Členské země WHO schválily pandemickou dohodu

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

„Dohoda je vítězstvím pro veřejné zdraví, vědu a mnohostranné konání. Zajistí, že budeme moci kolektivně lépe chránit svět před budoucími pandemickými hrozbami,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„My – jako suverénní státy – jsme dokázali spojit ruce, jako svět společně, takže můžeme chránit naše děti, staré lidi, zdravotnické pracovníky v přední linii a všechny ostatní před příštími pandemiemi,“ uvedla namibijská ministryně zdravotnictví Esperance Luvindaová. Zástupkyně africké země předsedá výboru, který urovnal cestu k úternímu schválení. „Je to naše povinnost a odpovědnost vůči lidstvu,“ dodala Luvindaová.

Podle agentury DPA pandemickou dohodu schválilo více než 190 zemí. Schválení dohody orgánem WHO bylo považováno za formalitu. Už v pondělí ji totiž drtivou většinou podpořil výbor světového zdravotnického shromáždění. Pondělní hlasování vyvolalo Slovensko, které se pak spolu s dalšími deseti zeměmi včetně Polska, Ruska, Izraele či Íránu zdrželo.

Dohoda oficiálně vstoupí v platnost až po sjednání dodatku o sdílení patogenů, což může trvat až dva roky. Teprve pak budou muset jednotlivé státy dohodu ještě ratifikovat.

Právně závazná dohoda považovaná za přelomovou byla schválena po třech letech vyjednávání. Pakt má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru.

Neúčast Spojených států

Nová dohoda má zaručit, že země, které sdílejí vzorky viru, obdrží testy, léky a vakcíny. Až dvacet procent takových produktů bude poskytnuto WHO, která má zajistit, že i chudší země k nim budou mít při příštích pandemiích přístup.

Kromě toho, že ještě zůstávají otevřené mnohé detaily, vzbuzuje pochybnosti nad účinností dohody skutečnost, že činnosti WHO se neúčastní Spojené státy, které ohlásily odchod z organizace. Státy, které se dohodou nebudou řídit, navíc nebudou čelit žádným postihům, což je obvyklý problém mezinárodního práva, poznamenává agentura Reuters.

USA byly tradičně hlavním donátorem WHO, ale už se neúčastnily posledních fází dojednávání v úterý schváleného paktu poté, co administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa oznámila stažení ze Světové zdravotnické organizace.

Jednoduše lež, reagoval slovenský ministr na Fica

Slovenský premiér Robert Fico (Smer), jehož země se v úterním hlasování zdržela, tvrdí, že dohoda ohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nesouhlasný postoj slovenské vlády prosadila Ficova strana spolu s nejmenším vládním uskupením SNS proti názoru Hlasu, v jehož vedení je ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ten tvrzení Fica popřel.

„Pandemická dohoda žádným způsobem neohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nikdo nemůže nikomu přikázat například povinnost naočkovat se či uplatňovat lockdowny. To je jednoduše lež,“ uvedl Šaško.

Fico ještě v pondělí uvedl, že slovenská delegace má pokyn pandemickou dohodu nepodpořit. Ministerský předseda tuto pozici v úterý zopakoval a v této souvislosti se odvolal na stanovisko slovenského ministerstva spravedlnosti. Tento jeho názor už odmítla také Slovenská akademie věd.

„Budu vysvětlovat, že cílem této dohody je umožnit členským státům přístup k nejmodernějším vědeckým poznatkům, nástrojům a procesům, jak se co nejlépe bránit případné budoucí pandemii,“ prohlásil slovenský ministr zdravotnictví. Dodal, že zahraniční partnery chce ujistit, že Bratislava má zájem být nadále součástí vyspělého světa.

Opozice postoj slovenské vlády kritizovala, označila ho za škodlivý či zbabělý. Opoziční politici v této souvislosti také vyzvali Šaška, aby na funkci ministra zdravotnictví rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...