Den památky obětí totalit připomíná lotyšskou překladatelku, rumunskou aktivistku i Miladu Horákovou

Dne 23. srpna 1939, těsně před vypuknutím druhé světové války, podepsaly Třetí říše a Sovětský svaz dohodu nazvanou pakt Molotov-Ribbentrop, což pro miliony lidí znamenalo tragédii. Na 23. srpen také připadá Evropský den památky obětí totalitních režimů, který vyhlásil Evropský parlament v roce 2009. Při této příležitosti pořádá Evropská síť Paměť a solidarita (ENRS) další ročník mezinárodní kampaně „Pamatuj. 23. srpna“, která přibližuje hrůzy komunismu a nacismu současníkům.

Ministři zahraničí Sovětského svazu Vjačeslav Molotov a nacistického Německa Joachim von Ribbentrop podepsali 23. srpna 1939 dohodu o neútočení. V tajném dodatku si pak rozdělili Polsko, Sověti dostali volnou ruku ve Finsku, Estonsku, Lotyšsku a rumunské Besarábii, tedy území dnešního Moldavska. 

Podpis tohoto paktu ovlivnil osudy mnoha národů střední a východní Evropy na další desetiletí. Byl ve znamení deportací, čistek, nucených prací, věznění a vraždění. Od konce nultých let se proto 23. srpen připomíná jako Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu nebo také jako Mezinárodní den černé stuhy.

Letošní vzpomínková akce se odehrává ve stínu války Ruska proti Ukrajině. „V den dalšího výročí podpisu zločinného paktu Ribbentrop-Molotov bychom si měli připomenout nejen miliony obětí totalit 20. století, ale také obyvatele Irpině, Borodjanky, Buče, Mariupolu,“ uvádí organizátoři.

V rámci akce organizace ENRS každoročně oslovuje vybraná muzea a místa paměti v Evropě. Letos tak každý, kdo 23. srpna navštíví například Muzeum Auschwitz-Birkenau, Muzeum druhé světové války v Gdaňsku, Dům evropských dějin v Bruselu, Muzeum okupace Lotyšska v Rize nebo Ústav paměti národa (UPN) v Bratislavě, může získat odznak s nápisem „Remember. August 23“ („Pamatuj. 23. srpna“).

Spot s Miladou Horákovou

V této souvislosti vznikly spoty pro sociální sítě. Letošní premiéry představují profily osobností, jejichž životy se stávají východiskem k úvahám o morálních hodnotách, občanských postojích a různých formách odporu.

Je mezi nimi také právnička a politička Milada Horáková, která se stala obětí justiční vraždy v procesu vykonstruovaném komunistickou justicí a Státní bezpečností. Soud trval pouhých osm dní a na přímý příkaz Klementa Gottwalda byl zinscenován jako veřejný politický proces po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech.

Nahrávám video
Kampaň ENRS: Milada Horáková
Zdroj: ČT24

Politička do poslední chvíle neustoupila ze svých zásad a morálky. Trest smrti si vyslechla 8. června 1950. „Když si uvědomíš, že je něco spravedlivé a pravdivé, buď tak odhodlaná, abys pro to mohla zemřít,“ napsala v posledním dopise své šestnáctileté dceři Janě.

Horáková není jediná oběť totalitní zlovůle, kterou kampaň připomíná. Ve spotech se objevuje i příběh rumunské aktivistky za lidská práva Doiny Corneaové, která byla během komunistické vlády Nicolaea Ceaușescua opakovaně vyslýchána a zatýkána, což jí však nezabránilo, aby bojovala proti režimu, překládala zakázané autory a tajně pašovala letáky a dopisy na Západ. „Svým příkladem ukazuje, že lež je třeba nazývat pravým jménem, protože poznání pravdy přináší osvobození,“ napsali organizátoři.

Nahrávám video
Kampaň ENRS: Doina Corneová
Zdroj: ČT24

Další osobností je lotyšská překladatelka z francouzštiny a členka hnutí národního odporu Ieva Laseová, kterou nacisté během druhé světové války věznili v pracovním táboře, během komunistického režimu byla kvůli účasti na protisovětských setkáních odsouzena k pětadvaceti letům vězení. Tři roky po Stalinově smrti, v roce 1956, byla propuštěna z tábora a mohla se vrátit do Lotyšska. „Její příběh nás učí, že svobodu lze nalézt také ve čtení a myšlenkách,“ uvádí organizátoři vzpomínkového aktu.   

Nahrávám video
Kampaň ENRS: Ieva Laseová
Zdroj: ČT24

Třetí osobností je Władysław Bartoszewski, polský historik, novinář, bývalý vězeň koncentračního tábora Osvětim, odbojář za druhé světové války, účastník Varšavského povstání a politický vězeň během období komunismu, jehož příběh může přinést poučení o tom, jak se hledá smíření. „Byl jedním z velkých kulturních hrdinů během druhé světové války i po ní, od bojů proti tyranii přes proces obnovy demokratických systémů,“ říká Shevach Weiss, bývalý izraelský velvyslanec v Polsku. 

Plakáty s osobnostmi

V ulicích Varšavy se rovněž objeví plakáty s osobnostmi ze spotů z předchozích let: Kazimierzem Moczarským, Malou Zimetbaumovou a Edwardem Galinským. Díky QR kódům budou plakáty odkazovat na příběhy konkrétních osob, které jsou ve spotech vyprávěny.

Zájemci si rovněž mohou na internetových stránkách www.enrs.eu přečíst text britského historika Rogera Moorhouse, v němž rozebírá, proč se západní Evropa zdráhá připomínat pakt Molotov-Ribbentrop.   

Spoty osobností z minulých let:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...