Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.

Svět se podle Macrona přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.

„Vůbec neztrácejme čas bláznivými nápady,“ citovala agentura DPA Macrona, který podle ní v projevu ani jednou nezmínil Trumpovo jméno, i když bylo jasné, koho má na mysli. „Není doba na nový imperialismus nebo nový kolonialismus,“ prohlásil také francouzský prezident.

„Multilateralismus je oslabován mocnostmi, které ho blokují a snaží se od něj odvrátit,“ řekl také. V kritickém projevu k dění ve světě uvedl, že pravidla jsou pošlapávána a že se zdá, že jediným zákonem se stává právo silnějšího. Za nepřijatelnou pak označil snahu Spojených států, které podle něj požadují co největší ústupky a otevřeně se snaží Evropu oslabit a podřídit.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech vystupňoval nátlak na Dánsko, od kterého chce koupit Grónsko, poloautonomní součást Dánského království. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a Trump nevylučuje nasazení armády k jeho získání. Také se rozhodl uvalit dodatečná desetiprocentní cla na Dánsko a dalších sedm evropských zemí, které se postavily za Kodaň odmítající americký požadavek.

Podle Macrona nedává smysl vyhrožovat spojencům cly, zvláště když mají sloužit jako prostředek nátlaku proti teritoriální suverenitě. Evropská unie by v dnešním tvrdém prostředí neměla váhat použít takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku, uvedl dále.

Francouzský prezident také řekl, že Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou, vědě před spikleneckými teoriemi a respektu před šikanováním. Neměla by se podřídit právu silnějšího a nechat se rozdělit, míní Macron. Řešení současných problémů vidí ve větší spolupráci a vybudování evropské ekonomické suverenity. Evropa je možná pomalá, ale předvídatelná a vládne v ní právní řád, poznamenal francouzský prezident.

Nahrávám video
Události: Napětí mezi EU a Spojenými státy kvůli Grónsku
Zdroj: ČT24

Von der Leyenová: EU chce masivně investovat do Grónska

Von der Leyenová uvedla, že Evropa chce s USA v Arktidě spolupracovat a že suverenitu zemí považuje za jasně danou. Reagovala tak na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska, poloautonomní části Dánského království.

Bezpečnosti v Arktidě je podle von der Leyenové možné dosáhnout jen společně, proto označila za chybu záměr zavést desetiprocentní dodatečná cla, kterými Trump od února hrozí zatížit dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. Jde o země, které se postavily proti Trumpovu přání ostrov získat.

Předsedkyně EK řekla, že Evropa nepovažuje lid USA jen za spojence, ale i za přátele. Varovala, že nynější spor by mohl vést k nebezpečné spirále napětí, ze které by měli užitek protivníci Evropy a USA.

Dodala ale, že reakce Evropy bude neochvějná, jednotná a přiměřená. „Přistupovat k této věci ale musíme i strategicky. Proto pracujeme na balíčku podpory arktické bezpečnosti.“ Balíček vychází z principu solidarity s Dánskem a Grónskem. „Za druhé, pracujeme na masivních investicích v Grónsku,“ řekla von der Leyenová.

Dalším bodem je podle ní spolupráce s USA na širší bezpečnosti Arktidy. V této věci by mohla Evropská unie využít zvýšené výdaje na obranu na evropské ledoborce, uvedla šéfka EK. Spolupracovat chce také s Velkou Británií, Norskem, Islandem nebo Kanadou, což jsou spojenci z NATO.

„Rusko se nesnaží o mír“

Von der Leyenová hovořila také o ruské válce proti Ukrajině. „Rusko po čtyřech letech (plnohodnotné války – pozn. red.) neukazuje žádné známky ústupků. Žádné známky lítosti. Žádné známky úsilí o mír. Naopak. Rusko zintenzivňuje své útoky,“ připomněla.

Poukázala na to, že ruská armáda každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což pro miliony lidí znamená čelit tmě, zimě a zastaveným dodávkám vody. I v noci na úterý rozsáhlý ruský útok na Kyjev zanechal tisíce bytových domů bez dodávek tepla a vody.

„To musí skončit. Chceme pro Ukrajinu mír. Oceňujeme roli (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa, který prosazuje mír, a budeme úzce spolupracovat se Spojenými státy,“ uvedla.

EU podporuje Ukrajinu půjčkami, zbraněmi i tím, že zmrazila ruské fondy, u kterých si Evropa vyhrazuje právo na jejich využití. „A vzkaz světu – Evropa bude vždy stát po boku Ukrajiny, dokud nebude spravedlivý a trvalý mír,“ dodala von der Leyenová.

Trump před týdnem ve zjevném rozporu s realitou prohlásil, že brzdou možného mírového snažení je Ukrajina, nikoliv Rusko.

Výzva k nové formě evropské nezávislosti

Von der Leyenová ve svém projevu v Davosu dále uvedla, že nynější geopolitické otřesy ve světě musí Evropa využít jako příležitost a vybudovat novou formu evropské nezávislosti. Poznamenala, že Evropa jedná a uzavírá nové obchodní dohody, mimo jiné s jihoamerickým uskupením Mercosur.

„Geopolitické otřesy mohou a musí pro Evropu sloužit jako příležitost,“ řekla von der Leyenová. Uvedla, že potřeba nové evropské nezávislosti není nová a ani reakcí na stávající dění ve světě, ale je dlouhodobou strukturální potřebou.

Dobrou zprávou podle von der Leyenové je, že Evropa jedná rychle, pokud jde o energetiku, nerostné suroviny, obranu či digitální svět. Varovala, že nostalgie staré pořádky nevrátí, když jsou změny trvalé. „Pokud jsou změny trvalé, pak se i Evropa musí trvale změnit. Je čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou nezávislou Evropu.“

Šéfka EK zmínila dohody s Mercosurem, Mexikem, Indonésií a Švýcarskem a řekla, že Brusel pracuje na ujednáních s Austrálií, Filipínami či Spojenými arabskými emiráty. „A hned po Davosu odcestuji do Indie,“ podotkla.

Změny podle von der Leynové potřebuje i samotná EU, aby podniky mohly na jednotném trhu skutečně volně působit, jako firmy působí na trzích Číny či Spojených států. „Naši podnikatelé budou moci zaregistrovat společnost v jakémkoli členském státě do 48 hodin, a to plně on-line,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...