Dudovi naslouchala Evropa i USA, doma ale rozděloval

Nahrávám video

Polského prezidenta Andrzeje Dudu v srpnu vystřídá Karol Nawrocki. Během deseti let v čele země se Duda stal jednou z nejvýraznějších současných politických osobností východní Evropy, které naslouchal Brusel i Washington. Za svůj pragmatický přístup ke kremelské hrozbě a aktivní pomoci Ukrajině čelící ruské agresi si vysloužil mezinárodní uznání. V domácí politice se nicméně nedokázal zbavit nálepky politika stranícího konzervativcům.

Během posledních měsíců se Duda setkal například s papežem Lvem XIV., jemuž poděkoval za jeho roli v mezinárodní politice. Od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského převzal státní vyznamenání, jednal také s litevskými politiky. Výběrem destinací – včetně Česka – jako by se snažil dát najevo, jaký by si přál po sobě zanechat odkaz.

„Víme, že ruský imperialismus musí být zastaven a (ruský vládce) Vladimir Putin nesmí zvítězit a že musíme udělat všechno pro to, aby se tak stalo,“ prohlásil v pondělí v Praze, kde se setkal s prezidentem Petrem Pavlem i premiérem Petrem Fialou (ODS). Polská hlava státu mimo jiné ocenila muniční iniciativu, kterou česká vláda zprostředkovává dodávky výzbroje na Ukrajinu.

Končící polský prezident se během deseti let ve funkci často odvolával na zesnulého konzervativního předchůdce Lecha Kaczyńského. Podobně jako on se stal i Duda hlasem, který soustavně varoval před ruskou hrozbou a podporoval Ukrajinu.

Právě s osudem napadené země bude Dudův druhý mandát spojován. V únoru 2022 byl posledním západním politikem, který před začátkem ruské plnohodnotné invaze navštívil Kyjev. Ještě 23. února vyzýval Moskvu k deeskalaci, stažení vojsk rozmístěných kolem hranic s Ukrajinou a k zastavení vojenských akcí.

Důraz na spojenectví s Washingtonem

Prezident šesté největší ekonomiky Evropské unie a páté nejlidnatější země v rámci sedmadvacítky se po začátku rusko-ukrajinské války stal jedním ze silných hlasů východní Evropy, kterému bylo nasloucháno jak v Bruselu, tak i v Bílém domě.

Jedním z nejsilnějších Dudových odkazů bude mimo jiné jeho loajalita vůči spojenectví s USA. Během mandátu hostil ve Varšavě všechny úřadující americké prezidenty – Baracka Obamu, Joea Bidena a Donalda Trumpa.

Dalším odkazem pak bude iniciativa Trojmoří, která měla Polsko mnohem více propojit s regionem střední a východní Evropy. Zda tato iniciativa a vřelý vztah k Ukrajině přežije i po Dudovi, bude záležet na jeho nástupci – Karolu Nawrockém. Ten zatím naznačuje, že minimálně vůči Kyjevu přitvrdí.

Nálepka prezidenta stranícího konzervativcům

Zatímco v zahraničněpolitických krocích si Duda udržoval mezi voliči napříč spektrem podporu, v domácí politice se nedokázal zbavit nálepky prezidenta stranícího pouze konzervativcům. Po uvedení filmu Hranice režisérky Agnieszky Hollandové nešetřil kritikou vůči názorovým oponentům.

„Nepřekvapuje mě, že pohraničníci, kteří tento film viděli, použili slogan, který je nám známý z dob nacistické okupace, když se v našich kinech promítaly nacistické propagandistické filmy: v kině sedí jen prasata,“ prohlásil.

Jeho slova o LGBTQ lidech vyvolala zase četné protesty a odpor. Jako prezident odmítl jakékoliv rozšíření práva žen na potrat. Jeho podpis na reformě justice z roku 2015 vyvolal protesty a uvrhl zemi do situace, kdy je Ústavní soud zpochybňován a zásadním způsobem je dodnes poškozena kvalita právního státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánoPrávě teď

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...