Japonský císař Akihito v úterý po 30 letech v závěrečném projevu k národu oficiálně oznámil svou abdikaci. Ve středu na uvolněný trůn usedne starší z jeho dvou synů, devětapadesátiletý Naruhito. Akihito je prvním odstupujícím japonským císařem za posledních dvě stě let.
Svůj úmysl vzdát se trůnu sdělil Akihito již v roce 2016 s odůvodněním, že už fyzicky nestačí na plnění svých povinností. Parlament pak schválil zvláštní zákon, který odstoupení jednorázově umožňuje.
Akihito v úterý poděkoval japonskému lidu za jeho podporu a vyjádřil naději, že Japonsko čeká mírová budoucnost. „Jsem hluboce vděčný za to, že mě lidé přijali za symbol a podpořili mě,“ řekl. „Spolu s císařovnou ze srdce doufám, že éra Reiwa bude klidná a úspěšná. Tímto se modlím za blaho a štěstí naší země a lidí na celém světě.“
Slavnost se uskutečnila v jednom ze sálů císařského paláce v Tokiu, kam komoří přinesli státní a císařskou pečeť a také dva z takzvaných tří posvátných pokladů Japonska, meč kusanagi no curugi a klenot jasakani no magatama, které ještě společně se zrcadlem jata no kagami představují symboly panovnické moci. O jejich podobě a původu není nic přesného známo, protože přístup k nim má pouze japonský císař a několik vybraných šintoistických kněží a i při korunovaci jsou ukryté ve schránkách.
Abdikační obřad vysílala živě televize a zúčastnilo se ho na tři sta lidí, včetně premiéra Šinzóa Abeho, korunního prince Naruhita a jeho manželky Masako, jakož i předsedů obou parlamentních komor a nejvyššího soudu. Abe ve svém projevu ocenil císaře kromě jiného za to, že dodával lidu „odvahu a naději“ a podporoval jej v těžkých dobách přírodních katastrof.
Ještě před oficiálním abdikačním obřadem, který se uskutečnil v 17:00 místního času (10 hodin našeho času), v úterý Akihito oblečený v tradičním oranžovém šatu navštívil svatyně v císařském paláci, kde o svém odchodu z trůnu symbolicky zpravil šintoistické bohy a své předky. Jedna ze svatyní je zasvěcena bájné bohyni slunce Amaterasu ómikami, za jejíž potomky se všichni japonští císaři označovali. Obdobnou cestu vykonal i korunní princ Naruhito, uvedla japonská televize NHK.
Odcházející japonský císař Akihito je oceňován za to, že se za své vlády snažil zmírnit bolestné vzpomínky na druhou světovou válku a snažil se být blízko svým poddaným, uvedla agentura AP. V posledních letech se ale císař Akihito potýkal se zdravotními problémy. V roce 2011 byl hospitalizován se zánětem plic a v roce 2012 podstoupil úspěšnou operaci srdce.
Začátek éry „krásná harmonie“
Akihito formálně zůstane panovníkem až do půlnoci, kdy zároveň skončí éra Heisei, neboli „všudypřítomný mír“. Ve středu s nástupem nového císaře Naruhita začne v Japonsku nová éra Reiwa, jejíž název se překládá jako „krásná harmonie“.
Devětapadesátiletý Naruhito studoval Univerzitu v Oxfordu a korunním princem se stal ve svých osmadvaceti letech. S budoucí císařovnou Masako se Naruhito oženil v roce 1993. Pár má jedinou dceru – princeznu Aiko. Ta se ovšem ve středu nestane dědičkou japonského trůnu. Tamní zákon totiž ženské následnictví neumožňuje. Naruhitovým nástupcem tak bude jeho mladší bratr princ Fumihito.
Nový císař Naruhito korunovační insignie slavnostně převezme ve středu ráno. Formální uvedení na trůn se však uskuteční při rozsáhlejším obřadu v říjnu. Odcházejícímu Akihitovi bude nově náležet titul emeritního císaře. Bude však zcela zbaven oficiálních povinností.
Desetidenní volno
Japonci mají v době nástupu nového císaře deset dní volna. Předání moci se totiž kryje s takzvaným Zlatým týdnem, kdy je během sedmi dní nahromaděno pět svátků. Kabinet se rozhodl přidat k nim ještě tři sváteční dny.
Od konce druhé světové války je to potřetí, co japonská vláda speciálním zákonem stanovila jednorázový státní svátek v souvislosti s císařským trůnem. Naposledy takové volno schválila na 9. června 1993, kdy si korunní princ Naruhito vzal za ženu korunní princeznu Masako.
Japonský císař nemá volební právo
Japonský císař nemá podle japanologa Jana Sýkory z Ústavu Dálného východu Univerzity Karlovy prakticky žádnou politickou moc.
„Nová ústava z roku 1947, kterou sepsali američtí právníci americké okupační správy, z císaře učinila pouze symbol jednoty lidu. Což je takové velice obecné, neurčité vymezení a císař nemůže žádným způsobem projevovat své politické preference, protože nemá volební právo,“ poznamenal Sýkora.
