Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vzkázala gruzínské vládě, že sedmadvacítka by na Gruzii mohla uvalit sankce v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. V Tbilisi se v neděli čtvrtým dnem za sebou konají protesty poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen oznámila, že do konce roku 2028 pozastavuje přístupová jednání s EU.
Odpůrci vlády tak jako v minulých dnech zcela zaplnili prostranství před parlamentem. Jejich řady neřídly ani s nasazením policistů. Hořela například symbolická figura Bidziny Ivanišviliho – oligarchy, který založil Gruzínský sen a fakticky ovládá celou zemi.
Policisté se snažili demonstrující před parlamentem vytěsnit, strhávali při tom i improvizované plakáty s proevropskými hesly. Demonstranti proti policistům stříleli pyrotechniku, bezpečnostní složky zase nasadily vodní děla a slzný plyn.
„Protestuji proti Rusku, především proti tomu, že se snaží okupovat Gruzii tím, že zde získá vládu, která mu vyhovuje, a vezme si nás bez jakékoliv pravomoci. Chtějí nás zotročit,“ uvedl obyvatel hlavního města Tbilisi Luka Šiošvili.
„Podporujeme evropskou cestu, svobodu slova a lidská práva. Stojíme za těmito hodnotami a nevzdáme se jich. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom získali zpět naši šanci,“ sdělila další z protestujících Salome Khasošviliová.
Na nedělní večer jsou plánována další shromáždění, v samotném Tbilisi hned tři. Před parlamentem v hlavním městě se k 19:00 SEČ shromáždilo několik tisíc lidí s gruzínskými a unijními vlajkami, píše agentura AFP. Agentura Reuters informovala, že protestující zablokovali vjezd do černomořského přístavu Poti. Demonstrace se konají také v Gori, Kutaisi nebo Batumi.
Prezidentka Salome Zurabišviliová, jediná z opozičních představitelů ve vysoké oficiální funkci, nehodlá úřad opustit ani po skončení svého mandátu v polovině prosince. Nový parlament, který má zvolit jejího nástupce, podle ní vzešel ze zfalšovaných voleb a je nelegitimní. „Můj mandát potrvá, dokud nebude ustaven legitimně zvolený parlament, který pak legitimně zvolí mého nástupce. Jsem s vámi a zůstanu s vámi i nadále,“ uvedla Zurabišviliová.
Podle vedení země naopak stojí za nepokoji Západ. „Primární odpovědnost za násilné shromáždění mají příslušní evropští politici a byrokraté, stejně jako místní agenti, pátá kolona, zastoupena čtyřmi politickými stranami,“ řekl gruzínský premiér Irakli Kobachidze.
Vláda by měla respektovat vůli Gruzínců, vzkázala Kallasová
Strategické partnerství s Gruzií pozastavili v reakci na násilné potlačení protestů Spojené státy. Také EU hodlá kvůli zhoršování vztahů snižovat další pomoc, tu vojenskou zmrazila už v červenci.
Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vzkázala gruzínské vládě, že sedmadvacítka by na Tbilisi mohla uvalit sankce v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. „Je jasné, že použití násilí proti poklidným protestům není přijatelné a gruzínská vláda by měla respektovat vůli Gruzínců a gruzínskou ústavu,“ řekla v neděli Kallasová během návštěvy Kyjeva. „Jestli jde o Evropskou unii, pak toto má jasné následky pro naše vztahy s Gruzií,“ dodala.
Podle agentury DPA Kallasová mluvila o možnosti sankcí nebo omezení udělování víz. Případné sankce by sedmadvacítka musela schválit jednomyslně. Otázkou je postoj Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán nedávno vyjádřil podporu gruzínskému premiérovi Iraklimu Kobachidzemu z Gruzínského snu, podotýká DPA.
„Dveře do EU jsou otevřené,“ uvedla v neděli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní se gruzínští lídři odvrátili od EU. „Návrat na cestu do EU je plně v rukou gruzínského vedení,“ uvedla von der Leyenová.
