Estonsko jako první postsovětská země uzákonilo manželství stejnopohlavních párů

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

„Estonsko uzákonilo rovnost manželství. (…) Jsem na svou zemi pyšná. Budujeme společnost, kde jsou respektována práva všech a kde lidé mohou svobodně milovat,“ napsala Kallasová na Twitteru. Estonsko se podle ní zařadilo po bok „ostatních severských států“.

Návrh zákona získal ve 101členném parlamentu 55 hlasů z koalice liberálních a sociálnědemokratických stran, kterou Kallasová sestavila po svém vítězství ve volbách v roce 2023, napsala agentura Reuters.

„Pro vládu to byla dobrá příležitost, protože veřejné mínění o stejnopohlavním manželství se přeměnilo na souhlasné a po letošních volbách má kabinet dostatek mandátů, aby překonal konzervativní opozici,“ řekl Tomas Jermalavičius z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS). 

Stejnopohlavní svazky v Estonsku podporuje 53 procent obyvatel, tedy téměř o dvacet procent víc než před deseti lety, ukázal letošní průzkum tamního Centra pro lidská práva. Na 38 procent Estonců nicméně stále považuje homosexualitu za nepřijatelnou a proti je z velké části etnicky ruská menšina, která tvoří čtvrtinu obyvatel pobaltské země.

První na světě bylo Nizozemsko

Estonsko se stalo první zemí umožňující manželství stejnopohlavních párů v Pobaltí i mezi postsovětskými státy. Jako první země na světě schválilo homosexuální sňatky v roce 2000 Nizozemsko. Manželský svazek lidí stejného pohlaví v Evropě umožňují severské i západní státy, mezi postkomunistickými zeměmi je první uzákonilo Slovinsko. 

Řada zemí střední a východní Evropy včetně Slovenska, Maďarska, ale i Litvy a Lotyšska naopak přijala ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Lotyšsko je však zároveň prvním evropským státem, kde prezidentský úřad vykonává člověk otevřeně se hlásící k homosexualitě. Edgars Rinkévičs to oznámil v roce 2014, kdy vykonával funkci šéfa diplomacie. 

V Česku mohou stejnopohlavní páry uzavírat registrované partnerství. Novelu, která by manželství lidem stejného pohlaví umožnila, začal český parlament projednávat v listopadu 2018, k hlasování se nicméně v předcházejícím ani současném volebním období nedostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 mminutou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...