Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.
Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.
Z českých europoslanců nový klimatický cíl podpořilo všech pět zástupců frakce Evropské lidové strany (EPP), tedy Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN), Luděk Niedermayer (TOP 09), Ondřej Kolář (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), a rovněž i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Proti hlasovalo čtrnáct českých europoslanců, devět z frakce Patriotů pro Evropu, tři z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo! Europoslanec Ivan David (SPD) se hlasování neúčastnil.
Evropská komise (EK) navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně Česka, které chtěly krok odložit. Návrh vůbec poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Uhlíkové kredity
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Zpravodajem pro návrh se v europarlamentu stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval, aby byl plán Komise zamítnut. Jeho návrh ale toto v pondělí ve výboru pro životní prostředí (ENVI) neprošel a europoslanci naopak podpořili alternativní, kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Právě tento návrh byl odsouhlasen i ve čtvrtek na plenárním zasedání EP v Bruselu.
Kompromisní návrh přitom zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly minulý týden členské státy. „Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale europarlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením. Komise navrhla strop až tři procentní body,“ stojí v prohlášení EP.
Vyjednané ústupky
Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o devadesát procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala EK, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky.
Tuzemsko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS 2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. Česko tehdy na jednání zastupoval odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Hladíka i premiéra v demisi Petra Fialu (ODS) následně na videu na sociální síti zkritizoval předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí český premiér Andrej Babiš, jehož strana vyhrála říjnové volby. Zmínil, že odcházejícího českého premiéra již dříve vyzval, aby kvůli klimatickému cíli zablokoval jednání už na říjnové Evropské radě.
Europoslankyně mluví o kompromisu
„Schválené cíle vnímám jako kompromis. Místo původně navrhovaného cíle snížení emisí do roku 2040 o devadesát procent jsme je díky flexibilitám snížili na 85 procent,“ uvedla europoslankyně Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP. „Zásadní je, že cíl není vytesán do kamene: pokud nebudeme mít potřebné technologie nebo by dopady byly nepřiměřené, musí být možné jej upravit. A přesně na tom jsem připravena i nadále pracovat,“ dodala.
Její kolega Niedermayer (TOP 09) ze stejné frakce označil čtvrteční rozhodnutí za správné a odpovědné. „Věřím, že stejně jako cíl pro rok 2030, který byl často označován za nesplnitelný, dokáže Unie splnit i tento nový cíl, pokud vlády budou pokračovat v nastavených politikách,“ uvedl.
Nový klimatický cíl naopak odmítl Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Když se na to podíváte v kontextu, tak neustále schvalujeme úpravy toho, co se tady udělalo v posledních pěti letech,“ uvedl. Politika se podle něj musí dělat rozumně. „Nastavování jakýchkoli cílů, pokud to není doprovozeno reálnými a uskutečnitelnými pravidly, nemá žádný smysl a akorát se střílíme do vlastní nohy,“ doplnil. Podobné je to podle něj i s cílem 2040, u kterého bude třeba za pár let opět dělat podobné úpravy.
Podle Alexandra Vondry (ODS, ECR) jde o cíl nerealistický a pro EU nedosažitelný. „Evropskou unii to akorát poškodí, protože Čína, Amerika a ostatní postupují jinak a my akorát tímto vykrmujeme čínskou bestii tady, a to je špatně,“ řekl.
Zpravodaj návrhu Knotek výsledek hlasování nepovažuje za prohru. Podle něj není špatné, že variantu nemít cíl podpořilo čtyřicet procent europoslanců. „Ano, je to prohra v tom smyslu, že jsme nezískali většinu pro to nemít ten cíl,“ řekl Knotek. A je to podle něj rovněž prohra pro evropskou ekonomiku. „Tento cíl po roce 2030 výrazným způsobem zdraží život a sníží konkurenceschopnost,“ dodal.
Klimatický cíl naopak podpořila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. „Už jsme se zavázali, že do roku 2050 chceme dosáhnout klimatické neutrality. Abychom toho reálně dosáhli, musíme mít jasně daný milník pro rok 2040. Pomáhá to investorům, posiluje to konkurenceschopnost našeho průmyslu, energetickou nezávislost i stabilitu cen,“ uvedla. Ocenila rovněž možnost využití až pěti procent takzvaných mezinárodních kreditů, nicméně za přísné kontroly. Jde podle ní o přijatelný kompromis.
Změny v podávání zpráv o udržitelnosti
Europoslanci ve čtvrtek odsouhlasili také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Reagovali tak na tlaky ze strany společností, které dlouhé měsíce požadovaly, aby EU oslabila svá pravidla. Pro zjednodušení pravidel hlasovalo 382 europoslanců, 249 jich bylo proti a 13 se zdrželo hlasování.
Z českých europoslanců návrh podpořilo devatenáct z přítomných dvaceti, tedy zástupci frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce Patrioti pro Evropu, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) i dva nezařazení europoslanci za Stačilo! Proti byla jen pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Europoslanec Ivan David (SPD) se hlasování neúčastnil.
Zjednodušení se podařilo odhlasovat díky hlasům středopravicové, pravicové a krajně pravicové skupiny v Evropském parlamentu. Výsledek ilustruje ochotu středopravicové Evropské lidové strany (EPP) opustit své tradiční centristické spojence ze socialistické frakce, liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených a s podporou krajně pravicových skupin prosazovat svůj program deregulace, poznamenal bruselský server Politico.
Unijní směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) byla přijata loni a vyžaduje, aby společnosti identifikovaly a řešily nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí v EU i mimo ni v rámci svých dodavatelských řetězců. Jestliže se tak nestane, hrozí jim pokuty až do výše pěti procent celosvětového obratu.
Předpis kritizovaly například i Spojené státy, Katar dokonce pohrozil, že přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak směrnici zmírnit nebo zrušit.
Evropský parlament rozhodl, že by směrnici měly dodržovat pouze společnosti s alespoň pěti tisíci zaměstnanci a obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy korun), a odstranil rovněž nutnost, aby stanovily své plány na plnění závazků v oblasti změny klimatu. „Místo systematického vyžadování informací od svých menších obchodních partnerů by se měly spoléhat na již dostupné informace a od svých menších obchodních partnerů by mohly vyžadovat dodatečné informace pouze v krajním případě,“ uvedl EP.
„Hlasování ukazuje, že Evropa může být udržitelná i konkurenceschopná. Zjednodušujeme pravidla, snižujeme náklady a poskytujeme podnikům jasnost, kterou potřebují k růstu, investicím a vytváření dobře placených pracovních míst,“ okomentoval hlasování zpravodaj návrhu, švédský europoslanec Jörgen Warborn z frakce EPP.
O konečném znění předpisu budou nyní zástupci Evropského parlamentu jednat s Radou EU, která zastupuje členské státy Evropské unie. Jednání začnou 18. listopadu s cílem dokončit legislativní proces do konce roku 2025.
Český europoslanec Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu výsledek hlasování ocenil. „Znamená to méně byrokracie a firmy to pocítí ihned,“ řekl. Spokojenost vyjádřil i europoslanec Vondra (ODS) z konzervativní frakce ECR. „Významně se nám podařilo okleštit zelené návrhy Evropské komise,“ uvedl.
