EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.

„Pracujeme na balíčku na podporu bezpečnosti Arktidy. Prvním pilířem bude masivní nárůst evropských investic v Grónsku,“ uvedla před europoslanci von der Leyenová. Cílem podle ní je podpořit ekonomiku a infrastrukturu poloautonomního dánského území.

„Budeme spolupracovat s USA a všemi partnery na širší bezpečnosti Arktidy. Zejména se domnívám, že bychom měli využít nárůst našich výdajů na obranu na vybavení vhodné pro Arktidu,“ zmínila von der Leyenová další možné opatření.

Z hlediska dlouhodobého amerického tlaku na zisk Grónska Evropa upřednostňuje dialog, ale je připravená jednat jednotně a odhodlaně, pokud to bude nutné, pokračovala šéfka EK. O reakci budou unijní lídři jednat ve čtvrtek.

„Žijeme nyní ve světě, který je definován hrubou silou,“ upozornila von der Leyenová s tím, že změna v mezinárodním řádu je trvalá. Podle ní na to Evropská unie musí reagovat posílením své nezávislosti. Ta má dle šéfky EK dva pilíře – silnou ekonomiku a „skutečnou schopnost vlastní obrany“. Podle ní již sedmadvacítka jde tímto směrem, ale potřebuje zrychlit.

Costa vyzval ke konstruktivní spolupráci s Washingtonem

Předseda Evropské rady Costa navázal, že EU chce nadále konstruktivně spolupracovat s USA na všech otázkách společného zájmu. Je ale připravena bránit sebe, své členské státy, občany i společnosti proti jakékoli formě nátlaku. EU podle něj bude dále chránit mezinárodní řád založený na pravidlech a mezinárodní právo.

„Geopolitické výzvy, kterým Evropa čelí, se někdy dohromady zdají být skličující. Evropská unie však z této situace vyjde silnější, odolnější a suverénnější,“ prohlásil Costa. „Aby se tak stalo, musí naše reakce zahrnovat tři složky: Evropu založenou na principech. Evropu ochrany. A Evropu prosperity. Všechny tyto tři dimenze jsou přitom v současné době transatlantických vztahů podrobeny zkoušce,“ dodal. Právě kvůli tomu se rozhodl na čtvrtek svolat mimořádný summit evropských lídrů, jehož tématem budou právě transatlantické vztahy. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO).

Costa prý v uplynulých dnech vedl množství debat s představiteli jednotlivých členských států a má pocit, že panuje shoda na šesti zásadách. „Zaprvé, jsme jednotní, pokud jde o principy mezinárodního práva, územní celistvosti a národní suverenity. Zadruhé, jsme jednotní, pokud jde o plnou podporu a solidaritu s Dánským královstvím a s Grónskem. Pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodnout o své budoucnosti,“ uvedl šéf unijních summitů.

Zatřetí, státy EU podle něj uznávají, že existuje společný transatlantický zájem na míru a bezpečnosti v Arktidě, zejména ve spolupráci s NATO. Začtvrté, rovněž se shodují, že další cla by podkopala transatlantické vztahy a jsou neslučitelná s obchodní dohodou mezi EU a USA, která byla loni v létě uzavřena. Trump však minulý víkend ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají.

Nahrávám video

„Zapáté, jsme připraveni bránit sebe, naše členské státy, naše občany, naše společnosti proti jakékoli formě nátlaku. A Evropská unie k tomu má pravomoc a nástroje. Zašesté, chceme i nadále konstruktivně spolupracovat se Spojenými státy na všech otázkách společného zájmu – a těch je mnoho, protože jsme partneři a spojenci a sdílíme transatlantické společenství,“ dodal Costa.

Vyvarujte se hněvu, zní z USA

Americký ministr financí Scott Bessent evropské představitele vyzval, aby se kvůli Grónsku „vyvarovali impulzivního hněvu“ a počkali na argumenty prezidenta Trumpa. Bessent to podle agentury AFP prohlásil ve švýcarském Davosu, kde se účastní výročního zasedání Světového ekonomického fóra. Už v úterý prohlásil, že věří, že evropské země nevyhrotí své vztahy s USA.

„Říkám všem – zhluboka se nadechněte. Nebuďte impulzivně nahněvaní, jak vidíme, a hořcí,“ prohlásil Bessent. „Proč si nesednou, nepočkají na prezidenta Trumpa a nevyslechnou si jeho argumenty,“ dodal.

Bessent, který převzetí kontroly nad Grónskem označil za dlouhodobý cíl Washingtonu, v úterý řekl stanici CNBC, že si nemyslí, že EU v reakci na americkou hrozbu použije takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku (ACI). Unie, která dosud ACI nikdy nepoužila, podle amerického ministra nejprve zareaguje vytvořením pracovní skupiny.

Grónsko není součástí EU, ale jeho občané mají dánské, a tudíž i unijní občanství. Vztahy mezi EU a Grónskem se řídí speciální dohodou. Podle materiálu Evropského parlamentu vyčlenila Unie v programovém období 2021 až 2027 pro ostrov podporu ve výši 225 milionů eur a EK ještě před středečním oznámením von der Leyenové navrhla prostředky v období 2028 až 2034 zdvojnásobit.

Nahrávám video

Grónsko, které je autonomním územím Dánska, si pro svou zemi nárokuje americký prezident Trump. Tvrdí, že se jedná o klíčové území pro americkou národní bezpečnost. Grónsko chce od Dánska koupit. Osmi evropským zemím, které tyto plány veřejně odmítly, pohrozil zavedením cel, šest z nich je členy EU. Von der Leyenová ve středu řekla, že tento návrh „je jednoduše špatný“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...