Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.

Spor o Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království, v posledních dnech výrazně zatížil vztahy mezi Evropou a USA. Trump opakovaně prohlašoval, že USA musejí ostrov získat v zájmu své bezpečnosti. Až do středy, kdy v Davosu na Světovém ekonomickém fóru slíbil nepoužít sílu, odmítal říct, zda by k ovládnutí Grónska nasadil armádu.

Přesné podrobnosti dohody Trumpa a Rutteho zatím nejsou známé, podle amerického prezidenta ale její součástí bude přístup ke grónským nerostným surovinám pro Spojené státy i jejich evropské spojence a také spolupráce na vícestupňovém protiraketovém štítu Golden Dome (Zlatá kopule), který chce Trump vybudovat.

Rutte ve čtvrtek řekl, že rámec dohody o Grónsku předpokládá, že Severoatlantická aliance zesílí ostrahu Arktidy. Věří, že k posílení bezpečnosti se připojí i alianční státy z nearktického regionu. Poznamenal, že určitá jednání o ostrově budou nyní pokračovat mezi USA, Dánskem a Grónskem. Původně Trump požadoval, aby se Kodaň vzdala Grónska ve prospěch USA. Posilování aktivit NATO v Arktidě bude podle Rutteho viditelné již v letošním roce. Nyní je na vojenských představitelích Aliance, aby vypracovali konkrétní bezpečnostní požadavky.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ve čtvrtek prohlásil, že nezná podrobnosti dohody. Grónsko chce podle něj pokračovat v mírovém dialogu a trvá na svém právu na sebeurčení, informují agentury AFP a Reuters.

„Jsme připraveni jednat o možném lepším partnerství s USA, ale naše suverenita je červenou linií,“ řekl v hlavním městě ostrova Nuuku grónský premiér. „Jsme připraveni více spolupracovat, i na partnerství v oblasti nerostných zdrojů, ale to je něco, o čem musíme jednat ve vzájemném respektu,“ zdůraznil Nielsen. Šéf grónské vlády na otázku o protiraketovém štítu Golden Dome (Zlatá kopule) odpověděl, že Grónsko je přesvědčené, že lze vypracovat řešení, které bude výhodné pro všechny zúčastněné strany.

Axios: Návrh dohody nepočítá s převodem suverenity

Portál Axios napsal, že návrh dohody neobsahuje převod celkové suverenity nad Grónskem z Dánska na Spojené státy. Plán počítá s aktualizací dohody o obraně Grónska z roku 1951 mezi USA a Dánskem, která umožňuje USA budovat vojenské základny na ostrově a zřizovat obranné oblasti, pokud by to NATO považovalo za nutné. Návrh podle Axiosu dále mimo jiné zahrnuje zmínky o zvýšení bezpečnosti v Grónsku a aktivitě NATO v Arktidě.

Frederiksenová v prohlášení uvedla, že bezpečnost Arktidy je záležitostí celé Severoatlantické aliance, takže je správné i přirozené, že o věci Trump a Rutte jednali. „NATO si je plně vědomo pozice Dánského království. Můžeme jednat o všem politickém – bezpečnosti, investicích, ekonomice. Ale nemůžeme jednat o naší suverenitě,“ uvedla. Poznamenala, že jak byla informována, dánská suverenita předmětem středečního jednání nebyla. Dodala, že s Ruttem hovořila před touto schůzkou i po ní.

„Samozřejmě, jen Dánsko a Grónsko mohou činit rozhodnutí ve věcech týkajících se Dánska a Grónska,“ sdělila Frederiksenová.

Babiš ocenil, že Trump změnil rétoriku, Grónsko má za nedílnou součást Dánska

Je jasné, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska, řekl ve čtvrtek novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Ocenil, že Trump změnil rétoriku a nezavede dodatečná cla vůči některým evropským zemím.

„Je jasné, že jsme spojenci a nemůžeme si dovolit nějaké spory mezi Spojenými státy a Dánskem. Je jasné, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska. Prezident Trump změnil tu rétoriku. My se jasně vyjadřovali, že je potřeba se domlouvat,“ řekl Babiš.

Podle svých slov předvídal, že se nakonec situace podobně vyvrbí, neboť je známo, jakým způsobem Trump jedná. „Je to jeho styl jednání, je to byznysmen, ale věřím tomu, že nakonec je to dobrá předběžná dohoda, že NATO společně bude hlídat Grónsko,“ poznamenal předseda vlády. Nebezpečí ze strany Ruska a Číny je podle něj reálné, Grónsko je strategickým ostrovem.

Podle českého prezidenta Petera Pavla zatím není potřeba podléhat obavám, že by rozpad NATO „byl za nejbližším horizontem“. Pokud by se ale Spojené státy rozhodly získat Grónsko i pomocí vojenské síly, tak poté by se situace podle prezidenta výrazně změnila. „Dánská premiérka Mette Frederiksenová byla naprosto přesná, když řekla, že by to s největší pravděpodobností znamenalo konec NATO. Minimálně konec principů, na kterých vzniklo a celou dobu existovalo. My v této situaci ale nejsme,“ uvedl Pavel, který věří, že se podaří najít kompromisní řešení přijatelné pro všechny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...