Elizabeth Warrenová odstoupila z boje o demokratickou nominaci

Senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová odstupuje z bojů o zisk demokratické nominace na prezidentku USA. S odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký její kampani to napsala agentura AP. Warrenová zaznamenala slabý výsledek při takzvaném volebním superúterý, kdy se hlasovalo ve 14 státech najednou. V nominačním klání tak nyní zůstávají z relevantních kandidátů pouze dva – bývalý viceprezident Joe Biden a senátor za Vermont Bernie Sanders. Senátorka uvedla, že zatím není připravena žádnému z nich vyjádřit podporu.

Warrenová se řadí společně se Sandersem k levicovějšímu křídlu Demokratické strany. Ačkoliv se na podzim loňského roku na chvíli nacházela podle průzkumů veřejného mínění v čele nominačního klání, v prvních čtyřech volebních soubojích se nikdy neumístila lépe než na třetím místě.

V úterý pak zaznamenala slabé výsledky a dokonce skončila až na třetím místě ve svém rodném státu Massachusetts.

Jejím hlavním soupeřem byl právě ideově blízký Sanders, jehož oddané podporovatele se jí nepodařilo získat na svou stranu, píše AP. Podle listu The New York Times byl však právě její výkon v předvolebních debatách začátkem konce kampaně miliardáře Michaela Bloomberga, který kvůli volebnímu neúspěchu z bojů odstoupil ve středu.

„V této kampani jsme byli ochotni bojovat a když to bylo nezbytné, nechali jsme po sobě na zemi spoustu krve a zubů,“ řekla Warrenová svému štábu. „A vím o jednom miliardáři, kterému byla upřena šance si tyto volby koupit,“ dodala s odkazem na Bloomberga, který vedl rekordně nákladnou kampaň financovanou čistě z vlastních zdrojů. 

Po odstoupení Warrenové a senátorky Amy Klobucharové, která kampaň ukončila před několika dny, v souboji o nominaci zůstává jediná žena – kongresmanka Tulsi Gabbardová z Havaje. Ta však zatím získala pouze dva delegáty na letní nominační sjezd a v podstatě nemá šanci na úspěch.

Pelosiová lituje, že v klání zbyli dva téměř osmdesátiletí muži světlé pleti

Nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová ve čtvrtek vyjádřila politování nad tím, že o nominaci Demokratické strany, jež prosazuje mimo jiné práva mladých, žen a menšin, nyní soupeří dva téměř osmdesátiletí muži světlé pleti.

„Pokaždé, když mě představí jako nejmocnější ženu, téměř pláču, protože si přeju, aby to nebyla pravda,“ prohlásila Pelosiová. „Stále toužím po tom, abychom měli ženu v pozici prezidentky Spojených států,“ dodala.

V čele nominačního boje je nyní Biden, jehož kampaň zažila po neslavném začátku v prvních kláních nevídané znovuzrození po vítězství v primárkách v Jižní Karolíně. Biden v superúterý ovládl deset z celkových 14 států a podle AP získal zatím 596 delegátů z 1991 potřebných pro automatický zisk nominace.

Jeho hlavní protivník Sanders, který vedl po hlasování v prvních čtyřech státech, vyhrál v úterý v Kalifornii, která rozděluje nejvíce delegátů ze všech států. Momentálně má 531 delegátů. Sčítání v některých státech však zatím není u konce a z úterního hlasování ještě zbývá přidělit 215 delegátů.

Právě Bidena většina opozičních demokratů po celých Spojených státech považuje za největší naději pro odvolání Donalda Trumpa z Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos mezi demokraty a jim nakloněnými nezávislými voliči, který ve čtvrtek zveřejnila agentura Reuters.

V průzkumu ze 4. až 5. března by 55 procent dotazovaných hlasovalo v demokratickém nominačním klání pro Bidena. Sanderse by v boji s Trumpem rádo vidělo 45 procent lidí. Na dotaz, který z těchto dvou kandidátů má větší šanci být zvolen prezidentem, si vybralo Bidena dvakrát více dotazovaných než Sanderse. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...