Dva roky dohadů. Cameronovo vítězství staví Unii před debatu o brexitu

O setrvání Spojeného království v Evropské unii má zájem staronový ministerský předseda, většinová část britského byznysu i zbylých sedmadvacet členů evropského spolku. S vítězstvím konzervativců v pátečních parlamentních volbách ale Unii přesto čekají dva roky debat o možném brexitu – a v roce 2017 finální britské referendum.

Když Spojené království za vlády konzervativce Edwarda Heatha vstoupilo počátkem roku 1973 do Evropského hospodářského společenství, bylo londýnskému rodákovi Davidu Cameronovi šest let. O čtyřiačtyřicet let později bude tentýž muž z pozice britského ministerského předsedy přihlížet tomu, zda ostrovní království evropské řady opět neopustí. Páteční parlamentní volby totiž Cameron pro své konzervativce vyhrál mj. slibem, že do konce roku 2017 vypíše referendum o setrvání Velké Británie v evropské osmadvacítce.

Staronový ministerský předseda, který tento týden zajistil toryům po bezmála čtvrt století jednobarevnou vládu, se tím dostává do poněkud paradoxní situace. Sám bývá ve Velké Británii řazen k umírněným sympatizantům evropského projektu a staví se za to, aby Britové Unii neopouštěli. Právě ona umírněnost je ovšem častokrát zaměňována za nerozhodnost a lavírování mezi středovými liberálními pozicemi a ortodoxním, thatcherovským křídlem vlastní strany.

První volební vítězství před pěti lety sice Cameron toryům zajistil i díky tomu, že stranu do středu naklonil – zmodernizoval ji podobně jako Tony Blair svého času opoziční labouristy a programové spektrum rozšířil např. o ekologická témata. Slabé vítězství, po němž musel sestavovat koaliční vládu s liberálními demokraty, mu ale uvnitř strany přílišnou podporu nepřineslo a teprve relativně silný zisk z tohoto týdne utišil britské spekulace o tom, zda se Camerona nepokusí starší vnitrostraničtí rivalové nahradit.

Jak silní jsou kritici Unie?

Na tom, nakolik bude vítězství stačit i na euroskeptické křídlo uvnitř strany, se ovšem západní komentátoři neshodnou. Zatímco podle Nilse Pratleyho z britského deníku Guardian volební bilance Cameronovu autoritu posílila, londýnský korespondent Frankfurter Allgemeine Zeitung Marcus Theurer tvrdí pravý opak; thatcherovci podle něj budou v jednobarevné vládě ještě více slyšet a jejich hlas by navíc mohl najít své posluchače. Euroskeptická strana UKIP Nigela Farrage sice kvůli většinovému volebnímu systému obsadila ve Westminsteru jediné křeslo, na počet hlasů se ale s necelými 13 procenty a čtyřmi miliony hlasů umístila třetí v pořadí. Hlasovalo pro ni čtyřikrát více voličů než v roce 2010.

Jak přitom připomíná sloupkařka Guardianu a někdejší editorka francouzského Le Monde Natalie Nougayredová, ozvuk těchto hlasů bude klíčový pro celé následující dva roky i vlastní referendum v roce 2017: „Britští politici nyní musí zjistit, že se debata bude odehrávat v informovaném, konstruktivním duchu, a ne tím způsobem, kdy se za pomoci laciných šovinistických sloganů hraje na nepodložené obavy.“ Ve snaze ubrat UKIPu hlasy voličů totiž v uplynulých volbách přistoupil na proti-imigrantskou rétoriku i samotný Cameron. A právě migrace je jedním z témat, která budou britskému rozhodování o setrvání v evropské osmadvacítce dominovat.

David Cameron s manželkou před sídlem ministerského předsedy na Downing Street 10
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Kirsty Wigglesworth

O čem chce Brusel mlčet

Británie počítá s tím, že referendu musí předcházet revize podmínek britského členství v Evropské unii a případné přenesení některých pravomocí zpět do Británie. Evropská komise i velké členské státy se k takové možnosti dosud stavěly skepticky, po Cameronově obhájení Downing Street se ale z Bruselu ozývají hlasy ochotné k debatě.

