Demonstranti v německých městech kritizovali AfD a úvahy o deportaci migrantů

Nahrávám video

V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.

„Je to něco neuvěřitelného. Centrum Frankfurtu nad Mohanem je zcela plné,“ oznámila odpoledne reportérka zpravodajské televize Welt. Počet účastníků odhadla na zhruba 35 tisíc. O stejném počtu hovořili také pořadatelé. Policie uvedla, že před začátkem akce bylo v centru okolo sedmi tisíc lidí.

Už dopoledne se v nedalekém Limburgu sešlo přibližně 2800 lidí. V Erfurtu, který je metropolí Durynska, což je jedna z východoněmeckých bašt AfD, se k protestu připojilo na šest tisíc lidí. „Nesmíme mlčet nad deportačními plány a krajně pravicovou ideologií,“ prohlásila k davu v Erfurtu jedna z řečnic.

Nahrávám video

Odkazovala tak na loňskou schůzku představitelů krajní pravice v Postupimi, jen několik kilometrů od Wannsee, kde se přesně před 82 lety, 20. ledna 1942, přední činitelé tehdejšího nacistického režimu dohodli na postupu likvidace evropských Židů. AfD jednání svých členů v Postupimi nijak neodsoudila, v parlamentu navíc deportace migrantů hájila jako nezbytnost pro zachování Německa.

V Hannoveru se podle pořadatelů sešlo 35 tisíc lidí. Demonstranty přišli podpořit dolnosaský sociálnědemokratický premiér Stephan Weil a bývalý konzervativní spolkový prezident Christian Wulff. Ten v projevu připomenul právě nacistickou konferenci ve Wannsee. „Už nikdy nesmíme dopustit, aby se v Německu diskutovalo o třídění lidí podle původu, vzhledu, náboženství, postižení nebo jakéhokoli jiného měřítka,“ řekl exprezident.

Další protesty se konaly i v dalších městech. Podle německých médií v Karlsruhe demonstrovalo 20 tisíc lidí, v Halle 16 tisíc, v Kasselu 12 tisíc, ve Freiburgu pět tisíc a stejný počet demonstrantů se sešel také v Koblenzi. V pátek museli pořadatelé podobný protest v Hamburku z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit, protože místo původně očekávaných 10 tisíc účastníků jich nakonec přišlo přes 50 tisíc.

Demonstrace proti AfD trvají již několik dní. Jejich konání opakovaně mnozí politici oceňují. Vděčnost demonstrantům vyjádřil například sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz, který se sám takové akce v Postupimi zúčastnil. Pochvalně o protestech hovoří mimo jiné spolušéfka vládních Zelených Ricarda Langová nebo šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je označil za signál „stop“ pro nenávist.

Saský konzervativní premiér Michael Kretschmer v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag prohlásil, že AfD je nutné připravit o živnou půdu, jako se to podařilo v případě krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), Německé lidové unie (DVU) a Republikánů. Republikáni se extremistických postojů zřekli a DVU splynula s NPD, která se loni přejmenovala na Die Heimat (Vlast). Zatímco v minulosti tyto strany zaznamenaly volební úspěch, nyní stojí na okraji zájmu voličů.

Pro Kretschmera, kterého si v sobotu CDU vybrala za lídra zářijových zemských voleb v Sasku, je AfD hlavní protivník. Alternativa v průzkumech v Sasku jasně vede nad CDU, v případě výrazného neúspěchu ostatních stran by dokonce mohla sestavit jednobarevnou vládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...