Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
Na sankčním seznamu zůstalo pět lidí včetně ruských miliardářů Michaila Fridmana i Ališera Usmanova, což požadovalo i Česko. Vyjmutí miliardářů ze sankcí ale požadovalo Maďarsko. Média s odkazem na diplomatické zdroje informují, že po tlaku Budapešti a Bratislavy zmizela ze sankční listiny tři jména. Jde o miliardáře Vjačeslava Moše Kantora, ruského ministra sportu a šéfa ruského olympijského výboru Michaila Děgťarjova a Usmanovovu sestru Gulbahoru Ismailovovou.
Čtvrtým vyškrtnutým člověkem je byznysmen Vladimir Raševskij, který unijní sankce proti své osobě úspěšně napadl u soudu EU. Ze seznamu zmizela i jména tří dalších lidí, kteří již zemřeli.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, která se třetím rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Sankce musí schválit jednomyslně všechny členské státy EU.
Zpravodaj ČT Petr Obrovský uvedl, že zatímco Maďarsko a Slovensko požadovaly vyškrtnutí některých jmen ze seznamu, například pobaltské země jeho zúžení odmítaly. „Mezi tím bylo Česko, které bylo ochotno přistoupit na kompromis, ale mělo jména, která byla za červenou linií,“ připomněl zpravodaj.
Maďarsko odmítá protiruské postihy dlouhodobě
Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je v Unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se k protiruským postihům staví odmítavě dlouhodobě. Podle diplomatů citovaných médii je však v posledních týdnech ve svých postojích ráznější vzhledem k přístupu prezidenta USA Donalda Trumpa, který se k Putinovi staví vstřícněji než k ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Budapešť v lednu blokovala i prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu, která se rovněž musí prodlužovat každých šest měsíců. Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení obsažená ve schválených sankčních balících. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Budapešť nakonec ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Členské státy se tak na prodloužení těchto sankcí shodly 27. ledna.
Estonsko žádá, aby Maďarsko přišlo o hlasovací právo
Estonsko v reakci na maďarské vynucení vyjmutí několika Rusů ze sankčního seznamu chce, aby ostatní země EU zbavily Budapešť hlasovacího práva v Unii.
„Maďarsko pracuje systematicky proti společným bezpečnostním zájmům Evropy, a proto musíme rychle podniknout konkrétní kroky,“ prohlásil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. EU by podle něj měla s Budapeští zahájit řízení na základě článku sedm smlouvy o EU. V tom se hovoří o pozastavení hlasovacího práva pro členské státy, které zásadním způsobem a dlouhodobě porušují základní hodnoty Unie.
