EU posílí svou obranu, projekty začnou příští rok

Nahrávám video

Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí Unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.

Hovoří rovněž o urychlení investic do obrany ve všech členských státech bloku a určuje vlajkové projekty, mezi kterými je například protidronová obrana. Některé projekty by měly být zahájeny už příští rok.

„Nedávné hrozby ukázaly, že Evropa je v ohrožení. Musíme chránit každého občana a každý centimetr čtvereční našeho území. A Evropa musí reagovat jednotně, solidárně a odhodlaně,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Od plánů k činům“

Takzvaná cestovní mapa podle ní přechází od plánů k činům a navrhuje čtyři evropské vlajkové projekty: Protidronová obrana (European Drone Wall), Ochrana východního křídla EU (Eastern Flank Watch), Štít protivzdušné obrany (Air Defence Shield) a Vesmírný obranný štít (Defence Space Shield). „To vše posílí náš obranný průmysl, urychlí výrobu a zároveň povede k zachování naší dlouhodobé podpory Ukrajině,“ dodala.

Veškerý pokrok v oblasti bude shrnovat každoroční zpráva o obranné připravenosti, kterou bude Komise prezentovat unijním prezidentům a premiérům vždy na říjnové Evropské radě.

Odstranění nedostatků

Evropská komise zdůrazňuje, že jde o odstraňování nedostatků ve schopnostech jednotlivých zemí, nikoli o budování operačních struktur, protože to spadá pod Severoatlantickou alianci. Zpráva říká, že například projekt na monitorování východního křídla EU bude plně v souladu s integrovanou strukturou velení a řízení NATO a bude doplňovat alianční misi Eastern Sentry (Východní stráž).

„Do roku 2030 potřebuje Evropa dostatečně silnou obrannou pozici, aby mohla věrohodně odradit své protivníky a reagovat na jakékoli agresivní útoky. Aby byla Evropa v roce 2030 připravena, musí začít jednat již nyní,“ píše se v šestnáctistránkovém dokumentu.

„Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině. Je jasné, že musíme posílit naši obranu proti Rusku,“ uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle Komise nyní vyžadují největší naléhavost dva projekty – Ochrana východního křídla EU a Protidronová obrana. Oba projekty by měly mít podle milníků stanovených v dokumentu EK počáteční kapacitu do konce příštího roku. Protidronová obrana by pak měla být plně funkční do konce roku 2027 a Ochrana východního křídla EU na konci roku 2028.

Nákupy jsou v rukou členských států a do budoucna i jejich koalic

Unijní exekutiva zároveň zdůrazňuje, že obrana i nadále zůstává suverénní pravomocí jednotlivých států EU, nicméně Komise chce působit jako zprostředkovatel a nabízet „jednotné kontaktní místo“ pro technické poradenství a přístup k financování ze strany EU. Komise rovněž zdůrazňuje důležitosti společných nákupů vojenského vybavení.

Dosáhnout obranné připravenosti má EU i prostřednictvím takzvaných koalic členských států, které se zaměří na odstranění nedostatků v určitých obranných schopnostech. „Budou to členské státy, které budou činit rozhodnutí, co nakoupit a od koho,“ zdůraznila Kallasová.

Koalice států se zaměří na devět klíčových oblastí – jde o protivzdušnou a protiraketovou obranu, strategické prostředky, vojenskou mobilitu, dělostřelecké systémy, kybernetiku, umělou inteligenci a elektronickou válku, rakety a munici, drony a protidrony, pozemní boj a námořní boj. Podle šéfky unijní diplomacie jedna z těchto koalic už vznikla, týká se dronů a vedou ji Nizozemsko a Lotyšsko.

Nahrávám video

Společné zakázky jsou efektivnější

„Každá koalice by si měla stanovit konkrétní cíle s lhůtami, které je třeba dodržet,“ stojí v dokumentu. Koalice by přitom měly zůstat otevřené pro další členské státy, které se budou chtít připojit později. Úkolem unijní exekutivy pak bude zajistit propojení mezi těmito koalicemi a finančními nástroji EU, například pokud jde o čerpání půjčky z programu SAFE.

Nový finanční nástroj SAFE umožní půjčky na vojenské vybavení. O půjčku požádalo celkem devatenáct zemí včetně Česka. Státy musí do 30. listopadu předložit komisi plán, za co chtějí peníze utratit a s kým budou spolupracovat, do ledna je pak unijní exekutiva schválí a dohoda o půjčce by měla být hotova v březnu příštího roku.

Komise zdůrazňuje, že členské státy by měly zvýšit koordinaci a zadávat veřejné zakázky společně. „Obranné zakázky zůstávají převážně v národní kompetenci, což vede k fragmentaci, inflaci nákladů a nedostatečné interoperabilitě. V roce 2007 se členské státy dohodly, že 35 procent svých investic do obrany věnují na společné zakázky. Dosud však tento podíl zůstává pod dvaceti procenty,“ uvádí dokument Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AfD vyhrála volby v Sasku-Anhaltsku, většinu nezískala

Alternativa pro Německo (AfD) podle předběžných výsledků po sečtení všech volebních okrsků s velkým náskokem vyhrála volby ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku. Získala 43,8 procenta hlasů a 39 z 83 mandátů. Do zemského parlamentu se těsně dostalo také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), jehož postoj by mohl umožnit vznik první zemské vlády vedené AfD.
03:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letadla společnosti Amazon v Miami

Nejméně pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letounu Amazon Prime Air, který v neděli při přistání na mezinárodním letišti v Miami vyjel z ranveje a narazil do několika vozidel. Dalších pět lidí utrpělo zranění, tři z nich jsou v kritickém stavu, oznámili zástupci místních úřadů. Letiště kvůli nehodě přerušilo provoz.
před 6 hhodinami

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů zvítězila AfD se ziskem 44,4 procenta hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 17 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 19 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 22 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
včera v 06:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.