Europoslanci schválili návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU

Evropský parlament (EP) schválil své návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU. Ty vidí europoslanci zejména v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. EP také navrhl opatření k vytvoření silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany.

Europoslanci mimo jiné vyzývají ke společnému zadávání veřejných zakázek v rámci EU, ke zjednodušení předpisů či k pobídkám pro přeshraniční integraci. Podle nich by se tak efektivněji využívaly výdaje na obranu a EU by byla konkurenceschopnější.

EP také vyzývá členské státy, aby při společném pořizování obranných produktů uplatňovaly přístup „nakupovat v Evropě“, což podle usnesení znamená nakupovat v EU, zemích Evropského sdružení volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) či na Ukrajině.

Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) označila usnesení EP za problematické, protože podle ní prosazuje federalizaci a otevírá zadní vrátka převodu výlučných národních pravomocí do rukou Bruselu. „Obranná spolupráce musí respektovat suverenitu členských států a jejich národní obrany a zahraniční politiky,“ uvedla Pokorná Jermanová. „Podporujeme bezpečnostní spolupráci mezi členskými státy tam, kde to posiluje bezpečnost Evropy, ale nesmí to být na úkor států,“ dodala.

Jednotný trh EU

Europoslanci ve své vizi silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany též zdůrazňují důležitost investic do výzkumu a vývoje či potřebu chránit hospodářskou soutěž. Podle nich je třeba se vyhnout nadměrným národním dotacím, které by mohly roztříštit jednotný trh a poškodit malé a střední podniky či menší státy EU.

Podle europoslance Jana Farského (STAN) Evropa není slabá, ale jen roztříštěná. „Pro (členské) státy byla a mnohdy ještě je důležitější podpora domácího průmyslu skrze výdaje na obranu než zajištění kolektivní bezpečnosti,“ poznamenal Farský, podle něhož EU není schopna zajistit svou obranyschopnost kvůli nedostatečné spolupráci.

„Investice do obrany jsou zároveň velkou příležitostí pro celou Evropu. Pokud budeme do obrany investovat chytře, posílíme tak evropské technologie, výzkum a vývoj, infrastrukturu,“ míní dále Farský. Podle něho tyto změny budou trvat dlouho. „Ale někde můžeme začít hned – vybudujme evropský West Point, založme evropskou DARPA,“ navrhl s odkazem na americkou vojenskou akademii a americkou vládní agenturu zaměřenou na vývoj technologií pro národní bezpečnost.

Europoslankyně z hnutí Přísaha Nikola Bartůšek k usnesení EP řekla, že problémem je i roztříštěnost evropského obranného průmyslu. „Stačí jeden konkrétní příklad, evropské armády dnes používají zhruba sedmnáct různých typů tanků, zatímco Spojené státy spoléhají prakticky na jeden hlavní typ – Abrams. To prodražuje výrobu, komplikuje údržbu i společné operace,“ řekla Bartůšek s tím, že větší spolupráci na evropském trhu v oblasti obrany podporuje.

„Zároveň ale musí platit, že z toho nebudou profitovat jen velké firmy z Německa nebo Francie. Český obranný průmysl má obrovské know-how a historickou zkušenost, a proto je důležité, aby z těchto změn těžily také české firmy,“ podotkla Bartůšek. V současné geopolitické situaci je také podle ní na čase opustit politiku Green Dealu. „EU na jedné straně mluví o masivních investicích do obrany, ale na druhé straně dál tlačí Green Deal. Obranný průmysl ale stojí na výrobě oceli a těžkém průmyslu. A ten prostě není ‚green‘,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...