Nehoda ázerbájdžánského letounu z konce prosince přinesla spor dvou spojenců. Moskva tvrdí, že neštěstí vyšetřuje. V Baku už ale mají jasno – stroj poškodila ruská raketa nad Grozným. „(Rusko) musí přiznat svou vinu,“ sdělil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Nový pořad ČT24 De facto nabízí okolnosti tragédie a připomenutí, jak Rusové v podobné situaci fakta zamlžovali už dříve.
Nový zpravodajsko-publicistický čtrnáctideník ČT24 zaměřený na informace v souvislostech. Pořad mapuje hlavní události v tuzemsku i zahraničí, informace zveřejňované na sociálních sítích, monitoruje veřejnou debatu, rozebírá fakta a výroky zpravodajské agendy. Každou druhou sobotu ve 12:30 na ČT24.
Letoun ázerbájdžánských aerolinií Embraer E190 havaroval 25. prosince 2024. Ze 67 lidí na palubě nehodu nepřežilo osmatřicet. Okamžitě po neštěstí se objevila řada otázek, které nejsou plně zodpovězené, třeba proč stroj na lince z Baku do Grozného na jihu Ruska havaroval na opačné straně Kaspického moře směrem do Kazachstánu, kam ho navedly úřady.
Při odpovědi na otázku, proč let, který mířil z Baku do Grozného, skončil v Kazachstánu, lze pracovat především s informacemi kazachstánských úřadů. V 10:43 tamního času dostali letoví dispečeři Kazachstánu informaci od svých ruských kolegů, že let byl nouzově přesměrován do Aktau kvůli špatné viditelnosti. O deset minut později přišla další zpráva o tom, že v letadle explodovala kyslíková láhev a že piloti kvůli tomu ztrácejí kontrolu. Letiště v Aktau se tak začalo připravovat na nouzové přistání letadla.
Klíčová otázka je, proč letadlo nepřistálo někde v Rusku. Není na ni ale zatím přesná odpověď. Ruské úřady tvrdí, že posádce nabídly přistání na jiném letišti, ta to ale odmítla. Zároveň však byla podle Kremlu některá letiště pod útokem ukrajinských dronů.
Konkrétní dráhu letu ukazuje web flightradar24. Letadlo vzlétlo v 8:55 tamního času a o půl hodiny později automatický systém pomocí satelitu znovu ohlásil polohu. Bylo to ale na další téměř dvě hodiny naposled.
Letoun ztrácel výšku
Pokud stroj dlouho nevysílá informace o své poloze, komunikace je nějakým způsobem rušena. Důkazem rušení má být i několik bodů, kdy automatický systém oznámil zcela jinou polohu, než kde mělo letadlo být. Co je v tuto chvíli jisté, je to, že let svoji polohu znovu ohlásil v 11:08 už nad Kaspickým mořem.
Piloti se snažili přistát ve městě Aktau, ale dle vizualizace dráhy letadla opakovaně ztráceli výšku. Letadlo už zřejmě nebylo ovladatelné a manévr se jim tak nepodařilo dokončit. V posledních dostupných záběrech z vnitřku letadla na palubě poklesl tlak a cestující si proto nasadili kyslíkové masky. Video ukazuje i nafouknuté záchranné vesty.
Amatérské záběry zachytily i samotnou havárii ázerbájdžánského letounu u kazachstánského Aktau. Pilot se nejprve pokusil o přistání, prudce klesající stroj ale na poslední chvíli zvedl. O pár minut později se celý manévr proměnil v neřízený pád a letadlo skončilo v plamenech.
Na místo dopadu okamžitě dorazili záchranáři. Ještě ve chvíli jejich příjezdu trosky letounu hořely. „V 11:30 jsme dostali informaci o zřícení letadla tři kilometry od letiště. Vyslali jsme tam velký počet záchranářů a vozů. Ve 12:05 byl požár uhašen,“ uvedl 25. prosince zástupce kazachstánského ministra pro nouzové události Žanaspajev Kajrat.
Po uhašení se ukázalo, že část trupu zůstala vcelku. Díky tomu děsivě vypadající neštěstí přežily tři desítky lidí. Většina z nich zamířila do nemocnice, někteří ve vážném stavu. Letecké neštěstí nakonec nepřežilo 38 z celkem 67 lidí na palubě. V Baku si oběti pietou připomněli hned druhý den.
