Do čela Peru zřejmě míří venkovský učitel. Chudí v něm vidí naději, kritici nebezpečného populistu

Nahrávám video
Horizont: Pedro Castillo
Zdroj: ČT24

V prezidentských volbách v jihoamerickém Peru zatím těsně vede levicový kandidát Pedro Castillo. Jedenapadesátiletý politik, který získal nečekanou přízeň chudší části země, slibuje rozsáhlé reformy. Odpůrci jej mají za nebezpečného populistu. V zemi zkoušené rostoucí chudobou i pandemií tak stoupá napětí.

Pedro Castillo se narodil do rodiny chudých a negramotných dělníků. Dříve působil jako venkovský učitel, nyní míří až na samotný politický vrchol. Jednou z jeho nejsilnějších zbraní je pečlivě kultivovaný lidový styl. 

Castillův explozivní politický potenciál přitom naplno odhalily až průzkumy před prvním dubnovým kolem peruánských prezidentských voleb. Mnozí lidé se v té chvíli ptali, kdo je muž, který se stává vyzyvatelem favoritky Keiko Fujimorové. Castillova soupeřka je příslušnicí peruánské elity a dcerou exprezidenta Alberta Fujimoriha, který zemi vládl pevnou rukou v devadesátých letech. 

„Castillo v sobě nese veškerou sociální nerovnost a frustraci našich lidí, kteří byli opuštěni, zapomenuti a kteří v něm vidí svůj hlas, který přináší změnu,“ okomentoval politikův úspěch peruánský historik Alvaro Galvez.

Potřebu změny naplno odhalila i koronavirová  krize. Peruánské úřady na začátku června oznámily, že na covid-19 v zemi zemřelo téměř třikrát více lidí, než doposud uváděly.

„Můžeme zemi dostat z této zdravotní krize. Musíme ale pochopit, že pandemie je strukturální problém. Ne pouze zdravotní,“ vyjádřil se k situaci už dříve Castillo.

Nebezpečný populista, míní kritici

Politik ale u části obyvatel vyvolává značné obavy. Kritici ho označují za nebezpečného populistu a stoupence krajní levice. Castillo, který téměř nikdy nevystupuje bez tradičního venkovského slamáku, totiž voličům například slibuje znárodnění peruánských nerostných zdrojů.

Jak by se mohl odvíjet dál jeho příběh, může naznačit kariéra Eva Moralese, exprezidenta sousední Bolívie. I on před patnácti lety vystoupal z chudých poměrů až na prezidentský post. Provedl zásadní levicové reformy a vládl až do podzimu 2019; po vyhraných volbách a následných nepokojích, které živily spekulace o manipulacích, ale rezignoval a odešel do dočasného exilu. Už předtím ale sílila nespokojenost s jeho rostoucí mocí i korupcí v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...