EU našla shodu na cenovém stropu pro plyn

Nahrávám video

Země Evropské unie se v pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 korun) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat plynové kontrakty, jejichž cena o 35 eur překročí cenu LNG. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Tato cena bude nejvyšší povolenou pouze v případě, že LNG bude stát 145 eur za MWh a méně.

Kvůli obavám členských zemí z možných dopadů cenového stropu byly do konečného návrhu zahrnuty různé pojistky. Český ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) řekl, že po spuštění zůstane „korekční mechanismus“ aktivní nejméně dvacet dní, následně ale bude automaticky deaktivován, bude-li součet globální ceny LNG a unijní marže pod 180 eury. „Vypnutí“ limitu je možné také v případě, že Evropská komise vyhlásí stav kritického nedostatku plynu, nebo při propadu obchodování na burze TTF.

Dohoda z pondělní ministerské rady není definitivní, členské státy ji ještě musí potvrdit v takzvané písemné proceduře. Cenový strop v popsané podobě nakonec získal podporu téměř všech unijních vlád, podle informovaného zdroje se ve věci zdržela hlasování jen ta rakouská a nizozemská. Maďarsko bylo jako jediné proti. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.

Dohoda na nouzovém mechanismu zároveň odblokovala další sadu opatření navržených na podzim s cílem zmírnit dopady energetické krize. Jedná se o návrh umožňující v příštím roce rychlejší schvalování výstavby větrných či solárních elektráren a balík opatření, který připravuje půdu pro společné nákupy plynu nebo solidaritu mezi členskými státy v případě nedostatku suroviny.

„Splnili jsme další nemožný úkol. (…) Tento byl patrně vůbec nejsložitější,“ prohlásil Síkela v narážce na dlouhá vyjednávání o jednom z nejkontroverznějších témat poslední doby. Opatření má podle něj zabránit opakování rekordního nárůstu cen, které v srpnu šplhaly až ke 300 eurům za MWh.

Hospodářská komora tuto dohodu uvítala, neboť řešení vysokých cen plynu na evropské úrovni dosud postrádala. Podmínky dohody však chce vyhodnotit až po bližším seznámení se s jejími parametry. Zástupci komory to uvedli ve vyjádření pro ČTK.

Evropský blok se už od konce léta snažil najít shodu na mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí. Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop. Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.

Morawiecki: Cenový strop na plyn ukončí ruské manipulace trhu

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu podle polského premiéra Mateusze Morawieckého ukončí manipulace trhu ze strany Ruska a ruské plynárenské společnosti Gazprom. Morawiecki to uvedl na Facebooku. Německý ministr hospodářství Robert Habeck zase podle agentury DPA poznamenal, že Berlín pro omezení cen mohl hlasovat díky bezpečnostním opatřením, které návrh obsahoval. Přijetí dohody ocenila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jako jediné s ní nesouhlasí Maďarsko, podle jeho ministra zahraničí Pétera Szijjártóa povede k růstu cen.

„Na posledních schůzkách v Bruselu se naší většinové koalici podařilo prolomit odpor – zejména ze strany Německa,“ uvedl Morawiecki. „To znamená konec manipulací trhu Ruskem a jeho firmou Gazprom,“ podotkl také.

V příspěvku narážel mimo jiné na to, že právě Německo se proti dohodě dlouho stavělo. Berlín se totiž obával o bezpečnost dodávek v případě zavedení cenového stropu. Světoví dodavatelé by pak podle něj mohli prodávat svůj plyn jinde, například na asijských trzích, kde by za něj dostali více peněz.

Ke změně postoje podle německého ministra Habecka přispěla přijatá opatření. „Definovali jsme mnoho nástrojů, které výrazně snižují riziko nezamýšleného efektu,“ poznamenal na okraj ministerské schůzky v Bruselu. Mechanismus by podle něj automaticky přestal fungovat, například pokud by bylo nutné části firem nebo obyvatel nařídit omezení spotřeby plynu.

„Vítám dnešní dohodu v Radě pro energetiku o společném nákupu, urychlení povolování obnovitelných zdrojů energie a o tržním korekčním mechanismu,“ uvedla von der Leyenová. „Tato rozhodnutí umožní EU účinněji se připravit na příští zimu a urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie,“ dodala.

Szijjártó prohlásil, že Budapešť je nadále proti zavedení cenového stropu u plynu, protože to podle ní povede ke zvýšení cen. Ministr podotkl, že EU by se měla místo toho zaměřit na výstavbu plynovodů a terminálů LNG a zároveň hledat nové zdroje.

Nepřijatelné, zní z Kremlu

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informuje o tom agentura Reuters.

Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.

Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami, napsala už dříve Reuters. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.

Dvě úrovně energetické nezávislosti na Rusku

Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek ve vysílání Horizontu ČT24 konstatoval, že to, co se Evropě podařilo v získání energetické nezávislosti na Rusku, lze rozdělit do dvou úrovní. „Jde o něco hmatatelného, co bylo opravdu vyjednáváno, a něco, co se změnilo v myslích občanů, zejména v zemích, kde ještě občané nebyli o nějakých nutných šetřících opatřeních přesvědčeni,“ zmínil.

„Co se týče hmatatelných věcí, nesporným úspěchem je zajištění alternativních dodávek plynu – jak potrubních, tak LNG. Ukázala se jasná solidarita v Evropě a že pokud něco děláme společně, tak je to zkrátka mnohem více. Je třeba také říci, že české předsednictví v tom sehrálo významnou roli, zde patří pochvala,“ zhodnotil úspěchy předseda představenstva Solární asociace.

„V druhé záležitosti to, co minimálně Češi a státy střední a východní Evropy brali jako tlak a diktát z Bruselu na urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, na energetické úspory a podobně, tak dnes se o tom lidé přesvědčují, že ať už na rodinných domech, nebo ve firmách v průmyslu, takováto opatření zkrátka šetří nejen planetu, ale i peníze. A o tom to ve finále je,“ podotkl.

„Dlouhodobě se bez Ruska lze obejít“

Fousek se domnívá, že ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu, řádově do roku 2030, se lze bez Ruska obejít. „Evropa tímto směrem již několik let jde; ostatně, to, co slýcháme o GreenDealu, ten má za cíl za prvé snížit emisní stopu v Evropě, a za druhé snížit závislost na dovozu zejména fosilních paliv ze třetích zemí,“ řekl jako host Horizontu ČT24.

„V případě opatření, která jsou navržená v GreenDealu, respektive prováděcím předpisu Fit for 55, jde o soubor opatření, která přesně toto mají zajistit; tedy mimo jiné posílení obnovitelných zdrojů, které byly dlouho zanedbávány, nebo i další témata moderní energetiky, jako jsou akumulace energie nebo flexibilita v energetické soustavě, které byly ještě před útokem na Ukrajinu sprostým slovem.“

„Najednou ale zjišťujeme, že je zkrátka potřebujeme a že potřebujeme posilovat výstavbu nejen nových, obnovitelných, ale i konvenčních zdrojů. Je třeba posilovat zejména ty stávající: prodloužit například životnost jádra a také ideálně stavět nové elektrárny a ne jen o tom mluvit. A toto všechno, co uděláme, udělat v kontextu celé Evropy; čili by se nemělo stávat to, že my zde budeme mluvit o dostavbě jaderného bloku a vedle v Německu se bude jádro uzavírat,“ uzavřel Fousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 8 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...