Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Již ve středu se na změně emisních norem oxidu uhličitého shodli zástupci členských států Unie. Nyní musí předpis ještě formálně schválit Rada EU na některém ze svých nejbližších zasedání a norma začne platit.

Návrh Evropské komise podpořilo 458 europoslanců z 573 přítomných, proti jich bylo 101. Hlasování se zdrželo čtrnáct členů Evropského parlamentu. Návrh podpořilo všech dvacet přítomných českých europoslanců. Markéta Gregorová z frakce Zelených se hlasování neúčastnila, protože je na Ukrajině.

Zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027

Cílem navrhované změny je podpořit evropský automobilový průmysl, který prochází rychlými technologickými změnami a čelí rostoucí konkurenci. Automobilový průmysl zaměstnává zhruba třináct milionů lidí a vytváří čtrnáct procent hrubého domácího produktu v Unii.

Návrh je součástí akčního plánu Komise pro evropský automobilový průmysl, který unijní exekutiva představila 5. března. Navazuje na strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, který zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konci ledna a jehož součástí byla otevřená veřejná konzultace a diskuze s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit nejnaléhavější výzvy, kterým toto odvětví čelí.

„Evropská komise navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ informovala unijní exekutiva na začátku dubna. Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala tehdy Komise.

Největší pragmatická změna Zelené dohody, hodnotí návrh Nerudová

Návrh podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) pomůže automobilkám lépe plánovat či zvládat výkyvy poptávky. „Zároveň jim tím dáváme potvrzení, že jejich investice do dekarbonizace mají pevnou oporu,“ dodal s tím, že je přesvědčen, že návrh je rozumným kompromisem.

Jeho kolegyně ze stejné frakce Danuše Nerudová (STAN) považuje schválení návrhu za zatím největší pragmatickou změnu Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) v tomto mandátu Evropského parlamentu. „Upravujeme normy tak, aby nezatěžovaly evropský – a zejména český – průmysl a konkurenceschopnost. Zároveň však toto opatření nijak nebrzdí investice do nízkoemisní mobility,“ dodala.

Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) sdělil, že má ze čtvrtečního hlasování „smíšené pocity“. „Na jednu stranu jsem rád, že se automobilkám konečně uleví od hrozících pokut. Na druhou stranu to, co se přijalo, není dostatečné,“ uvedl.

Podobný názor zastává i Alexandr Vondra (ODS) ze stejné frakce. „Představovali jsme si mnohem zásadnější změnu. Už od loňského podzimu jsme navrhovali, aby byly pokuty úplně zrušeny, protože automobilkám budou škodit v každé podobě,“ podotkl s tím, že podle všech kalkulací výrobci automobilů během tří let nedoženou deficit způsobený současným propadem prodeje elektromobilů. 

Europoslanec za Motoristy Filip Turek (Patrioti pro Evropu) podle svých slov předložil již osm návrhů na změnu evropské emisní politiky. Patří mezi ně například zavedení průměrování emisí nových vozidel ideálně na období pěti let, úplné zrušení emisních pokut, úplné zrušení cíle zákazu výroby aut se spalovacím motorem v roce 2035 či zrušení plánovaného zpřísnění emisních limitů v roce 2030. „Přestože žádný z těchto racionálních návrhů nebyl v plném rozsahu přijat, považuji za dílčí úspěch, že byl dnes (ve čtvrtek) schválen kompromisní návrh Evropské komise, pro který jsem rovněž hlasoval,“ sdělil.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) krok uvítal. „Český průmysl tuhle změnu potřeboval. EU odkládá pokuty, poskytne firmám čas na investice a zároveň ochrání jejich konkurenceschopnost,“ sdělil. Rozhodnutí podle něj vychází ze společné česko-italské iniciativy. „Děkuji všem, kteří se s námi na prosazování návrhu podíleli. Dokazujeme, že pokud máme dobrý návrh a jsme v jeho prosazování aktivní, dosáhneme úspěchu,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...