Co se ví o důchodové reformě, kvůli které bouří Francie? Zavedla by bodový systém

Nahrávám video

Ve Francii druhým dnem pokračují stávky a protesty proti důchodové reformě, kterou plánuje prezident Emmanuel Macron. Podle listu Le Figaro se od časného pátečního rána tvoří v okolí Paříže zácpy. Dopravní komplikace způsobila stávka zaměstnanců dopravních podniků a železnic také v dalších francouzských městech. Zástupci odborů by se měli se členy vlády setkat v pondělí, podle listu Le Figaro už ale vyzvali k další velké stávce a protestům, které by se měly konat v úterý. Přinejmenším v Paříži se přitom očekává, že protesty se budou konat i o víkendu.

Ve čtvrtek vyšlo na protest proti chystané důchodové reformě do ulic francouzských měst podle vlády přes 800 tisíc demonstrantů. Podle odborů CGT jich bylo 1,5 milionu. Ke stávce se připojili nejen železničáři a zaměstnanci městských dopravních podniků, ale i řidiči kamionů, učitelé, popeláři, zdravotníci, policisté, hasiči nebo zaměstnanci justice.

Ministryně solidarity a zdravotnictví Agnes Buzynová v pátek v rozhovoru na stanici Europe 1 oznámila, že se v pondělí se zástupci odborářů setká. Schůzky se zúčastní také vládní pověřenec pro důchodovou reformu Jean-Paul Delevoye. Vláda podle Buzynové „pochopila hněv“ Francouzů.

Elysejský palác vydal prohlášení, že prezident Macron je „klidný a odhodlaný reformu provést“, hodlá ale „naslouchat a debatovat“. Premiér Édouard Philippe by se měl k podrobnostem reformy podle prohlášení vyjádřit v polovině příštího týdne.

V Paříži stojí deset linek metra, nevyjede ani většina vlaků TGV

Také v pátek stávka a protesty způsobily komplikace v dopravě. V Paříži podle agentury Reuters nejezdí deset ze čtrnácti linek metra. Zrušena byla řada spojů příměstské železniční dopravy. Železniční společnost SNCF očekává, že zruší 90 procent spojů rychlovlaků TGV a 70 procent regionálních vlaků.

Silnice vedoucí do Paříže ucpaly dlouhé kolony. Podle stanice dopravního webu Sytadin se celková délka kolon v okolí hlavního města v 08:00 SEČ pohybovala kolem 350 kilometrů.

Do stávky se zapojili také zaměstnanci aerolinek Air France. Zatímco ve čtvrtek se omezení způsobená stávkou dotkla i jednoho páru spojů Paříže s Prahou, v pátek podle stránek ruzyňského letiště zatím žádný spoj zrušen nebyl.

Zaměstnanci státních drah SNCF už ve čtvrtek oznámili, že stávkovat budou i v pátek. Pracovníci pařížského dopravního podniku RATP ale nebudou pracovat ani o víkendu. „Budeme protestovat nejméně týden a na jeho konci bude muset vláda ustoupit,“ řekl agentuře Reuters zaměstnanec RATP Patrick Dos Santos.

  • Hlavním důvodem stávky je reforma důchodového systému, kterou chce uskutečnit prezident Emmanuel Macron. Nový systém má být zaveden od roku 2025 s ambicí ukončit roztříštěnost na jednotlivé důchodové systémy pro určité profesní skupiny. Ve Francii existuje celkem 42 penzijních plánů.
  • Macron zamýšlí vytvořit jednotný systém, který by počítal s odměnami pro zaměstnance za každý odpracovaný den. Počítá se zavedením bodů, jež by byly v budoucnu převedeny na penzijní dávky. V současné době se důchody ve Francii počítají v soukromé sféře podle 25 odpracovaných let s nejvyšším výdělkem. Ve veřejném sektoru je základem výplata za poslední půlrok před odchodem do penze.
  • Oficiální věk odchodu do důchodu se ve Francii v poslední dekádě zvýšil ze 60 na 62 let, stále však zůstává jedním z nejnižších v rámci zemí OECD. Kupříkladu ve Velké Británii je to 66 let. Macron plánuje věk sjednotit na 64 let.
  • Právě tento bod vyvolal ve společnosti odpor. Například někdo, kdo by odešel do penze již ve věku 63 let, by mohl dostat o 5 procent méně peněz. Odbory se tak obávají, že Francouzi v důsledku budou muset pracovat déle, ale dostanou nižší důchod.
  • Nejhlasitějšími kritiky jsou lidé z profesí, které přijdou o nejrůznější úlevy. Patří mezi ně i námořníci, kteří mohou odejít do důchodu už v 55 letech. U některých oborů je to ještě dříve, třeba dělníci nebo železničáři mohou odejít do penze už v 52 letech. Úlevy se týkají i dalších státních zaměstnanců, právníků či zaměstnanců opery. 
  • Zvláštní programy přitom využívá jen minimum Francouzů. Jde asi o 700 tisíc lidí, tedy čtyři procenta důchodců. Většinu z nich tvoří zaměstnanci drah SNCF a dopravního podniku RATP, uvedl web Seznam Zprávy.
  • Podle BBC plánovaný systém počítá s případy, kdy si lidé berou volno z důvodu nemoci nebo mateřské dovolené a nabízí body jako „odškodné“. 
  • Prezident reaguje opatřením na stárnutí populace. Současný systém stojí Francii ročně 14 procent HDP, což je takřka nejvíc na světě, podotýká BBC. Na jednoho důchodce ve Francii připadá stále míň pracujících.
  • Bez reformy by se schodek jen v oblasti penzí pohyboval za šest let mezi osmi a sedmnácti miliardami eur. „Francie pracuje mnohem míň než její sousedi. Na pracovní trh vstupujeme později, odcházíme dřív a během roku pracujeme míň. Musíme o tom vážně diskutovat a přijít s konkrétním řešením,“ uvedl Macron na jaře. 
  • Konkrétní plány na reformu zveřejní vláda v polovině prosince, podle několika průzkumů veřejného mínění ale s reformou už teď nesouhlasí téměř polovina Francouzů, hlavně mladých do 34 let. Jedna ze sondáží ale také ukázala, že 75 procent Francouzů považuje reformu za nezbytnou, ovšem dvě třetiny nevěří, že se vládě podaří změny prosadit.
  • Zdroje: BBC, ČTK

S reformou narazil i Chirac

Reuters připomíná, že pokusy o důchodovou reformu v minulosti ve Francii už několikrát ztroskotaly. V roce 1995 konzervativní vláda prezidenta Jacquese Chiraka ustoupila požadavkům odborů po týdnech dramatických protestů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...