda je v tomto ohledu s Bruselem dlouhodobě ve sporu a závěry tohoto vyšetřování mohou sloužit jako jeden z mnoha důkazů o tom, že polská vláda má problém s podobou právního státu,“ zmínil zpravodaj s odkazem na problémy týkající se kontroverzní soudní reformy, zpochybňování postavení sexuálních menšin nebo fungování veřejnoprávní televize. 

V Polsku byl program Pegasus použit u minimálně šedesáti osob, uvedl v tiskové zprávě český europoslanec Marcel Kolaja, který byl rovněž členem delegace. Polská vláda podle něj skandál zametá pod koberec a nečiní kroky, které by pomohly rozptýlit obavy z antidemokratického jednání. „Musíme vyvinout tlak na Evropskou komisi a ta musí jednat. Důležité je též konat na půdě Rady Evropské unie, které do konce roku jako Česká republika předsedáme,“ dodal Kolaja. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...