Experti: Ptáci za to nemohli
Ruská agentura pro leteckou dopravu v prvních hodinách po havárii přišla s verzí, že za ni může náraz ptáků do motoru, po kterém začal dopravní letoun ztrácet výšku. A také mlha, kvůli níž stroj nemohl přistát na letišti v Grozném. Ruský vládce Vladimir Putin se po několika dnech za tragédii oficiálně omluvil. Že by ale Rusko za pád mohlo, to odmítl.
Důkaz, že teorie o poškození motoru je nepravdivá, získali vyšetřovatelé z trosek letadla. Po havárii se totiž zachovala relativně nepoškozená jeho zadní část, kde také někteří z pasažérů přežili. A ta podle expertů jasně vylučuje, že by za pád letadla mohli ptáci.
Jak v trupu, tak v kormidle letounu jsou otvory, které jsou vidět i na detailních záběrech z místa havárie. Odborníci uvedli, že odpovídají poškození, které způsobí šrapnely z explodující rakety. Prezident Ázerbájdžánu Alijev obvinil Kreml ze snahy ututlat celé vyšetřování. „Utajování tohoto incidentu ruskými státními orgány a soustředění se na absurdní teorie vyvolává překvapení, lítost a oprávněné rozhořčení. Nevinní lidé zemřeli,“ prohlásil.
Při podobných tragédiích je zvykem, že se brzy začnou na sociálních sítích šířit videa falešně s haváriemi spojovaná. Některé záběry ukazovaly cestující, kteří v letadle s nasazenými kyslíkovými maskami zpívají muslimskou modlitbu – bezprostředně po nehodě ázerbájdžánského letadla se začaly šířit na sociálních sítích po celém světě. Jen na TikToku příspěvek přesáhl 1,5 milionu zhlédnutí.
Video se ale podle ověřovacího střediska agentury AFP poprvé objevilo už v září minulého roku a zobrazovalo situaci, kterou vyvolala technická závada letu alžírské společnosti. S nehodou ázerbájdžánského letounu tedy nijak nesouvisí.
MH17 – tragédie, která otřásla světem
Nejtragičtější leteckou nehodou v posledních letech bylo sestřelení letu MH17 v červenci 2014. Tragédii boeingu malajsijských aerolinek, která otřásla celým světem, nepřežilo 298 pasažérů a členů posádky. Podle závěrů vyšetřování stroj poškodila raketa vypálená Moskvou koordinovanými silami. Moskva jakoukoli vinu odmítá.
Let MH17 mířil z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Po Německu a Polsku vstoupil do vzdušného prostoru nad Ukrajinou. Kvůli počasí několikrát mírně změnil směr a nakonec se dostal nad oblast kontrolovanou proruskými silami. Vyšetřovatelé určili, že letoun sestřelila raketa protiletadlového systému BUK dodaná z Ruska a odpálená z pozic Moskvou koordinovaných sil. Pomohl jim k tomu nález střepin.
„(Střepiny) jsou pravděpodobně součástí raketového systému. A pravděpodobně systému BUK,“ sdělil v roce 2015 prokurátor Fred Westerbeke. Moskva ale obviňovala Kyjev. Krátce po katastrofě přišla s verzí o sestřelení ukrajinskou stíhačkou. Ruská média nabídla údajné radarové snímky, vyvrácené během několika hodin, i identifikaci údajného pilota.
Později Moskva přišla ještě s novou verzí. „Raketa číslo 88687379 patří ukrajinské armádě, nikdy ji nenavrátili Rusku z území Ukrajinské sovětské republiky,“ prohlásil v srpnu 2018 vedoucí hlavní správy pro rakety a dělostřelectvo z ruského ministerstva obrany Nikolaj Parišin.
Tyto i další lži vyvrátili nejprve novináři. Zejména nezávislá skupina Bellingcat detailně popsala cestu konkrétního odpalovacího systému BUK z Ruska do oblasti konfliktu a pak i její návrat bez jedné rakety na rampě. Kyjev argumentoval nahrávkami Ruskem koordinovaných sil. Celým případem se zabýval i mezinárodní tým vyšetřovatelů pod vedením Nizozemska, který nakonec obvinil čtveřici lidí. Tři z nich byli odsouzeni v nepřítomnosti na doživotí.
Pořad De facto dále rozebíral například výdaje na armádu, které v Česku po devatenácti letech překročily dvě procenta HDP. Hosté pořadu také hodnotili krok provozovatele platforem Facebook a Instagram, které v USA končí s nezávislým ověřováním příspěvků. Celý pořad můžete zhlédnout v perexu v úvodu článku.
