Demokratická strana si v americké Sněmovně reprezentantů ziskem tří dalších křesel zajistila očekávanou většinu. Informovala o tom agentura AP, podle které si sice demokraté i do dalšího volebního období kontrolu nad dolní komorou Kongresu udrží, jejich převaha nad republikány se však pravděpodobně ztenčí.
Podle AP se poslední tři mandáty podařilo obhájit Kim Schrierové za stát Washington, Tomovi O'Halleranovi za Arizonu a Jimmymu Gomezovi za Kalifornii. Očekává se, že demokraté získají ještě několik křesel, až se sečtou další výsledky.
Američané 3. listopadu kromě prezidenta volili i zástupce Senátu a 435 kongresmanů. Demokraté měli dosud ve Sněmovně reprezentantů 232 poslanců, republikáni 197. K získání většiny je třeba 218 křesel, této hranice Demokratická strana podle AP nyní dosáhla.
Senátní křeslo na Aljašce podle projekcí obhájil republikán
Prezident USA Donald Trump podle projekce společnosti Edison Research zvítězí v prezidentských volbách na Aljašce a získá tak tři další volitele. Tamní senátorské křeslo pak obhájí Dan Sullivan, čímž mají republikáni po volbách z 3. listopadu zajištěnou přesně polovinu ze 100 senátních křesel, píše agentura Reuters.
O tom, zda budou mít v americkém Senátu převahu demokraté nebo republikáni, se rozhodne až počátkem ledna, jelikož dvě křesla za stát Georgie jsou zatím nerozhodnutá.
Trumpovo předpokládané vítězství na Aljašce nic nezmění na projekcích amerických médií, podle nichž se příštím prezidentem USA stane demokrat Joe Biden. Republikánský prezident, který stále odmítá svou prohru uznat a napadá průběh voleb u soudů, si zatím podle Edison Research zajistil 217 hlasů ve sboru volitelů. K zisku druhého mandátu by jich potřeboval nejméně 270, podle médií se mu to však již nepodaří.
V Georgii se 5. ledna utká republikán David Perdue s demokratem Jonem Ossoffem. Perdueovi, který je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa, se totiž nepodařilo v prvním kole obhájit mandát, když si připsal 49,8 procenta hlasů a Ossoff 47,9 procenta. K vítězství bylo třeba mít nadpoloviční většinu hlasů. Druhý souboj svede republikánská senátorka Kelly Loefflerová s demokratem Raphaelem Warnockem.
Pokud obě místa v Georgii vyhrají demokraté, v Senátu rozhodne viceprezident
Každý stát USA je zastoupen bez ohledu na počet obyvatel dvěma senátory. Ti jsou voleni v přímých volbách na šest let, přičemž každý sudý rok se obmění třetina. Letos obě strany ve volbách bojovaly o 35 křesel v horní komoře, většinu přitom obhajovali republikáni.
Pokud by oba zbývající souboje v Georgii vyhráli demokraté, bude mít rozhodující hlas ve vyrovnaném Senátu viceprezidentská kancelář. Americký viceprezident je totiž šéfem Senátu a může rozhodovat v případě vyrovnaného počtu hlasů. Demokrat Joe Biden byl již o víkendu respektovanými americkými médii označen za vítěze prezidentských voleb poté, co v hlasování ovládl klíčovou Pensylvánii, a překonal tak potřebný počet nejméně 270 volitelů.
Pro vítěze prezidentské volby je většina v Senátu zásadní. Hlava státu se souhlasem horní kongresové komory jmenuje a odvolává ministry a vysoké státní úředníky a Senát může zbrzdit, nebo naopak urychlit agendu Bílého domu.
Otřesy v Pentagonu
Trumpova administrativa se na poslední chvíli snaží provést další personální změny na předních vládních pozicích. Nejnovější čistky se týkají ministerstva obrany, kde byl nejdříve zbaven pozice samotný ministr Mark Esper, dále jeho náčelník štábu a nejvyšší úředníci z rozvědky. Byli nahrazeni Trumpovými „věrnými“, mezi nimiž figuruje i kontroverzní člověk, který podporoval konspirační teorie a nazval bývalého prezidenta Baracka Obamu teroristou.
„Vypadá to, že je s popravami teď na chvíli klid,“ řekl jiný úředník z ministerstva v úterý večer CNN v reakci na vlnu propuštěných. Podle CNN se však v podobném stylu bude nadále pokračovat, což jen přidá na chaosu uvnitř Pentagonu.
Bílý dům odvolal z funkce také klimatologa Michaela Kuperberga, který dohlížel na sestavování zprávy o vlivu klimatických změn na USA. Podle listu The Washington Post (WP) dostal v pátek Kuperberg pokyn, aby se vrátil na svou původní pozici na ministerstvu energetiky. List s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsal, že Kuperberga odvolání šokovalo; v čele programu o výzkumu globální klimatické změny (USGCRP) byl od roku 2015 a měl jej vést až do sestavení příští zprávy v roce 2023.
Prezident se změnami začal pouhé dva dny po tom, co Joe Biden dle projekcí vyhrál volby. Tento výsledek ale Trump odmítl přijmout, proto v zemi rostou obavy, že matoucí předání moci by mohlo podlomit národní bezpečnost.
Ačkoliv se vysocí představitelé exekutivy potýkají s Trumpovou nepředvídatelností od chvíle, kdy nastoupil do úřadu, od voleb míra nejistoty narůstá. Podle zdrojů CNN se Trump nyní zaměřil na Esperovy kolegy, a to patrně proto, že Esper a jeho tým byli proti urychlenému stažení amerických sil z Afghánistánu, dříve než budou splněny stanovené podmínky na místě a zajištěny další bezpečnostní záležitosti.
Personálním šéfem nového ministra obrany se mezitím stal Kash Patel, který byl v minulosti poradcem Bílého domu pro boj proti terorismu. Patel byl asistentem republikánského kongresmana Devina Nunese, který předsedal výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb. V době, kdy pracoval pro Nunese, se Patel podílel na dokumentu obviňujícím FBI a ministerstvo spravedlnosti ze zaujatosti vůči Trumpovi, píše agentura Reuters. Ezra Cohen-Watnick bude nově tajemníkem ministerstva obrany pro kontrolu zpravodajských služeb. Údajně rovněž spolupracoval s Nunesem.
Změny na ministerstvu tak podle Reuters zvyšují pravděpodobnost, že se Trump pokusí naplnit dosud nesplněné sliby své kampaně ještě před Bidenovou inaugurací 20. ledna. Možným příkladem takového kroku by bylo úplné stažení amerických sil z Afghánistánu.
