EU by měla zavést sankce proti oligarchům blízkým Kremlu, vybídl Navalnyj

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval Evropskou unii, aby tvrdě postihla oligarchy blízké Kremlu. Navalnyj se nyní zotavuje v Německu z otravy zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Napsala to agentura Reuters. Francie a Německo ve společném prohlášení oznámily, že svým evropským partnerům navrhnou uvalení sankcí na funkcionáře, kteří zjevně nesou odpovědnost za čin, a na zařízení, které je zapojeno do programu novičok.

Německo v úterý uvedlo, že diskutuje se svými partnery o tom, jaké kroky podniknout poté, co Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdila, že v Navalného krvi byla nalezena nová a dosud nenahlášená varianta novičoku. Několik západních vlád už prohlásilo, že Rusko musí pomoci při vyšetřování, nebo bude čelit následkům. Moskva popírá Navalného obvinění, ​​že má otravu na svědomí.

„Sankce proti celé zemi nefungují. Nejdůležitější je uvalit zákaz vstupu a zmrazit aktiva lidem, kteří profitují z režimu. Zpronevěřují peníze, kradou miliardy a o víkendu odlétají do Berlína nebo Londýna. Kupují si drahé byty a vysedávají v kavárnách,“ řekl Navalnyj nejprodávanějšímu německému deníku Bild.

Sankce by měly podle něj postihnout i hlavního dirigenta Mnichovské filharmonie Valerije Gergijeva, který je stoupencem ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Berlín a Paříž uvalení sankcí navrhnou

Německý ministr zahraničí Heiko Maas a jeho francouzský protějšek Jean-Yves Le Drian ve středu ve společném prohlášení zdůraznili, že obě země Rusko opakovaně vyzvaly, aby okolnosti pokusu o vraždu opozičníka ruskou vojenskou nervovou látkou na jeho půdě plně objasnilo a zúčtovalo s pachateli.

Dosud však Moskva podle Berlína a Paříže neposkytla věrohodné objasnění. „Proto se domníváme, že neexistuje žádné jiné přesvědčivé vysvětlení otrávení pana Navalného než to, že má na něm Rusko podíl a odpovědnost,“ stojí v prohlášení. Francie a Německo proto z těchto skutečností vyvozují nutné důsledky a navrhují svým evropským partnerům uvalení dodatečných sankcí.

„Návrhy budou cílit na jednotlivce, kteří jsou na základě svých oficiálních funkcí považováni za odpovědné za tento zločin a porušení mezinárodních právních norem, tak i na zařízení, které je zapojeno do programu novičok,“ cituje z prohlášení DPA.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab na prohlášení reagoval ubezpečením, že Británie stojí po boku Německa a Francie a bude s nimi při zavedení sankcí proti ruským činitelům spolupracovat. Naopak mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila dokument za „nepřijatelný“, informuje agentura TASS.

Evropská unie by mohla podle Reuters zmrazit aktiva či zakázat cestovat Rusům zapleteným do případu Navalného otravy. Ekonomické sankce by mohly postihnout dokončení plynovodu Nord Stream 2, který má přepravovat zemní plyn z Ruska přímo do Německa po dně Baltu.

Látky podobné novičoku

Navalnyj byl v bezvědomí letecky přepraven do Berlína poté, co 20. srpna při vnitrostátním letu na Sibiři zkolaboval. Předtím natáčel v Tomsku a Novosibirsku videa obviňující tamní politiky před regionálními volbami z rozkrádání veřejných peněz. Mezitím se zotavil natolik, že byl propuštěn z berlínské kliniky. Do Ruska se chce vrátit.

Pobouřilo jej, že Rusko nijak nepomohlo s vyšetřováním jeho otravy. „Nevyvinuli ani snahu, aby budili zdání, že vyšetřují,“ řekl Navalnyj Bildu a zopakoval svůj názor, že jej otrávili na přímý Putinův rozkaz. Zkritizoval také bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který je označován za Putinova přítele a působí v čele konsorcia stavícího Nord Stream 2 i v dalších ruských energetických firmách. Označil jej za „poslíčka Putina, který chrání vrahy“.

„V rozporu s právními normami platnými v mezinárodním společenství“

Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdila, že dva vzorky Navalného krve a moči obsahovaly „inhibitor cholinesterázy“ podobný dvěma látkám typu novičok, které organizace v roce 2019 zakázala. Generální ředitel organizace Fernando Arias výsledky označil za „velmi znepokojivé“. Připomněl, že země, které se připojily ke konvenci o chemických zbraních, použití těchto prostředků „kýmkoli za jakýchkoli okolností prohlásily za odsouzeníhodné a zcela v rozporu s právními normami platnými v mezinárodním společenství“. Rusko tuto úmluvu podepsalo a ratifikovalo.

Německo zdůraznilo, že použití chemických zbraní nemůže zůstat bez povšimnutí.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo vyjádření Organizace pro zákaz chemických zbraní za „pokračování předem naplánovaného spikleneckého scénáře“ okolo „v podstatě fantastického příběhu (otrávení ruského opozičníka bojovou látkou), iniciovaného z popudu Berlína jeho euroatlantickými spojenci spolu s vedením technického sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní“.

Novičokem, který vyvíjel někdejší Sovětský svaz, byl předloni v Anglii otráven také Sergej Skripal, bývalý důstojník ruské armádní rozvědky odsouzený za špionáž ve prospěch Británie. Britští vyšetřovatelé za pachatele označili agenty ruské vojenské rozvědky GRU, což Moskva popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánoPrávě teď

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...