Číně se potopila nejnovější jaderná ponorka, Peking to tajil

V Číně se na jaře potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem. Informují o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Plavidlo se podle nich odebralo ke dnu u mola v loděnici poblíž města Wu-chan a úřady se to zřejmě snažily zatajit. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu řekl, že nemá k záležitosti informace.

K incidentu došlo podle médií letos v květnu nebo počátkem června. Proč se ponorka potopila, ani to, zda měla na palubě jaderné palivo, není podle amerických činitelů jasné. Na satelitních snímcích jsou v přístavu vidět plovoucí jeřáby, jejichž úkolem bylo plavidlo z říčního dna vyzvednout, píše WSJ.

„Dovedete si představit, že se americká jaderná ponorka potopí v San Diegu a vláda to ututlá a nikomu o tom neřekne?“ poznamenal bývalý důstojník Thomas Shugart z Centra pro novou americkou bezpečnost.

Satelitní snímky z čínského přístavu Wu-chan z 13. června 2024
Zdroj: Reuters/Planet Labs Inc/Handout

Plavidlo spadá pod skupinu nejmodernějších čínských ponorek Čou s jaderným pohonem, které se vyznačují výraznou zádí ve tvaru X. Ta je navržena tak, aby plavidlo bylo lépe ovladatelné, uvádí americký list. Ponorku postavila státní společnost China State Shipbuilding Corp.

Ponorku se podle deníku sice podařilo zachránit, ale potrvá to přinejmenším měsíce, než ji opraví a bude moci znovu na moře. Podle Shugarta bylo plavidlo plné vody, takže bude třeba vyčistit veškerou elektroniku a možná vyměnit elektromotory.

„Kromě zřejmých otázek ohledně standardů výcviku a kvality vybavení vyvolává tento incident hlubší otázky o vnitřní odpovědnosti PLA (Čínské lidové osvobozenecké armády) a dohledu nad čínským obranným průmyslem, který dlouho sužuje korupce,“ upozornil nejmenovaný americký činitel z Pentagonu.

Rána pro čínskou prestiž

Potopení ponorky podle Reuters představuje pro Peking potenciální ostudu. Asijská velmoc se v současnosti snaží rozšířit své vojenské kapacity a pustila se do produkce nové generace jaderných ponorek. Už nyní Čína disponuje co do počtu lodí největším námořnictvem na světě.

V roce 2022 měl Peking šest ponorek s jaderným pohonem vybavených balistickými střelami, šest útočných ponorek s jaderným pohonem a 48 útočných ponorek s dieselovým pohonem, píše Reuters s odvoláním na zprávu amerického Pentagonu. Čínská flotila podvodních plavidel by se podle něj měla do roku 2035 rozrůst na osmdesát ponorek.

Podle Washingtonu jde mimo jiné o součást snahy vyvíjet politický a vojenský tlak na Tchaj-wan a čelit snahám USA a dalším partnerům přijít tomuto ostrovu v době případného konfliktu na pomoc. Samotná Čína tvrdí, že jejím cílem při budování armády světové třídy je odradit agresory a chránit své zámořské zájmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...