Členka IS nechala umřít žízní jezídské děvče. Německý soud ji poslal na 10 let za mříže

Nahrávám video

Jennifer Wenischová si podle verdiktu německé justice odpyká deset let za to, že v Iráku nechala zemřít žízní pětiletou jezídskou dívku. Odsouzená je bývalou členkou teroristické organizace Islámský stát (IS). Státní zástupci pro ni žádali doživotí za vraždu a válečný zločin.

Třicetiletá Wenischová pochází z Dolního Saska a do vězení ji soud poslal za činy v Iráku, kde působila v řadách IS. Její tehdejší manžel přivázal na řetěz pětiletou jezídskou holčičku a nechal ji umřít žízní. Podle soudu žena nic neučinila, aby dívku zachránila. Pár také využíval matku dívky jako domácí otrokyni.

Soud ženu uznal vinnou z členství v teroristické organizaci v zahraničí, z účasti na pokusu o vraždu a pokusu o válečný zločin a ze zločinu proti lidskosti. Podílet se měla na vyhlazování náboženské menšiny jezídů. Bývalý manžel Wenischové je souzen za smrt a týrání dívky ve Frankfurtu nad Mohanem, rozsudek se očekává na konci listopadu.

Obžaloba navrhovala doživotí, soud ale přihlédl k podřízenému postavení Wenischové. „Ona sama prohlašovala, že na smrti dítěte neměla žádný podíl a že jí ani nemohla zabránit. Za vše podle ní může její manžel, který jí samotné vyhrožoval násilím,“ informuje zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Žena během procesu také uvedla, že soud nepřihlíží jen k jejím činům, ale rovněž k aktivitám IS jako celku, což odporuje zásadám právního státu. Obhájci navíc tvrdili, že dívka týrání přežila. To ale odmítla dívčina matka, která byla  v procesu klíčovým svědkem.

Matka zavražděné také vypověděla, že jí Wenischová vyhrožovala zastřelením, pokud nepřestane plakat, když dítě umíralo.

Státní zástupce uvedl, že je s rozsudkem spokojen, protože soud potvrdil hlavní body obžaloby. „Pro nás je to vítězství,“ prohlásil obhájce Ali Aydin. Odsouzená žena, která strávila přes tři roky ve vazbě, bude moci za pár let požádat o předčasné propuštění, uvedla DPA. Obžaloba a obhajoba zvažují odvolání.

„Verdikt má nepopsatelný význam pro náboženskou komunitu jezídů,“ prohásila jezídská aktivistka Düzen Tekkalová, která pomáhala sestavit podklady pro obžalobu.

Nahrávám video

Wenischová o týrání dívky omylem vyprávěla informátorovi FBI

Wenischová se obrátila na islám v roce 2013. Následující rok odcestovala do Iráku, aby se připojila k IS. V roce 2015 působila jako příslušnice obávané mravnostní policie ve městech Mosul a Fallúdža.

Chodila na hlídky, při nichž zastrašovala ženy, které nedodržovaly pravidla oblékání a chování stanovená islamisty. Nosila při tom kalašnikov, pistoli a vestu s výbušninami. V tomto období se také vdala za bojovníka IS.

V roce 2016 byla z Turecka vydána do Německa, kde také porodila. Ve vězení skončila v roce 2018 poté, co se snažila se svou dvouletou dcerou vrátit k islamistům do Sýrie. „Sama to zdůvodnila tak, že život pod vládou IS bylo to nejlepší, co zažila,“ líčí Jonáš.

Během cesty si najala řidiče, kterému vyprávěla o svém působení v řadách teroristické organizace. Muž byl ale informátorem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a výpověď ženy si nahrál. Záznam se stal důležitým důkazem v mnichovském procesu.

Jde o první trest za genocidu jezídů

Podle agentury AFP byl proces v Mnichově prvním soudem za hranicemi Iráku ohledně zločinů, kterých se teroristická organizace na jezídech dopustila. IS v roce 2014 obsadil severní Irák, kde jezídi žijí, a zůstal tam až do roku 2017, kdy se jej z oblasti podařilo vytlačit. 

Do příchodu bojovníků IS žilo v horách v okolí Sindžáru na půl milionu příslušníků jezídské menšiny. Islamisté následně na pět tisíc jezídských mužů brutálně zavraždili a sedm tisíc žen a dětí unesli a zotročili.

„Mluvíme o ženách, o dětech, které zotročili. Znásilňovali je přímo před příbuznými. Prodávali je v poutech a s roubíky v ústech na trzích s otroky v Mosulu,“ objasňuje Tekkalová.

Na 360 tisíc jezídů před islamisty uprchlo. OSN tažení proti jezídům označila za genocidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...