Dva muži podezřelí z kontaktu s útočníkem z Nice jsou ve vazbě

Nahrávám video

Francouzské úřady zadržely už druhého muže kvůli podezření, že byl v kontaktu s pachatelem útoku v Nice. Zadržení prvního podezřelého oznámily úřady v pátek ráno. Útočníka, který ve čtvrtek v kostele v Nice zavraždil nožem tři lidi, policie postřelila a je nyní v kritickém stavu v nemocnici. Tuniská policie uvedla, že už v roce 2016 byl zadržen kvůli útoku nožem.

Ve vazbě se nejdříve ocitl 47letý muž, který je podezřelý, že byl ve spojení s útočníkem den před atentátem. Druhý, 35letý muž, který měl být s útočníkem rovněž v kontaktu ve středu, byl zadržen v Nice mezi 18:30 a 19:00, uvedla agentura AFP s odvoláním na justiční zdroje a zdroje blízké vyšetřování.

„Policie zkoumá, jaký byl vztah muže k útočníkovi, a brání se domněnkám, že by se nově zadržený mohl podílet na útoku. Zřejmě se jedná o důsledek záznamu z televizních kamer, kde jsou tito dva muži spolu. Na základě toho byl muž zatčen, povaha spolupráce ale zatím známa není,“ popsal po oznámení prvního zadrženého zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Útočník má trestní minulost, do Francie přijel přes Itálii

Útočník se do Francie dostal z Itálie, na jejíž ostrov Lampedusu připlul na lodi s dalšími uprchlíky 20. září. Podle francouzského prokurátora 9. října dorazil do jihoitalského města Bari. Italské úřady ho zaregistrovaly a rozhodly o vyhoštění. Italské území měl opustit do sedmi dní.

Agentura AFP napsala, že se jednadvacetiletý Tunisan jmenuje Bráhím Ísáví, v některých zprávách z Francie se jeho jméno uvádí jako Bráhím Avísáví. Jako Ísáví jeho jméno potvrdila jeho rodina a tuniský prokurátor, tuniský server Directinfo o něm píše jako o Ibráhímovi Ísávím.

Podle tuniských úřadů se v minulosti dopustil trestné činnosti související s obecným násilím a drogami. V Tunisku byl kvůli násilí a použití nože zadržen v roce 2016.

Nahrávám video

V Nice na místě činu francouzská policie našla Ísávího dva telefony, výtisk koránu a dva nepoužité nože. S bratrem Jasínem mluvil telefonicky ve středu večer. Jasín Ísáví řekl, že bratr do Francie dorazil ve středu večer, tedy vpředvečer útoku.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin v pátek sdělil, že Ísáví nepožádal ve Francii o povolení k pobytu a podle prokurátora Jeana-Françoise Ricarda nemá ve Francii žádný trestní záznam.

Vyšetřovatelé zatím zjistili, že kamery na nádraží v Nice Ísávího zachytily ve čtvrtek v 06:47. Z nádraží vyšel v 08:13 a předtím si převlékl bundu a přezul boty. Do baziliky, kde podle Ricarda útočil téměř 30 minut, vešel v 08:29. Jednu ženu, která je původem z Brazílie, pobodal; zraněné se podařilo v 08:54 z kostela vyjít, krátce poté ale zraněním podlehla. Další žena a muž zemřeli na místě.

K útoku se přihlásila tuniská teroristická organizace

Tunisko zahájilo vyšetřování případu v rámci zákona boje proti terorismu a praní špinavých peněz, sdělil zástupce tuniského prokurátora Muhsín Dalí. Podle tuniské tiskové agentury se k útoku přihlásila teroristická skupina Al-Mahdí, která působí na jihu Tuniska. Dalí sdělil, že právě na ni se soustřeďuje vyšetřování a zjišťuje se, zda skupina byla do útoku zapojena. Přiznání skupiny zveřejnil její údajný člen na sociálních sítích.

Tuniské sdělovací prostředky o Ísávím píší jako o devátém z deseti dětí svých rodičů –⁠ rodina má sedm dcer a tři chlapce. Pochází z místa Sídí Umar, které je severně od Tunisu a spadá do governorátu Kajruván. Rodina přesídlila do Tíny v governorátu Sfax, kde otec pracuje jako hlídač a matka je v domácnosti.

Ísáví školní docházku ukončil po absolvování základní devítileté školy. Pracoval pak v autodílně, továrně na oleje a před dvěma lety si otevřel malý obchod.

Podle známých neprojevoval známky radikalizace

Někteří další příbuzní Avísávího agentuře Reuters řekli, že byli v šoku ze zadržení mladíka v souvislosti s takovým zločinem. „Můj bratr je přátelský člověk a nikdy se neprojevoval extremisticky,“ řekl starší bratr útočníka Jasín. „Už od malička respektoval všechny ostatní lidi a akceptoval jejich rozdíly,“ dodal. Také jeden ze sousedů potvrdil, že Bráhím Avísáví neprojevoval žádné známky radikalizace.

