Emisní normy v EU se změní

Nahrávám video

Evropská unie schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise (EK) vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Návrh EK odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání v Bruselu, Česko na schůzce zastupuje ministr Martin Dvořák (STAN).

Již na začátku května schválili změny emisních norem i europoslanci. „Dnes už ministři pro evropské záležitosti dostali na stůl pouze hotový text, který bez rozpravy schválili. Je zřejmě otázkou dnů, kdy novela vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie a stane se platnou,“ popsal zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Nahrávám video

Cílem navrhované změny je podpořit evropský automobilový průmysl, který prochází rychlými technologickými změnami a čelí rostoucí konkurenci. Automobilový průmysl zaměstnává zhruba třináct milionů lidí a vytváří čtrnáct procent hrubého domácího produktu (HDP) v Evropské unii.

Akční plán pro evropský automobilový průmysl

Návrh je součástí akčního plánu Komise pro evropský automobilový průmysl, který unijní exekutiva představila 5. března. Navazuje na strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, jenž zahájila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na konci ledna a jehož součástí byla otevřená veřejná konzultace a diskuse s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit nejnaléhavější výzvy, kterým toto odvětví čelí.

„Evropská komise navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ oznámila unijní exekutiva v dubnu.

Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala tehdy EK.

Česká vláda již dříve uvedla, že bude usilovat o prodloužení období, za které by automobilky měly plnění emisních cílů vykazovat, a to ze tří na pět let. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v dubnu označil nový návrh EK za „malé, ale citelné povzbuzení“ v oblasti automobilového průmyslu.

„Bojovali jsme za to, aby bylo období vykazování emisních cílů delší. Ale i tak je to pozitivní posun, od kterého jsme s to se odpíchnout a dále bojovat za dostupná a kvalitní auta. Musíme omezit regulace a více spoléhat na trh a technologické inovace. To je cesta, jak si udržet konkurenceschopnost a dojet vlak jménem Amerika a Čína,“ doplnil Kupka.

Zmírnění pokut

Zmírnění pokut výrobcům automobilů umožní, aby zprůměrovali limity za tři roky po sobě. To znamená, že když firma překročí předepsané emisní limity v roce 2025, může je snížit ve dvou dalších letech a pokuta jí bude hrozit jedině tehdy, pokud limit překročí průměr za celé tři roky.

Podle cílů musí každé nové auto jedoucí po silnicích EU snížit v průměru uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to výrobci aut nezvládnou, zaplatí 95 eur (přibližně 2400 korun) za každý gram oxidu uhličitého nad limitem u každého prodaného vozu.

Rozhodnutí podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla znamená pro tuzemské výrobce prostor pro nadechnutí, ale stále dle něj přetrvává rozpor mezi tržní realitou, kdy elektrické vozy tvoří zhruba patnáct procent prodejů a pětadvaceti procenty, které by vycházely z požadavku EU. „Z toho vyplývá přetrvávající potřeba systémové změny a přehodnocení platného zákazu výroby vozů se spalovacím motorem od roku 2035,“ upozornil Petzl.

Podle zástupců z nošovické továrny Hyundai přinesou změny v emisních normách automobilce větší flexibilitu ve výrobě, nicméně tříleté období považují za příliš krátké pro změnu chování zákazníků, která by vedla k plnění emisních cílů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 18 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 18 lidí včetně čtyř dětí, oznámily odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04AktualizovánoPrávě teď‌‌

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 19 mminutami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 25 mminutami

Maskovaní převaděči se násilně pokusili protlačit do Lotyšska migranty

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).
před 33 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 1 hhodinou

VideoÚnava i lhostejnost. Jak před volbami Izraelci vnímají pokračující válku v Gaze?

Tři roky od útoků ze 7. října a dvacet dní do voleb: Izrael se nachází mezi historickými milníky, politickou krizí a bezpečnostními hrozbami. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland ve videocastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá neochotu k nezávislému vyšetřování, rozdělení izraelské společnosti i důsledky zmařeného teroristického útoku na letecké lince z Dubaje. Má Benjamin Netanjahu politickou budoucnost? A existuje ještě naděje na dlouhodobý mír? Ptá se Hana Scharffová.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.