Europoslanci se vyslovili pro zelenější energii. Obnovitelné zdroje mají tvořit přes 40 procent

Plénum Evropského parlamentu (EP) schválilo návrh směrnice, která posiluje podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Schválený text obsahuje zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na 42,5 procenta do roku 2030. Snížit se má byrokracie, povolování nových elektráren s obnovitelnými zdroji by nemělo trvat déle než 24 měsíců. Schválený text počítá i s přísnější regulací využívání biomasy. Návrh musí ještě formálně schválit Rada EU, s níž se EP na směrnici dohodl.

Současný cíl z roku 2018 stanovuje podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Evropský parlament schválil zvýšení tohoto cíle 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. V dopravě by pak měly klesnout emise skleníkových plynů o 14,5 procenta.

Nová směrnice také požaduje po členských zemích snížení byrokracie a trvání povolovacích procesů pro výstavbu nový elektráren s obnovitelnými zdroji. Vzniknout by měly speciální zóny, kde povolovací proces nebude trvat více než dvanáct měsíců, mimo ně by administrativa neměla zabrat více než dva roky.

Chybí formální schválení Radou EU

Text podpořilo 470 ze 630 přítomných europoslanců. Proti hlasovalo 120 zákonodárců, čtyřicet se zdrželo. Na směrnici se v březnu shodl Evropský parlament Radou EU, která zastupuje členské země. Aby návrh začal platit, musí ho teď ještě formálně schválit právě Rada EU.

Český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa vidí hlavní přínos schváleného textu v „digitalizaci energetiky“. Díky tomu by energetika a přenosové sítě měly být schopny reagovat efektivněji na počasí či výkyvy spotřeby. Peksa také očekává zjednodušení připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě. Podotkl rovněž, že by posílení obnovitelných zdrojů mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv a k poklesu jejich dovozu, například z Ruska.

Proti textu hlasovala europoslankyně Veronika Vrecionová z ODS i další europoslanci z této strany. Vrecionové vadí především stanovení nového cíle podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě do roku 2030. Podle ní není Česko schopné navýšeného cíle dosáhnout. „Nemyslím si, že bychom se měli k takovým číslům zavazovat,“ řekla. Souhlasí se zjednodušením administrativy pro budování nových elektráren s obnovitelnými zdroji.

Europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09, který hlasoval pro návrh směrnice, poukázal na to, že nový cíl je na úrovni celé EU, revidované závazky členské země sdělí Evropské komisi ve svých plánech, pokud bude směrnice definitivně schválena. „Ten cíl je navržen velmi, velmi rozumně,“ uvedl s tím, že velký podíl na dojednání návrhu mělo české předsednictví v Radě EU.

Pro návrh směrnice hlasovali europoslanci zvolení za KDU-ČSL, hnutí STAN, Piráty a Radka Maxová z klubu socialistů a demokratů. Proti textu hlasovali europoslanci z ODS s výjimkou Evžena Tošenovského, který se zdržel, a předsedkyně českých komunistů Kateřina Konečná. Dvě europoslankyně zvolené za ANO návrh podpořily, tři jejich kolegové se zdrželi. Zdržel se také Jiří Pospíšil z TOP 09. Europoslanci zvolení na kandidátce SPD či Pirátka Markéta Gregorová se hlasování nezúčastnili.

Nahrávám video

Analytička: Zbývá schválit jednotky návrhů z balíku Fit for 55

Schválená pravidla zapadají do strategie označované Fit for 55, kterou chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Balíček Fit for 55 má pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a je součástí unijní strategie zvané Zelená dohoda (Green Deal).

Schvalování balíčku se blíží ke konci, podotkla analytička Vendula Kazlauskas. „V tuto chvíli zbývají na stole už jen jednotky návrhů, jsou to ale bohužel ty nejtěžší a nejkontroverznější návrhy,“ řekla ve vysílání České televize.

Je mezi nimi mimo jiné nařízení Euro 7 o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy. „Česká republika vede koalici států, které se postavily proti návrhu Euro 7, a vypadá to, že se podaří původní návrh zmírnit,“ připomněla analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.

V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta. V oficiálním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který zaslala vláda Evropské komisi v roce 2020, se navrhoval závazek pro Česko do roku 2030 ve výši 22 procent. Podle expertů by zvýšený závazek mohl činit kolem třiceti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...