Rovněž matka útočníka v pátek televizi Al-Arabíja řekla, že je šokována. Byla prý překvapena, když syn zavolal z Francie. „Neumíš francouzsky, nikoho tam neznáš, budeš tam žít sám, proč jsi tam jel?“ říkala mu prý, aniž by cokoli tušila.

Rodina, kterou tuniské úřady také vyšetřují, žije na předměstí Sfaxu, odkud mnoho mladých lidí vyráží na člunech do Evropy. Právě Tunisané přitom tvoří největší část migrantů, kteří letos připluli do Itálie.

Italská ministryně vnitra čelí výzvě k demisi

Italská ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová čelí kvůli vražednému útoku silné kritice a výzvám k rezignaci. Pravicová opozice kritizuje fakt, že útočník, který se vylodil v září na ostrově Lampedusa, byl sice oficiálně vyhoštěn z Itálie do Tuniska, ale přesto mohl volně odcestovat do Francie. Ministryně jakékoliv selhání italských bezpečnostních úřadů odmítá.

Podle italských médií se případ útočníka v Nice podobá příběhu Anise Amriho, který v prosinci 2016 při teroristickém útoku v Berlíně zabil 12 lidí včetně jedné Češky. Amri ale na italském území strávil několik let a v Itálii se také pravděpodobně radikalizoval. Berlínského útočníka čtyři dny po atentátu zastřelila nedaleko Milána policie.

Ministr vnitra: Jsme ve válce proti nepříteli, který je uvnitř i vně

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin řekl, že země je ve válce s islamistickou ideologií a že jsou pravděpodobné další útoky radikálů na francouzské půdě. „Jsme ve válce proti nepříteli, který je uvnitř i vně,“ řekl Darmanin rozhlasové stanici RTL. „Musíme pochopit, že byly a budou další události jako tyto strašné útoky,“ dodal.

V pátek odpoledne policie v 15. pařížském obvodu přemohla muže, který jim vyhrožoval dvěma noži. Nikdo nebyl během incidentu zraněn.

Ve Francii byl vyhlášen nejvyšší stav ohrožení, zároveň se předpokládá, že tamní vláda přijme ještě další odpovídající opatření. Do francouzských ulic nasadila zhruba sedm tisíc vojáků, aby chránili mešity, kostely a aby udržovali pořádek během svátků. V zemi rovněž kvůli nákaze koronaviru platí přísná karanténní opatření, což může policistům usnadnit práci.

„V tuto chvíli v zemi panuje napětí. V pondělí se totiž vrací děti do škol a chystá se také pieta za zavražděného učitele. Ve Francii je 20 tisíc lidí, kteří jsou úřady označeni písmenem S, což znamená podezření z radikalizace. Úřady se snaží zajistit pořádek, aby vojáci mohli hlídkovat na důležitých místech,“ dodal zpravodaj ČT Šmíd.

Policie v průběhu čtvrtka zaznamenala několik dalších pokusů o podobný útok jako v Nice. Ten se odehrál necelé dva týdny poté, co 18letý mladík čečenského původu uřízl hlavu středoškolskému učiteli na pařížském předměstí. Útočníka patrně rozhořčila skutečnost, že učitel dějepisu a zeměpisu ve vyučování ukázal karikaturu proroka Mohameda.

Lidé utvořili pomník před kostelem v Nice, kde útočník vraždil
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Cole

Desetitisíce muslimů protestovaly proti Macronovi

Právě po vraždě učitele u Paříže vystoupil prezident Macron s projevem, v němž obhajoval právo na zveřejnění karikatur. Vyvoval tím negativní reakce v řadě muslimských zemí. V pátek protestovaly desítky tisíc muslimů v Pákistánu, Bangladéši a na palestinských územích proti karikaturám i Macronovi.

V Pákistánu zasáhla policie slzným plynem proti tisícovkám demonstrantů, kteří se vydali na pochod k francouzskému velvyslanectví v Islámábádu. Někteří z protestujících se snažili prolomit policejní zátarasy, uvedli svědci.

V Bangladéši se protesty soustředily v metropoli Dháce, kde desetitisíce demonstrantů vyzývaly k bojkotu francouzského zboží a nesly transparenty s nápisy označujícími Macrona za „největšího světového teroristu“. Někteří účastníci protestu rovněž pálili podobizny francouzského prezidenta či drželi jeho figuríny s botami uvázanými kolem krku, což je v islámských zemích považováno za těžkou urážku.

Přetištění karikatur proroka Mohameda odsoudily také tisíce palestinských věřících, kteří se shromáždili po tradičních pátečních modlitbách u jeruzalémské mešity Al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu. Protestní akce se konaly také v Somálsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...