Další přípravy na válku s NATO, říkají experti o ruském zbrojení či odvodech

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.

Ruští zákonodárci předložili návrh zákona, který by umožnil celoroční odvody do armády. Nyní je Moskva provádí dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim, a branci pak mají sloužit rok. Tito vojáci oficiálně nesmějí být nasazeni do bojů, i když média upozorňují na případy, kdy se tak zřejmě stalo.

Kromě odvedenců Rusko disponuje ještě armádou založenou na kontraktech, na jejichž základě vojákům za službu platí. Zatím se Moskvě takto dařilo nahrazovat velké ztráty, systém ale podle mnohých expertů není udržitelný, píše The Kyiv Independent.

Během celé totální invaze na Ukrajinu se Kreml v obavě z reakce obyvatel vyhýbal úplné mobilizaci, nyní k ní ale zřejmě alespoň částečné směřuje, podotýká KI. Pokud totiž nový systém projde, nahradí tradiční pololetní odvody a umožní průběžné doplňování vojenského personálu.

„Pokud bude tento zákon schválen, lze jej považovat za skrytou mobilizaci,“ citoval KI ukrajinského experta Denyse Popoviče. „Existuje 99procentní šance, že tento zákon projde, protože jej předložil (Andrij) Kartopolov, což je Putinův člověk, jeho hlásná trouba. To, co předloží, bude z velké části schváleno a je dohodnuto s (vůdcem Vladimirem) Putinem.“

Více než bilion dolarů na zbrojení

Navrhované změny v legislativě týkající se vojenských odvodů doprovází dramatické navyšování výdajů na zbrojení a další úpravy v armádní oblasti.

Rusko hodlá v následující dekádě, do roku 2036, utratit na zbrojení kolem 1,1 bilionu dolarů, uvedl nedávno šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov.

Moskva podle něj spustila svůj nejambicióznější zbrojní program od rozpadu Sovětského svazu a mobilizuje všechny sektory společnosti na podporu budování své armády. „Probíhá totální mobilizace politiky, ekonomiky a společnosti Ruské federace, aby byla připravena na nadcházející rozsáhlou válku,“ řekl velitel HUR.

Ruské vojenské výdaje již překonaly výdaje na obranu všech evropských zemí dohromady. V roce 2024 se vojenský rozpočet Moskvy podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) zvýšil o 42 procent na 462 miliard dolarů, čímž překonal kolektivní evropské výdaje ve výši 457 miliard dolarů, napsaly The Financial Times.

Ke stejnému číslu ohledně loňského ruského vojenského rozpočtu, zhruba třináct bilionů rublů, došel i analytik Pavel Luzin, který podotýká, že od zahájení plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu v roce 2022 Rusko každoročně vydává na zbrojení víc, než si původně naplánuje.

Nové vojenské okruhy

Šéf HUR Budanov ve svém nedávném hodnocení také připomněl, že v rámci změn ve vojenské oblasti už Rusko vytvořilo dva nové vojenské okruhy, Leningradský a Moskevský, a plánuje i nové divize a vojenské jednotky.

Leningradský a Moskevský vojenský okruh už dříve existovaly, až do loňska ale byly sloučeny pod Západní vojenský okruh, který teď opět nahradily.

Západní vojenský okruh dříve pokrýval ruskou hranici se severovýchodní Ukrajinou, Běloruskem a Pobaltím, takže pod něj spadaly jak ruské operace na Ukrajině, tak zaujímání pozice vůči NATO. Opětovně rozdělení Západního vojenského okruhu na dva s vlastními velitelstvími tento problém řeší, napsal už dříve Institut pro studium války (ISW).

Leningradský vojenský okruh nyní vede podél severovýchodní hranice NATO a Moskevský vojenský okruh hraničí se severovýchodní Ukrajinou a Polskem, což Rusku umožní současně se postavit NATO a zefektivnit řízení války na Ukrajině, dodal ISW.

„Rusko vážně uvažuje o bojové operaci v Pobaltí“

„Obnovení Moskevského vojenského okruhu a Leningradského vojenského okruhu podporuje paralelní cíle (spočívající v) upevnění kontroly nad ruskými operacemi na Ukrajině v krátkodobém až střednědobém horizontu a přípravě na potenciální budoucí rozsáhlou konvenční válku proti NATO v dlouhodobém horizontu,“ podotkl ISW.

Ke stejnému závěru dochází také Luzin. „Vytvoření Leningradského vojenského okruhu s podřízením pozemních sil Severní flotily (tomuto) nově reformovanému okruhu znamená, že se Rusko vrací k myšlence války na svých severozápadních hranicích i za nimi. Jinými slovy, Rusko vážně uvažuje o bojové operaci v Pobaltí,“ uvedl analytik.

„Všechny tyto složky – nové vojenské obvody, změny v mobilizaci a výdaje na obranu – naznačují, že se Rusko připravuje na vleklou válku, a to nejen na Ukrajině, ale i proti NATO,“ řekla nyní webu KI Kateryna Stěpanenková, zástupkyně vedoucího týmu pro Rusko a analytička ISW.

Výrazně zbrojí i Minsk

Masivně nezbrojí jen Rusko, ale také jeho soused a spojenec Bělorusko. Minsk prudce zvyšuje vojenské výdaje od roku 2022, tedy od doby, kdy Moskva zahájila svou plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, informuje stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Z dokumentů týkajících se běloruského rozpočtu a zadávání veřejných zakázek podle ní vyplývá, že vládní výdaje Minsku související s armádou vzrostly za poslední tři roky více než dvaapůlkrát.

Celkový rozpočet na obranu na rok 2025 činí přibližně 4,7 miliardy běloruských rublů (1,6 miliardy dolarů), což představuje zhruba dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) země. Ještě v roce 2022 to bylo výrazně méně, konkrétně 1,8 miliardy rublů (694 milionů amerických dolarů), tedy zhruba 0,95 procenta HDP.

Ruský vliv

Minsk nakupuje například ruské víceúčelové stíhačky Suchoj Su-30SM2, útočné vrtulníky Mi-35M či obrněné transportéry Volat V-2 a také stovky útočných dronů.

„Lukašenkův systém se při své obraně plně spoléhá na Kreml,“ řekl stanici RFE/RL Uladzimir Žyhar, aktivista skupiny BYPOL složené z bývalých běloruských policistů.

„Paradoxně, úroveň běloruských vojenských výdajů naznačuje, že i přes flirtování s Putinem (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko nijak zvlášť... neočekává, že ho ruská armáda v případě mytické agrese NATO přijde bránit,“ podotkl Ivan Kiričevskij, analytik ukrajinského online časopisu Defense Express.

„Dokonce bych řekl, že běloruská armáda má nyní jen jednoho nepřítele: ruskou armádu,“ dodal expert.

Vliv Ruska na Bělorusko výrazně vzrostl po roce 2020, kdy se Lukašenko dostal po brutálním potlačení protestů proti zfalšovaným volbám do mezinárodní izolace. Moskva mu poskytla vojenskou i ekonomickou pomoc, výměnou za ni však souseda přetvořila ve svůj satelit. Jeho území pak využila i pro svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...