EU není pro rychlé uvolnění patentů vakcín. Na summitu se také rozhodla podpořit zaměstnanost

V Portu probíhá neformální summit Evropské unie. Lídři členských zemí se neshodli na uvolnění patentů. Zásadní podle EU je, aby další západní země začaly více vyvážet vakcíny a aby se mimoevropským státům dostalo technické podpory k jejich výrobě. Účastníci summitu se věnují také sociálním tématům. Shodli se na pomoci v zaměstnanosti a na sociálně spravedlivé ekonomice.

Evropská unie nepovažuje uvolnění patentů za potřebné rychlé řešení nedostatku vakcín v méně hospodářsky vyspělých zemích světa. Po nočním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí na summitu v Portu to v sobotu prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.

„Nemyslíme si, že je to v krátkodobém horizontu dokonalé řešení. Ale jsme připraveni se v tomto tématu zapojit, hned jak bude na stole nějaký konkrétní návrh,“ řekl Michel novinářům po příchodu na sobotní jednání. V Portu se koná neformální summit, který se kromě otázky patentů vakcín věnuje hlavně sociálním tématům.

Očkování chudších zemí Afriky, Asie či Latinské Ameriky je pomalé, protože se tam zatím nedostává vakcín. Na stole měli při pátečním jednání v Portu představitelé zemí EU návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva.

Tuto myšlenku prosazuje stovka zemí Světové obchodní organizace (WTO) včetně Spojených států. Před jednáním ji s výhradami podpořila například Francie nebo Španělsko, zatímco Německo nápad kritizovaný výrobci vakcín odmítá. Německá firma BioNTech je ve spolupráci s americkým Pfizerem největším dodavatelem vakcín do EU.

Michel stejně jako řada lídrů unijních zemí prohlásil, že by další vyspělé státy měly podobě jako evropský blok začít exportovat podstatnou část očkovacích preparátů vyrobených na svém území. Unijní politici dlouhodobě vyzývají Británii či Spojené státy, aby se v tomto směru více angažovaly.

Lídři nyní jednají o ekonomickém zotavení EU po krizi způsobené pandemií, důraz přitom kladou na jeho sociální aspekty. Odpoledne mají na programu videokonferenci s indickým premiérem Naréndrou Módím, s nímž by se měli shodnout na obnovení rozhovorů o obchodní dohodě.

Lídři zemí EU chtějí vyšší zaměstnanost a sociálně spravedlivou ekonomiku

Prezidenti a premiéři členských zemí EU vedli v Portu v sobotu debatu o tom, jak může Evropská unie lépe dbát na sociální otázky v době hospodářské krize vyvolané pandemií. Rokovali o tématech, jako je podpora zaměstnanosti, minimální mzda či platová rovnost mezi muži a ženami, na něž mají mnohdy rozdílné názory.

„Chceme se přiblížit k plné zaměstnanosti, chceme, aby více Evropanů mělo přístup k dovednostem, které potřebují. A chceme, aby všichni Evropané měli rovné příležitosti v ekonomice, která bude více digitální a udržitelná,“ prohlásila po jednání šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.

Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle ní měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou. Důležité podle ní bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...