Erdogan prohlásil, že muslimové zažívají v některých evropských zemích to, co Židé před válkou

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal postoj k muslimům v některých evropských zemích ke způsobu, jakým se v Evropě zacházelo se Židy před druhou světovou válkou. Vyzval také spoluobčany, aby nekupovali francouzské zboží. Reagoval tak na nedávná vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který hájil právo na otištění karikatur proroka Mohameda a který hovořil o nezbytnosti reformy islámu ve Francii. Podobnou kritiku vyjádřili i další představitelé islámských zemí. Pákistán si předvolal francouzského velvyslance.

„Narůstající islamofobie na Západě se změnila v rozsáhlý útok na naši knihu, našeho proroka a všechno, co považujeme za svaté,“ prohlásil Erdogan.

Podle něj islamofobie v některých evropských zemích dosáhla stejné úrovně jako zacházení se Židy před druhou světovou válkou. „Muslimové zažívají dnes podobnou lynčovací kampaň, jaká byla vedena vůči Židům v Evropě před druhou světovou válkou,“ citovala Erdogana DPA.

„Jsou v pravém smyslu fašisté,“ řekl také Erdogan, aniž kohokoli jmenoval. Podle něj by měli evropští lídři „říct francouzskému prezidentovi, aby zastavil svou nenávistnou kampaň“.

Erdogan: Nekupujte francouzské zboží

„Vyzývám zde své lidi. Nechvalte francouzské výrobky, nekupujte je,“ prohlásil dále Erdogan v televizí přenášeném projevu v hlavním městě Ankaře.

„Nepřátelství vůči islámu a muslimům se v některých evropských zemích stalo politickým programem podporovaným na nejvyšších místech,“ řekl Erdogan podle deníku Hürriyet v narážce na francouzského prezidenta. Uvedl současně, že výzva k nekupování francouzských výrobků je odpovědí na obdobné výzvy k bojkotu tureckého zboží ve Francii.

Francouzské zboží začalo už o víkendu mizet z regálů v Jordánsku, Kuvajtu či Kataru. Výzvy k bojkotu se objevily také na sociálních sítích v Saúdské Arábii, Alžírsku či Sýrii. Proti Francii a jejímu prezidentovi protestovali v neděli lidé také v Tunisku či palestinském Pásmu Gazy, v pondělí v iráckém Bagdádu.

Macron hájil právo na otištění karikatur a slíbil přísnější postup vůči radikálnímu islámu

Turecký prezident reagoval na nedávná vyjádření Macrona, který po vraždě učitele Samuela Patyho hájil právo na otištění karikatur proroka Mohameda. Učitele v Paříži zavraždil v polovině října mladý Čečenec, jehož motivem bylo podle policie to, že pedagog před časem ukazoval žákům při přednášce o svobodě slova v rámci občanské výchovy karikatury proroka Mohameda. 

Vraždu, při níž Čečenec usekl učiteli hlavu, v pondělí označilo Turecko za „hrůznou“. „Důrazně odsuzujeme hrůznou vraždu učitele Samuela Patyho a odmítáme toto barbarství. Tato vražda nemůže být žádným způsobem ospravedlněna,“ napsal na Twitteru mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.

Erdoganovu kritiku si Macron vysloužil začátkem října návrhem zákona proti radikálnímu islámu, který má být zveřejněn v prosinci a který má ve Francii posílit republikánské principy a sekularismus. Jeho součástí má být i návrh větší kontroly financí mešit a zákaz profesionální přípravy imámů v cizině.

Erdogan už v sobotu vyjádřil pochybnosti o dušením zdraví hlavy francouzského státu. V neděli dodal, že osoba, která stojí v čele Francie, je dnem i nocí posedlá Erdoganem. 

Macrona kritizoval i Pákistán

Pákistán si v pondělí předvolal francouzského velvyslance, aby mu sdělil svou nespokojenost s údajným šířením nenávisti proti islámu. Pákistánský premiér Imran Chán v neděli kritizoval prezidenta Macrona za podporu karikatur.

V prohlášení předanému francouzskému velvyslanci Pákistán odsuzuje „opakované projevy rouhání“, které podle této asijské země představuje právě otištění karikatur proroka Mohameda. „Prezident Macron se bohužel rozhodl schválně provokovat muslimy, včetně jeho vlastních spoluobčanů, když podpořil ukázky bezbožných karikatur, které jsou zaměřené proti islámu a proti našemu prorokovi,“ řekl Chán.

Macron: Respektujeme všechny rozdíly vyjádřené mírumilovně

Prezident Macron kritikům nepřímo odpověděl v neděli na Twitteru, kde zveřejnil text ve francouzštině, angličtině a v arabštině. „Respektujeme všechny rozdíly vyjádřené mírumilovně. Nikdy nepřijmeme nenávistivé výroky a budeme hájit rozumnou debatu,“ uvedl Macron.

Francie už v sobotu označila výroky tureckého prezidenta za nepřijatelné a Paříž odvolala svého velvyslance z Turecka na konzultace. Erdoganovy výroky v neděli odsoudil i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell a v pondělí například i italský premiér Giuseppe Conte. „Osobní invektivy nepomáhají pozitivní agendě, kterou chce EU s Tureckem vést. Plnou podporu prezidentu Emmanuelu Macronovi,“ uvedl Conte.

Francie i Turecko jsou členové NATO, ale mají velmi odlišné názory na mnoho politických otázek týkajících se Sýrie, Libye, námořního práva ve východním Středomoří nebo sporu o Náhorní Karabach.

Karikatury proroka Mohameda, které už v roce 2005 otiskl dánský list Jyllands-Posten, na začátku září znovu zveřejnil francouzský satirický časopis Charlie Hebdo. Učinil tak při příležitosti začátku procesu se 14 lidmi obžalovanými z podílu na atentátu na redakci časopisu v roce 2015. Motivem pět let starého činu byla také publikace karikatur. Atentátníci tehdy zabili 12 lidí.

Na přelomu let 2005 a 2006 čelilo bojkotu v muslimském světě kvůli otištění karikatur i zboží z Dánska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...