Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.

Svět se podle Macrona přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.

„Vůbec neztrácejme čas bláznivými nápady,“ citovala agentura DPA Macrona, který podle ní v projevu ani jednou nezmínil Trumpovo jméno, i když bylo jasné, koho má na mysli. „Není doba na nový imperialismus nebo nový kolonialismus,“ prohlásil také francouzský prezident.

„Multilateralismus je oslabován mocnostmi, které ho blokují a snaží se od něj odvrátit,“ řekl také. V kritickém projevu k dění ve světě uvedl, že pravidla jsou pošlapávána a že se zdá, že jediným zákonem se stává právo silnějšího. Za nepřijatelnou pak označil snahu Spojených států, které podle něj požadují co největší ústupky a otevřeně se snaží Evropu oslabit a podřídit.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech vystupňoval nátlak na Dánsko, od kterého chce koupit Grónsko, poloautonomní součást Dánského království. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a Trump nevylučuje nasazení armády k jeho získání. Také se rozhodl uvalit dodatečná desetiprocentní cla na Dánsko a dalších sedm evropských zemí, které se postavily za Kodaň odmítající americký požadavek.

Podle Macrona nedává smysl vyhrožovat spojencům cly, zvláště když mají sloužit jako prostředek nátlaku proti teritoriální suverenitě. Evropská unie by v dnešním tvrdém prostředí neměla váhat použít takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku, uvedl dále.

Francouzský prezident také řekl, že Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou, vědě před spikleneckými teoriemi a respektu před šikanováním. Neměla by se podřídit právu silnějšího a nechat se rozdělit, míní Macron. Řešení současných problémů vidí ve větší spolupráci a vybudování evropské ekonomické suverenity. Evropa je možná pomalá, ale předvídatelná a vládne v ní právní řád, poznamenal francouzský prezident.

Nahrávám video

Von der Leyenová: EU chce masivně investovat do Grónska

Von der Leyenová uvedla, že Evropa chce s USA v Arktidě spolupracovat a že suverenitu zemí považuje za jasně danou. Reagovala tak na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska, poloautonomní části Dánského království.

Bezpečnosti v Arktidě je podle von der Leyenové možné dosáhnout jen společně, proto označila za chybu záměr zavést desetiprocentní dodatečná cla, kterými Trump od února hrozí zatížit dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. Jde o země, které se postavily proti Trumpovu přání ostrov získat.

Předsedkyně EK řekla, že Evropa nepovažuje lid USA jen za spojence, ale i za přátele. Varovala, že nynější spor by mohl vést k nebezpečné spirále napětí, ze které by měli užitek protivníci Evropy a USA.

Dodala ale, že reakce Evropy bude neochvějná, jednotná a přiměřená. „Přistupovat k této věci ale musíme i strategicky. Proto pracujeme na balíčku podpory arktické bezpečnosti.“ Balíček vychází z principu solidarity s Dánskem a Grónskem. „Za druhé, pracujeme na masivních investicích v Grónsku,“ řekla von der Leyenová.

Dalším bodem je podle ní spolupráce s USA na širší bezpečnosti Arktidy. V této věci by mohla Evropská unie využít zvýšené výdaje na obranu na evropské ledoborce, uvedla šéfka EK. Spolupracovat chce také s Velkou Británií, Norskem, Islandem nebo Kanadou, což jsou spojenci z NATO.

„Rusko se nesnaží o mír“

Von der Leyenová hovořila také o ruské válce proti Ukrajině. „Rusko po čtyřech letech (plnohodnotné války – pozn. red.) neukazuje žádné známky ústupků. Žádné známky lítosti. Žádné známky úsilí o mír. Naopak. Rusko zintenzivňuje své útoky,“ připomněla.

Poukázala na to, že ruská armáda každý den zabíjí ukrajinské civilisty a ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což pro miliony lidí znamená čelit tmě, zimě a zastaveným dodávkám vody. I v noci na úterý rozsáhlý ruský útok na Kyjev zanechal tisíce bytových domů bez dodávek tepla a vody.

„To musí skončit. Chceme pro Ukrajinu mír. Oceňujeme roli (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa, který prosazuje mír, a budeme úzce spolupracovat se Spojenými státy,“ uvedla.

EU podporuje Ukrajinu půjčkami, zbraněmi i tím, že zmrazila ruské fondy, u kterých si Evropa vyhrazuje právo na jejich využití. „A vzkaz světu – Evropa bude vždy stát po boku Ukrajiny, dokud nebude spravedlivý a trvalý mír,“ dodala von der Leyenová.

Trump před týdnem ve zjevném rozporu s realitou prohlásil, že brzdou možného mírového snažení je Ukrajina, nikoliv Rusko.

Výzva k nové formě evropské nezávislosti

Von der Leyenová ve svém projevu v Davosu dále uvedla, že nynější geopolitické otřesy ve světě musí Evropa využít jako příležitost a vybudovat novou formu evropské nezávislosti. Poznamenala, že Evropa jedná a uzavírá nové obchodní dohody, mimo jiné s jihoamerickým uskupením Mercosur.

„Geopolitické otřesy mohou a musí pro Evropu sloužit jako příležitost,“ řekla von der Leyenová. Uvedla, že potřeba nové evropské nezávislosti není nová a ani reakcí na stávající dění ve světě, ale je dlouhodobou strukturální potřebou.

Dobrou zprávou podle von der Leyenové je, že Evropa jedná rychle, pokud jde o energetiku, nerostné suroviny, obranu či digitální svět. Varovala, že nostalgie staré pořádky nevrátí, když jsou změny trvalé. „Pokud jsou změny trvalé, pak se i Evropa musí trvale změnit. Je čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou nezávislou Evropu.“

Šéfka EK zmínila dohody s Mercosurem, Mexikem, Indonésií a Švýcarskem a řekla, že Brusel pracuje na ujednáních s Austrálií, Filipínami či Spojenými arabskými emiráty. „A hned po Davosu odcestuji do Indie,“ podotkla.

Změny podle von der Leynové potřebuje i samotná EU, aby podniky mohly na jednotném trhu skutečně volně působit, jako firmy působí na trzích Číny či Spojených států. „Naši podnikatelé budou moci zaregistrovat společnost v jakémkoli členském státě do 48 hodin, a to plně on-line,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 16 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...