„Davy osadníků si dělají, co chtějí.“ Izraelské síly přišly o kontrolu nad Západním břehem, píše Haaretz

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

„Vlastně nemáme žádnou kontrolu nad davem osadníků, kteří si (na Západním břehu) dělají, co chtějí,“ řekl deníku Haaretz vysoký činitel armády. Podle něj se od zabití čtyř Izraelců palestinskými radikály z minulého týdne odehrávají „nacionalisticky motivované útoky židovských osadníků“, kteří zapalují domy, auta či půdu Palestinců. „Házejí také kameny na Palestince a jejich auta na silnicích,“ popsal činitel taktiku, kterou používají i palestinští radikálové vůči osadníkům.

Násilnosti vedly v sobotu šéfa izraelské armády Herciho Haleviho, ředitele tajné služby Šin Ben Ronena Bara a šéfa policie Kobiho Šabtaje k neobvyklému společnému prohlášení, v němž důrazně odsoudili útoky osadníků na Palestince a označili je za „nacionalistický terorismus v plném slova smyslu“. „Tyto útoky jsou v rozporu se všemi morálními a židovskými hodnotami,“ uvedli rovněž.

Izraelský ministr obrany Joav Galant na základě doporučení bezpečnostní služby Šin Bet nařídil takzvanou administrativní vazbu čtyřem židovským extremistům, kteří byli zapojeni do nedávných útoků na Palestince, napsal ve středu zpravodajský web The Times of Israel. Takzvaná administrativní vazba je kontroverzní praxe, při níž mohou být osoby drženy bez obvinění prakticky po neomezenou dobu a není jim umožněn přístup k důkazům proti nim. Zatímco proti podezřelým Izraelcům se používá jen zřídka, v současné době je takto podle webu zadržováno téměř tisíc Palestinců.

Rozpory ve vládě

Prohlášení kritizovala krajně pravicová ministryně Orit Strocková, která šéfy armády, policie a tajné služby přirovnala k ruským wagnerovcům. „Vydali prohlášení o židovském nacionalistickém terorismu. Kdy si myslí, že jsou? Wagnerova skupina?“ řekla Strocková s odkazem na ruské žoldnéře, kteří se o víkendu krátce otevřeně vzbouřili proti ruskému armádnímu vedení.

Ministryně se za svá slova později omluvila. Zdůraznila také, že je proti násilnostem části osadníků, zároveň ale řekla, že je potřeba zasáhnout proti „vesnici vrahů“. „V normální zemí proti vesnici vrahů konají bezpečnostní složky,“ prohlásila s odkazem na palestinskou obec, která se v sobotu stala dalším terčem útoků osadníků.

Bez shody na opatřeních na obnovení pořádku na Západním břehu skončila v úterý večer i schůzka premiéra Benjamina Netanjahua s několika ministry a šéfy armády a tajné služby. Důvodem bylo podle serveru The Times of Israel zejména to, že ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir odmítl odsoudit násilnosti osadníků a místo toho vyzval k tvrdším zásahům proti Palestincům.

Stavte všude, vyzývá osadníky Ben Gvir

Ben Gvir, který vede krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit), také přispívá k eskalaci situace otevřenou podporou rozšiřování osad na okupovaném Západním břehu, které většina mezinárodního společenství považuje za nelegální a za překážku mírového procesu v izraelsko-palestinském konfliktu.

Minulý pátek například Ben Gvir při návštěvě jedné z takových osad vyzval osadníky, aby stavěli osady všude kolem. „Musíme obsadit izraelskou zem a zároveň spustit vojenskou kampaň, vyhazovat budovy do povětří, vraždit teroristy. Ne jednoho ani dva, ale desítky, stovky, a bude-li třeba, i tisíce,“ řekl v pátek Ben Gvir. Proti nezákonnému rozšiřování osad se následně vymezil Netanjahu.

Tento týden Gvir kritizoval ministra obrany Joava Galanta za to, že telefonicky hovořil s představitelem palestinské samosprávy a mimo jiné ho ujistil, že Izrael podnikne kroky proti radikálům z řad židovských osadníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...