Europoslanci schválili emisní normu Euro 7. Automobilkám dá více času připravit se na přísnější pravidla

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Cílem nařízení je podpořit přechod Evropské unie k emisně čisté mobilitě a zlepšit kvalitu ovzduší. Pro normu hlasovalo 297 europoslanců, proti jich bylo 190 a 37 se zdrželo. Aby předpis začal platit, musí ho ještě formálně schválit Rada EU složená z členských států.

Na mírnějším znění normy se evropští politici shodli v závěru loňského roku. Euro 7 vytváří právní rámec pro měření emisí mikročástic z obrušování pneumatik a brzd, což se týká i elektroaut. Nejde ani tak o klimatické změny, ale hlavně o ochranu lidí, kteří žijí poblíž silnic a kterým hrozí rakovina. Takových úmrtí v EU bývá podle dostupných údajů okolo sedmdesáti tisíc ročně.

Při vyjednávání o normě v takzvaných trialozích se podařilo dosáhnout kompromisu, v některých pozicích ustoupila Rada EU, v jiných zase Evropský parlament. Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6, a to včetně limitů testování, vyplývá z konečné verze předpisu.

Proti původnímu návrhu Evropské komise, i podle zástupců automobilového průmyslu nerealistické variantě Euro 7, se postavilo hned na začátku vyjednávání osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, ve které byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Více času pro automobilky

Platnost emisního nařízení Euro 7 měla podle původního návrhu Evropské komise přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. To řada unijních zemí považovala za nereálné.

Podle Evropské komise měl původní návrh normy Euro 7 zvýšit výrobu jednoho automobilu zhruba o 184 eur. Podle studie poradenské společnosti Frontier Economics to však měl být zhruba desetinásobek. Automobilky si rovněž stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis proto původní harmonogram prodloužil.

Nyní počítá se zavedením opatření dva a půl roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a tři a půl roku u stávajících modelů. U nákladních aut to má být čtyři roky, respektive pět let. Tyto lhůty umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.

Boj až do konce, popsal Vondra

„Boj to byl až do konce,“ řekl o hlasování český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), vystupující v EP jako zpravodaj normy. „Ještě v posledních vteřinách jsem křičel na Poláky, aby nehlasovali proti, a na některé Italy,“ řekl českým novinářům. Ohrožení domluvené většiny vysvětlil tím, že se blíží červnové volby do EP, a proto některým zákonodárcům už nejde o podstatu věci, ale o to, kdo vyšle razantnější vzkaz voličům o svém odporu vůči všem nepopulárním „zeleným“ nařízením z Bruselu.

V rozpravě proti přijetí „okleštěné“ normy vystupovali hlavně zástupci klubů socialistů, Zelených a levice. „Vlastně šlo o dvě věci: aby to přežil automobilový průmysl, protože pro českou ekonomiku je to číslo jedna, dvě a tři, a aby to přežil zákazník. Na elektromobil běžný občan dneska nemá,“ řekl Vondra.

V hlasování jej podpořilo dvanáct zástupců Česka, proti hlasovali tři poslanci za ANO a jedna za KSČM, zatímco tři Piráti se zdrželi.

„Záměr byl asi dobrý (stejné podmínky pro všechny), provedení špatné (výjimky z výjimek), načasování vysloveně nešťastné,“ reagoval na přijetí normy v Evropském parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti), který se zdržel.

Podle Ondřeje Kovaříka (ANO), který hlasoval proti, je norma „nepotřebným návrhem“ a „zbytečnou regulací“.

Emisní limity pro nákladní automobily jsou sice mírně přísnější (zejména pokud jde o dusíkaté emise), nicméně pro výrobce stále technologicky dosažitelné. Euro 7 nahradí nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla).

Nově pak norma zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd. Emise pevných částic, které vznikají otěrem pneumatik o vozovku a brzdových destiček o kotouče, dosud upravovány nebyly. Nová norma stanovuje limit tří miligramů na kilometr pro čistě elektrická vozidla, sedm miligramů na kilometr pro většinu spalovacích motorů a hybridní vozidla a jedenáct miligramů na kilometr pro velké dodávky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...