Šéf Bílého domu Donald Trump přijal ve Washingtonu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Stalo se tak poprvé od začátku turecké intervence v Sýrii. Podle Trumpa příměří funguje a Kurdové se zdají spokojení. Turecko po jednání označil za skvělého spojence v NATO, zejména pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu. Problémem však zůstává smlouva na dodávku ruského protiraketového systému S-400 do Turecka, zdůraznil šéf Bílého domu.
Trump po jednání uvedl, že má s tureckým prezidentem skvělé vztahy a ocenil spolupráci v oblasti boje proti terorismu. Turecko považuje za skvělého spojence v rámci NATO. Erdogana pochválil za zvýšené příspěvky do rozpočtu Aliance.
Už před jednáním Trump zdůraznil, že Erdogan si v regionu vysloužil respekt a že ho s tureckým prezidentem pojí velmi dobré přátelství.
Pokud jde o situaci v Sýrii, příměří považuje šéf Bílého domu za komplikované, nicméně fungující. Sám si myslí, že USA mají skvělý vztah s Kurdy a stejně tak Erdogan. Doufá také, že se podaří vyřešit situaci kolem dodávek ruského raketového systému S-400 Turecku, obchod označil pro USA za problémový. Ekonomické vztahy mezi USA a Tureckem podle něj mají obrovský potenciál.
Na dodávce systému S-400 se Ankara s Moskvou dohodla v září 2017, kontrakt měl hodnotu 2,5 miliardy dolarů. Dodávka začala v červenci. Pentagon Turecku nabízel jako alternativu srovnatelný systém Patriot, nesouhlasil ale s přenesením části výroby do Turecka. Rusko se naopak k takovému kroku zavázalo.
Erdogan označil rozhovor s Trumpem za upřímný. Při té příležitosti hájil vpád do Sýrie, který podle něj učinil přítrž separatistům ze zakázané Kurdské strany pracujících (PKK). Zdůraznil, že Turecko nemá problém s Kurdy, jen s teroristy, za něž považuje i kurdské milice YPG.
Turecko podle něj drží za mřížemi více než dvě stě bojovníků Islámského státu. Apeloval na země, odkud radikálové přišli, aby si bojovníky převzaly. Trump k tomu řekl, že Evropa by měla „do značné míry“ pokrýt náklady spojené se syrskými uprchlíky.
Situaci kolem dodávek ruských systémů a amerických stíhaček F-35 podle Erdogana vyřeší jen dialog.
Turecko v říjnu zahájilo ofenzivu proti Kurdům na severu Sýrie, aby je vytlačilo z blízkosti své jižní hranice. Do takzvaného bezpečného pásma chce přemístit miliony uprchlíků, kteří utekli před krvavou občanskou vákou do Turecka.
Šéfové diplomacií unijních států odsoudili tureckou vojenskou akci jako tažení proti místním Kurdům a shodli se na zastavení dodávek zbraní Ankaře.
Trump ještě před začátkem turecké intervence nechal z oblasti stáhnout americké vojáky, čímž si vysloužil kritiku od svých spojenců v Evropě i některých republikánů. Kurdští ozbrojenci totiž do té doby patřili mezi klíčové spojence USA v boji proti Islámskému státu. Trump pak proti Turecku zavedl sankce, krátce nato je však zrušil.
Ankara totiž uzavřela dohody s USA a s Ruskem o příměří. Jejich cílem bylo dosáhnout stažení kurdských milic YPG až 30 kilometrů od hranice. Erdogan nyní tvrdí, že Kurdové v oblasti stále jsou, takže USA ani Rusko neplní své závazky z uzavřených říjnových dohod.
Turecký prezident ve Washingtonu znovu otevřel téma dlouhodobého požadavku Ankary týkajícího se duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Turecko žádá roky o jeho vydání. Gülenovi a jeho hnutí připisuje odpovědnost za pokus o puč v Turecku v roce 2016. Podle Erdogana je nepřijatelné, že duchovní stále zůstává na americké půdě.