Císař je tak podle Sýkory postaven mimo jakoukoliv výkonnou pravomoc. „Nicméně ten systém bez něj nemůže existovat, protože celou řadu kroků, které činí parlament nebo vláda, si vyžaduje císařův oficiální výkon,“ dodal japanolog s tím, že se jedná například o jmenování premiéra. Císař podle něj představuje pro Japonce duchovní kotvu, na kterou se upínají v okamžiku, kdy se země ocitne v krušných podmínkách.
- Akihito je nejstarším synem císaře Hirohita a jeho manželky, císařovny Nagako. Titul korunního prince získal po dosažení dospělosti v roce 1952 a od podzimu 1987 zastupoval svého tehdy již nemocného otce. Na chryzantémový trůn nastoupil Akihito v šestapadesáti letech sedmého ledna 1989 a stal se tak 125. panovníkem nejstarší vládnoucí dynastie světa.
- Akihito má pověst křehkého člověka se smyslem pro spravedlnost. Jako první z japonských panovníků není považován za živého boha, poddaní ho však mají ve stejné úctě jako jeho předky. Akihito se také snaží o větší otevřenost než jeho předchůdci.
- Za své vlády provedl několik neobvyklých kroků. Je například prvním japonským panovníkem, který vykonával oficiální zahraniční cesty. V létě roku 2002 zavítal spolu se svou chotí, císařovnou Mičiko, i do Prahy, kde se setkal s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem. Akihito je rovněž prvním vládcem země vycházejícího slunce, jenž navštívil Čínu.
- Nezvyklé bylo i Akihitovo rozhodnutí o abdikaci. V srpnu 2016 překvapil veřejnost, když v televizním vystoupení vyjádřil obavy, že mu vysoký věk neumožní dostát povinnostem. Akihita v posledních letech sužovaly zdravotní problémy. Počátkem roku 2003 byl operován kvůli rakovině prostaty, v roce 2008 trpěl problémy spojenými s nadměrným stresem a o čtyři roky později prodělal úspěšnou operaci srdce. Japonský parlament v červnu 2017 schválil zákon umožňující císařovu abdikaci a její datum bylo stanoveno na 30. dubna 2019. Naposledy japonský císař abdikoval roku 1817.
- S jeho vládou se pojí éra Heisei (všudypřítomný mír), nemá žádnou výkonnou moc a jeho úloha je ryze symbolická. Na trůn Akihito nastoupil ještě v den smrti jeho otce, rozporuplného Hirohita. I přes projevovanou úctu Hirohitovi někteří obyvatelé nemohli zapomenout válečné útrapy, do kterých Japonsko ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století uvrhl a za něž se nikdy neomluvil.
- Na otázku deníku Mainiči šimbun týkající se prohrané války záhy po své oficiální korunovaci, která se uskutečnila 12. listopadu 1990, Akihito odpověděl: „Má generace žila dlouhou dobu bez války, a proto jsem neměl možnost se nad ní hlouběji zamyslet.“ Jeho rané deníkové zápisky ale dosvědčují, že coby jedenáctiletý hoch byl zcela zničen tím, že otec na sebe musel vzít hanbu národa – bezpodmínečnou kapitulaci.
- První mužský potomek císaře Hirohita a císařovny Nagako se narodil 23. prosince 1933 jako páté ze sedmi dětí. V souladu s dvorskými tradicemi byl od tří let zcela odloučen od rodičů a na budoucí poslání se připravoval v péči vychovatelů a komorníků. Kapitulací se mladému následníkovi změnil život. Ocitl se v internátní škole, kde vyučovali Američané a kde se musel sám o sebe postarat. Středoškolská a vysokoškolská studia mořské biologie pak zakončil na soukromé univerzitě Gakušúin v roce 1956.
- Středem pozornosti sdělovacích prostředků se Akihito stal kolem roku 1952, kdy dosáhl plnoletosti. Tisk ho vychvaloval jako „budoucí naději Japonska“, protože nad ním nevisel ani stín podezření ze spáchání válečných zločinů. Houževnatý Hirohito ale odmítal, aby byl syn jmenován regentem za jeho života.
- Svou manželku potkal budoucí panovník země v roce 1957, kdy se v horském středisku Kuruizawa seznámil při tenise s Mičiko Šódaovou, půvabnou a inteligentní studentkou z bohaté podnikatelské rodiny. Jejich vzájemné zalíbení vyústilo ve sňatek 10. dubna 1959. Akihitova matka však známosti s dívkou neurozeného původu nepřála a nerovný sňatek se nelíbil ani členům starých šlechtických rodů. Po jejich svatbě začala v japonském císařském domě nová moderní epocha. Akihito i Mičiko se snažili vést co nejcivilnější způsob života a mimo jiné si například prosadili, že jejich děti, korunní princ Naruhito, princ Akišino a princezna Sajako, vyrůstaly v rodinném kruhu. Ve srovnání s monarchiemi na Západě však žije japonská císařská rodina ve větším ústraní.
- Pacifista a liberál Akihito platí za uznávaného vědce v oboru mořské biologie – napsal dvě desítky vědeckých pojednání a knih o rybách, jmenovitě o ostnoploutvých z čeledi hlaváčovitých, živě se zajímá o ochranu přírody. Ovládá hru na cello, z hudebních autorů má v oblibě Mozarta, Griega a Beethovena.
- Zdroj: ČTK
