Čínská populace roste nejpomaleji od politiky jednoho dítěte, vyplývá ze sčítání

Čínská populace rostla v uplynulém desetiletí nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v 70. letech 20. století. Loni žilo v Číně 1,41 miliardy lidí. Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněných výsledků loňského sčítání lidu. Stalo se tak navzdory tomu, že Peking před několika lety přísnou populační politiku zmírnil.

Populace v pevninské Číně vzrostla za poslední dekádu o 5,38 procenta na 1,41 miliardy. Za desetiletí před sčítáním v roce 2010 stoupl počet obyvatel o 5,84 procenta na 1,34 miliardy. Nyní zveřejněný růst těsně zaostal za vládním cílem z roku 2016, podle nějž mělo být v Číně do roku 2020 na 1,42 miliardy obyvatel.

Výsledky sčítání vytvářejí podle Reuters další tlak na Peking, aby zatraktivnil pobídky pro páry a přiměl je pořizovat si více než pouze jednoho potomka.

„Mít dítě je pro ženy v mém věku obrovská rána pro rozvoj kariéry,“ řekla agentuře Reuters šestadvacetiletá Annie Čangová, která pracuje v Šanghaji v pojišťovnictví a loni v dubnu se vdala. „Vychovávání dítěte v Šanghaji je navíc strašně drahé. Po porodu se také můžete rozloučit se svobodou,“ dodala.

Pesimistické vyhlídky

Čínská státní média byla v posledních měsících ohledně vyhlídek demografického vývoje v zemi čím dál pesimističtější, podle nich se populace může začít zmenšovat již v příštích několika letech. Organizace spojených národů odhaduje, že počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.

Deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací koncem dubna uvedl, že čínská populace v roce 2020 v porovnání s předchozím rokem dokonce už poklesla. Národní statistický úřad to tehdy popřel a uvedl, že počet obyvatel vzrostl.

Hlavní ekonom z investiční skupiny Natland Petr Bartoň předpovídá, že pro Čínu pomalejší růst znamená problémy, jelikož je jejich důchodový systém méně štědrý, než ten český. Pro zbytek světa je to ale relativně dobrá zpráva, protože se Čína transformuje z „montovny“ do vyšších pater přidané hodnoty.

Někteří odborníci varují před hospodářským zpomalením vývoje. Dle Bartoně ale není třeba se zpomaleného vývoje bát. „Čína se už nesoustředí na kvantitu, ale na kvalitu dětí. To se mnohem více vyplácí a vidíme ten přerod. Neznamená to, že je méně pracovní síly. Akorát ta síla například tří nevzdělaných Číňanů je dnes obsažena v jednom vzdělaném Číňanovi. Na peníze investované do těch lidí to vyjde stejně,“ vysvětlil v pořadu Horizont ČT24. 

Nahrávám video
Horizont ČT24: Čínské sčítání lidu + Petr Bartoň
Zdroj: ČT24

Politika jednoho dítěte

K přísné politice pod heslem jedna rodina – jedno dítě přistoupilo čínské vedení v roce 1979, aby kvůli omezeným zdrojům zbrzdilo populační explozi a s tím související chudobu a nároky na přírodní zdroje. Porušení pravidel bylo trestáno pokutami, propouštěním z práce a někdy i nucenými potraty.

Negativním průvodním jevem politiky jednoho dítěte bylo také to, že země momentálně čítá o 30 milionů více mužů než žen, neboť chlapci jsou z kulturních důvodů upřednostňováni před dívkami.

Opatření byla následně zmírňována, takže si postupně směli dvě děti pořídit obyvatelé venkova, zástupci etnických menšin a od listopadu 2013 i páry, kde alespoň jeden rodič byl jedináček. V roce 2015 Peking rozhodl, že umožní všem párům mít dvě děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...