Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.
Stovky mrtvých civilistů v Buče a Irpini. Masové hroby, svědectví o mučení a znásilňování. Šok západních lídrů podnítil společný odpor proti ruské agresi na Ukrajině. Polská vláda hovořila o genocidě.
Maďarský premiér Viktor Orbán tehdy ale jako jediný hlas v Unii odmítl ruské počínání přímo odsoudit. Po léta budované spojenectví mezi Varšavou a Budapeští se ocitlo v ohrožení.
„Myslím si, že spojenectví mezi Polskem a Maďarskem visí na vlásku. Morawiecki i Kaczyński dnes hovoří o tom, že je třeba otevřeně kritizovat vztah Maďarska k Rusku,“ komentovala situaci politoložka z Varšavské univerzity Ewa Marciniaková.
Vládní strana Právo a Spravedlnost přerušila s Fideszem Viktora Orbána intenzivní kontakt. Zrušila oslavy polsko-maďarského dne přátelství. Mezi kandidáty na nového nejbližšího spojence je teď často skloňovanou variantou Česko.
„Ta válka polskou vládní stranu přinutí k přehodnocení toho, kdo jí je blíž. A je zcela evidentní, že má blíže k české ODS, než k maďarskému Fideszu,“ odhaduje politolog Adam Balcer, který působí v neziskové organizaci Kolegium Europy Wschodniej.
Shody i neshody
V únoru český a polský premiér dořešili spor o důl Turow, v březnu absolvovali cestu do obléhaného Kyjeva, v červnu iniciovali společné zasedání obou kabinetů.
I přes shodu na podpoře Ukrajiny a sankcích proti Rusku zůstávají mezi českou a polskou vládou rozdíly. Dle Balcera jde například o spor o právní stát. ODS je v koalici s několika stranami, které jsou v tomto směru k Polsku, ale také k Maďarsku kritické.
Dle politologa Kazimierze Kika z Univerzity Jana Kochanowskiego v Kielcích je východní politika a politika v rámci Evropské unie úplně něco jiného.
Podle politologů i proto Varšava nechává Orbánovi otevřené dveře. I když se vztahy Polska s Maďarskem na dřívější úroveň v nejbližší době zřejmě nevrátí, minimálně ve sporech s Bruselem o podobu právního státu, postavení sexuálních menšin nebo svobodu médií budou nadále spojenci.
