Hlavní město Indie čelí už druhý měsíc nebývalému smogu. V pondělí míra znečištění překonala letošní rekord. Index kvality ovzduší v třiatřicetimilionové metropoli dosáhl nejvyššího, čtvrtého stupně. Přestože je Indie jedním z největších znečišťovatelů ovzduší na světě, téma ekologie zůstává pro Indy a tamní politiky „okrajovým tématem“, uvedl indolog Martin Hříbek v Horizontu ČT24.
Nejvyšší hodnoty znečištění v Dillí překročily šedesátinásobek hranice, kterou Světová zdravotnická organizace považuje za bezpečnou. Viditelnost v metropoli místy klesla pod sto metrů.
Úřady preventivně uzavřely školy, omezily dopravu a zastavily stavební práce, přesto odborníci nepředpokládají, že by se situace tento týden zlepšila. Do města byl také zakázán vjezd nákladním autům s dieselovými motory.
„Zákazy a regulace sice existují, ale nejsou důsledně implementovány a omezují se pouze na krizové momenty,“ uvedl indolog Martin Hříbek. Podle něj se tímto způsobem znečišťování pouze rozkládá v čase, aniž by se systematicky řešily jeho zdroje.
Kratší život
Hlavním důvodem každoročního zhoršení kvality ovzduší v Dillí je lidská činnost. Kromě emisí z dopravy a průmyslu k tomu přispívá i pálení zbytků slámy a plodin na severu Indie. „Tato praxe je sice zakázána zákonem, ale stále se ji nepodařilo vymýtit,“ poznamenal Hříbek. Podobně neúčinným opatřením byl zákaz ohňostrojů během nedávných svátků.
Nejlidnatější země světa se smogem bojuje pravidelně. Nachází se zde osmdesát tři ze sta nejvíce znečištěných měst na světě. Přestože vláda přijala strategii na boj proti znečištění, například omezováním využívání pevných paliv v domácnostech, opatření jsou mírná, aby neohrozila ekonomický růst.
Podle Hříbka je také problematické, že důsledky znečištění rozdílně dopadají na bohaté a chudé obyvatele. „Podle některých průzkumů znečištěné ovzduší zkracuje obyvatelům Dillí život o sedm let, u chudých je to ještě více,“ uvedl.
Environmentální problémy však podle něj v Indii nepatří k hlavním tématům, za která se protestuje. Centrálním tématem indické politiky zůstává identita a rozvoj země, zatímco ekologie je „překvapivě“ okrajovým problémem. Debata se spíše soustředí na to, kdo je za situaci zodpovědný, než na hledání širšího konsensu.
