Europoslanci se vyslovili pro zelenější energii. Obnovitelné zdroje mají tvořit přes 40 procent

Plénum Evropského parlamentu (EP) schválilo návrh směrnice, která posiluje podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Schválený text obsahuje zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na 42,5 procenta do roku 2030. Snížit se má byrokracie, povolování nových elektráren s obnovitelnými zdroji by nemělo trvat déle než 24 měsíců. Schválený text počítá i s přísnější regulací využívání biomasy. Návrh musí ještě formálně schválit Rada EU, s níž se EP na směrnici dohodl.

Současný cíl z roku 2018 stanovuje podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Evropský parlament schválil zvýšení tohoto cíle 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. V dopravě by pak měly klesnout emise skleníkových plynů o 14,5 procenta.

Nová směrnice také požaduje po členských zemích snížení byrokracie a trvání povolovacích procesů pro výstavbu nový elektráren s obnovitelnými zdroji. Vzniknout by měly speciální zóny, kde povolovací proces nebude trvat více než dvanáct měsíců, mimo ně by administrativa neměla zabrat více než dva roky.

Chybí formální schválení Radou EU

Text podpořilo 470 ze 630 přítomných europoslanců. Proti hlasovalo 120 zákonodárců, čtyřicet se zdrželo. Na směrnici se v březnu shodl Evropský parlament Radou EU, která zastupuje členské země. Aby návrh začal platit, musí ho teď ještě formálně schválit právě Rada EU.

Český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa vidí hlavní přínos schváleného textu v „digitalizaci energetiky“. Díky tomu by energetika a přenosové sítě měly být schopny reagovat efektivněji na počasí či výkyvy spotřeby. Peksa také očekává zjednodušení připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě. Podotkl rovněž, že by posílení obnovitelných zdrojů mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv a k poklesu jejich dovozu, například z Ruska.

Proti textu hlasovala europoslankyně Veronika Vrecionová z ODS i další europoslanci z této strany. Vrecionové vadí především stanovení nového cíle podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě do roku 2030. Podle ní není Česko schopné navýšeného cíle dosáhnout. „Nemyslím si, že bychom se měli k takovým číslům zavazovat,“ řekla. Souhlasí se zjednodušením administrativy pro budování nových elektráren s obnovitelnými zdroji.

Europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09, který hlasoval pro návrh směrnice, poukázal na to, že nový cíl je na úrovni celé EU, revidované závazky členské země sdělí Evropské komisi ve svých plánech, pokud bude směrnice definitivně schválena. „Ten cíl je navržen velmi, velmi rozumně,“ uvedl s tím, že velký podíl na dojednání návrhu mělo české předsednictví v Radě EU.

Pro návrh směrnice hlasovali europoslanci zvolení za KDU-ČSL, hnutí STAN, Piráty a Radka Maxová z klubu socialistů a demokratů. Proti textu hlasovali europoslanci z ODS s výjimkou Evžena Tošenovského, který se zdržel, a předsedkyně českých komunistů Kateřina Konečná. Dvě europoslankyně zvolené za ANO návrh podpořily, tři jejich kolegové se zdrželi. Zdržel se také Jiří Pospíšil z TOP 09. Europoslanci zvolení na kandidátce SPD či Pirátka Markéta Gregorová se hlasování nezúčastnili.

Nahrávám video
Analytička Kazlauskas o jednání EP o obnovitelných zdrojích
Zdroj: ČT24

Analytička: Zbývá schválit jednotky návrhů z balíku Fit for 55

Schválená pravidla zapadají do strategie označované Fit for 55, kterou chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Balíček Fit for 55 má pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a je součástí unijní strategie zvané Zelená dohoda (Green Deal).

Schvalování balíčku se blíží ke konci, podotkla analytička Vendula Kazlauskas. „V tuto chvíli zbývají na stole už jen jednotky návrhů, jsou to ale bohužel ty nejtěžší a nejkontroverznější návrhy,“ řekla ve vysílání České televize.

Je mezi nimi mimo jiné nařízení Euro 7 o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy. „Česká republika vede koalici států, které se postavily proti návrhu Euro 7, a vypadá to, že se podaří původní návrh zmírnit,“ připomněla analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.

V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta. V oficiálním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který zaslala vláda Evropské komisi v roce 2020, se navrhoval závazek pro Česko do roku 2030 ve výši 22 procent. Podle expertů by zvýšený závazek mohl činit kolem třiceti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...