Jedním z ústupků, o který se hraje, je zpřísnění právních předpisů, které upravují sociální dávky pro občany EU, stěhují-li se do jiného státu společenství. Stálý předseda Evropské rady Donald Tusk i šéf Evropské unie Jean-Claude Juncker dali podle Guardianu najevo, že jsou svolní k jednání o snížení nároků přistěhovalců na sociální zabezpečení ve Spojeném království. Juncker ostatně už na konci dubna v rozhovoru pro BBC uvedl, že Británie si přeje dosáhnout „spravedlivé dohody“.

Ani evropské instituce ani evropské metropole vč. Berlína a Paříže ovšem dosud nechtěly otevírat základní smlouvy Evropské unie. Vyjednávat tak není možné o takzvaných čtyřech svobodách, které jsou základem evropské integrace - tedy volného pohybu osob, zboží, služeb a peněz mezi zeměmi EU.

První zmíněná svoboda, volný pohyb osob, je přitom jedním z cílů kritiky, která v souvislosti s migrací zaznívá od britských euroskeptiků. Konzervativec John Redwood se nechal slyšet, že Británie bude žádat i nabytí dohledu nad vlastními hranicemi. Cameron a jeho pravděpodobný hlavní vyjednavač, šéf státní kasy George Osborne, se tak sice mohou při jednání s Bruselem spokojit s dílčími ústupky, zůstává ale otázkou, nakolik se jim je podaří prezentovat jako dostatečný triumf.

Nahrávám video

„Pro Evropu je to velmi nepříjemná situace, protože kdyby volby dopadly tak, jak se předpovídalo, čili že vznikne koalice, mohl se pan Juncker utěšovat tím, že plebiscit nebude,“ prohlásil v Událostech, komentářích politolog Petr Robejšek. „Teď má Evropská unie jenom dvě velmi špatné alternativy – buď vyjít Velké Británii vstříc, aby zůstala, a ona přesto nezůstane – a nebo jí nevyjít vstříc, a ona nezůstane určitě.“ Ve hře o Unii, kterou se chystá Londýn zahájit, navíc nestojí jen stoupenci a odpůrci evropské integrace, ale také specifické zájmy britského byznysu a finančníků z londýnské City.

Co se říká v City

Dominantním tématem voleb byla britská ekonomika a z pohledu konzervativců především schopnost Cameronovy vlády provést zemi finanční krizí až k hospodářskému růstu. To mu podle prvních analýz britských voleb hlasování nakonec skutečně vyhrálo, Financial Times ve svém komentáři uvádějí, že tváří v tvář levicovým labouristům a jejich projektu založenému na nedůvěře k trhu „došli voliči oprávněně k závěru, že kontinuita bude lepší volba“.

Debata o odchodu z evropské osmadvacítky ovšem může britskou ekonomiku (která už tak v posledním čtvrtletí výrazně zpomalila) oslabit; již citovaný korespondent FAZ Marcus Theurer upozorňuje, že dvouleté čekání na verdikt britské veřejnosti se může prodražit, protože investiční plány skončí ve Velké Británii u ledu až do chvíle, kdy se rozhodne evropská otázka. Toryovští stoupenci setrvání v evropském společenství tak podle Pratleyho komentáře pro Guardian drží výhodnou pozici: voliče přesvědčili svou ekonomickou způsobilostí. Nyní ji znovu potvrdí tím, že zdůrazní význam Unie pro britské hospodářství.

Ekonomka z VŠE Michaela Ševčíková ve vysílání ČT24 navíc upozornila, že případný britský odchod z Evropské unie by mohl ohrozit londýnské City, protože se ztrátou přístupu na jednotný unijní trh by se zřejmě řada zdejších společností a bank přesunula do finančních center kontinentální Evropy – Paříže a Frankfurtu nad Mohanem. „V City jednoznačně převládají pro-evropské postoje,“ potvrzuje v Guardianu Nils Pratley. „Dá se očekávat, že se nyní naplno rozeběhne lobbistická kampaň doprovázená varováním, že britské investice jsou případným odchodem z Evropské unie v ohrožení a stejně tak i status londýnské City jako globálního finančního centra.“

Záměr vypsat v roce 2017 referendum o setrvání Britů v Evropské unii Cameron potvrdil hned ve svém povolebním projevu (viz video). První příležitost seznámit všechny evropské partnery se svými záměry bude mít staronový britský premiér na summitu EU, který je svolán na konec června.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 15 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...