Dva řetězce v Austrálii používají systém rozpoznávání obličejů. Tyto technologie se vymykají kontrole, varují ochránci lidských práv

Nahrávám video

Australské úřady začaly vyšetřovat dva vlivné obchodní řetězce kvůli kamerám, které rozpoznávají obličeje zákazníků. Firmám Kmart a Bunnings hrozí tresty za porušení zákonů na ochranu soukromí. Tři čtvrtiny jejich zákazníků totiž o podrobném sledování vůbec netušily. Řetězce kamery hájí jako bezpečnostní opatření. Ochránci lidských práv ale varují, že se podobné technologie už teď vymykají kontrole. Podle experta na informační technologie Vladimíra Smejkala by za toto v Česku hrozil postih, protože v Evropě platí Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Australané chodí do Kmartu koupit prakticky cokoli. Ať už shání levné boty, autíčka pro děti, horské kolo nebo zlevněnou pračku. Zákazníky z ciziny tak široká nabídka někdy téměř šokuje.

Jen malá část nakupujících si ale všimne, že v obchodě nechybí ani kamerové systémy. Ty porovnávají jejich tváře s databází obličejů z minulosti. Na bedlivý dohled upozorňuje jen drobná výstraha u vchodu. „Tento obchod má čtyřiadvacetihodinové záznamy z kamerového systému, který obsahuje technologii pro rozpoznávání tváře,“ uvádí výstraha. Tato technologie podle řetězců chrání zákazníky i zaměstnance.

Dokáže totiž včas zachytit bývalé zloděje nebo jiné neurvalé návštěvníky. I když není přesně jasné, kdo přesně v její databázi uvázne. „Technologie pro rozpoznávání tváří se používá k identifikaci osob, které se v našich obchodech účastnily incidentů vzbuzujících obavy,“ uvedl ředitel dalšího obchodního řetězce Bunnings Simon McDowell.

Systém budí obavy

Podle ochránců lidských práv ale obavy budí samotný systém. Nejen, že o něm zákazníci často nevědí, ale dal by se použít i ke sledování toho, co nakupují, kdy a s kým. Stačilo by upravit podmínky a zařadit do databáze další data. „Je to stejné, jako kdyby Kmart a Bunnings sbíraly vaše otisky prstů nebo vaši DNA, kdykoli nakupujete,“ podotýká obhájkyně soukromí spotřebitelů z organizace CHOICE Australia Kate Bowerová. 

Ještě důraznější varování před sdílením svého obličeje slýchají uživatelé, kteří s ním odemykají telefony nebo profily na sociálních sítích. Například proto, že tvář prozrazuje intimní detaily o lidském zdraví, včetně tisíců genetických poruch.

Nebo proto, že totalitním režimům chytré kamery slouží jako zbraň, a to nejen před zločinci. Například na mnoha místech v Číně už tvář funguje jako legitimace, ke které se připisují drobné i vážné prohřešky. Ty zaznamenávají chytré kamery rozeseté po městech. Místo sledování v oddělených obchodech se jedná o neustálý dohled, který vede až k politické podřízenosti.

Evropa a GDPR

Naproti tomu v celé Evropě platí GDPR neboli Obecné nařízení o zpracování osobních údajů. „Tam ty obrázky nebo tváře je možné zpracovávat pro soukromě-právní užití pouze za velice omezených podmínek,“ zdůraznil v pořadu Horizont ČT24 Smejkal s tím, že provozovatel obchodu v Česku by musel prokázat nějaký zvláštní zájem. „Ale pokud by si vedl nějakou databázi osob a podle toho je chtěl identifikovat, tak to je v GDPR, konkrétně v článku devět, naprosto zakázáno,“ uvedl Smejkal.

Dodal, že to má další aspekty, protože v případě australských obchodů se má jednat o určitou obranu před výtržníky, ale „kdo rozhoduje o tom, že ta osoba je výtržník?“

Jiný případ je podle Smejkala v případě, že by šlo o soudní rozhodnutí, například zákaz návštěvy restaurace či fotbalových utkání. „To je rozhodnutí soudu a to je potřeba respektovat,“ uvedl. Dodal, že lze porušovat soukromí osob na základě zákona, kam spadají například městské kamerové systémy na základě zákona o policii. „Tam bezpečnostní stanovisko převážilo,“ podotkl.

Soukromníci však ve svých prostorách podle něj nemohou vykázat, že to dělají ve veřejném zájmu. „Dělají to ve svém vlastním zájmu a tam samozřejmě tahají za kratší konec,“ řekl a dodal, že už je zde riziko odklonění se od ochrany před výtržníky až k tomu, že budou osoby nahrávány za účelem marketingu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...