Dalajlama oslavil 90. narozeniny

Dalajlama obklopen svými stoupenci oslavil své 90. narozeniny. Tibetský duchovní vůdce si je připomněl modlitbou za mír, píše agentura AFP. Do severoindické Dharamsály, kde tento nositel Nobelovy ceny za mír sídlí, přicestoval také americký herec a dlouholetý protibetský aktivista Richard Gere. Pozdravy poslali mimo jiné tři američtí exprezidenti Barack Obama, George Bush mladší a Bill Clinton, uvedla agentura Reuters.

„Když se ohlédnu za svým životem, vidím, že jsem ho nepromarnil. Žiju svůj život ve službě ostatním cítícím bytostem,“ řekl podle agentury AP dalajlama před svými stoupenci, mezi nimiž byli také buddhističtí mniši a mnišky. Za prostého buddhistického mnicha se o něco dříve označil také samotný tibetský duchovní vůdce ve svém vzkazu, kde děkoval těm, kteří si jeho narozeniny připomínají.

„I když je důležité pracovat na materiálním rozvoji, je nezbytné zaměřit se na dosažení klidu mysli rozvíjením dobrého srdce a soucitem, nejen s blízkými a drahými, ale se všemi. Tím přispějete k tomu, aby byl svět lepším místem,“ uvedl dalajlama ve vzkazu na svém webu, kde přislíbil, že bude nadále prosazovat lidské hodnoty či náboženskou harmonii. „Děkuji, že jste využili příležitosti mých narozenin k rozvíjení klidu mysli a soucitu,“ dodal.

Agentura Reuters upozornila, že dalajlama asi po dvou hodinách narozeninovou oslavu náhle opustil poté, co snědl kousek svého dortu. O něco dříve nejmenovaný zdroj Reuters řekl, že se duchovní vůdce necítil moc dobře.

Čtrnáctý dalajlama, který je už nyní nejdéle žijícím nejvýše postaveným představitelem tibetského buddhismu, o den dříve prohlásil, že by se rád dožil více než 130 let, čímž mezi svými následovníky vyvolal potlesk a jásot.

Dalajlamovi nyní k jeho 90. narozeninám poslali vzkazy kromě trojice bývalých amerických prezidentů také například současný indický premiér Naréndra Módí.

Ke gratulantům se připojil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle kterého dalajlama inspiruje ztělesňováním poselství jednoty, míru a soucitu. „Podporujeme úsilí o zachování jedinečného jazykového, kulturního a náboženského dědictví Tibeťanů, včetně jejich možnosti svobodně si vybírat a uctívat náboženské vůdce bez zasahování,“ uvedl šéf americké diplomacie.

Dalajlamovi pogratuloval k narozeninám i herec Richard Gere
Zdroj: Reuters/Anushree Fadnavis

Nositel Nobelovy ceny za mír

Dalajlama, občanským jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka. Ve dvou letech byl označen za reinkarnaci 13. dalajlamy. Vzdělal se v buddhismu a ve vědách. Když do Tibetu vtrhla vojska komunistické Číny, bylo mu 15 let. Od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu dalajlama žije v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Charismatický duchovní, známý jako 14. dalajlama, mezinárodně zpopularizoval buddhismus. V roce 1989 získal Nobelovu cenu za mír.

Staletá tibetská buddhistická instituce duchovního vůdce zůstane zachována, oznámil ve středu dalajlama. Podle agentury AP tak ukončil spekulace, že by mohl být posledním, kdo tuto duchovní roli zastává. Jeho úřad uvedl, že příštím dalajlamou by mohla být i žena nebo člověk narozený mimo Tibet. Výběr nového duchovního vůdce bude mít na starost úřad dalajlamy. „Nikdo jiný nemá autoritu do této věci zasahovat,“ řekl dalajlama s narážkou na požadavek čínských úřadů, které chtějí mít právo kontrolovat a vetovat výběr nového tibetského vůdce.

Funkce dalajlamy se předává na základě buddhistického principu reinkarnace. Po smrti se tibetští duchovní snaží určit, do koho se předchozí dalajlama vtělil. Dalajlamu po staletí vybírali tibetští mnichové, kteří pátrali po reinkarnacích zemřelých duchovních vůdců. Obvykle ho hledali na území Tibetu, který však nyní ovládá Čína. Peking, který vládne Tibetu od invaze v roce 1950, považuje dalajlamu za separatistu. Duchovní vůdce opakuje, že chce pouze větší autonomii pro Tibet a skutečné náboženské, politické a kulturní svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...