Čína pokračuje v obřích investicích v belgickém přístavu v Zeebrugge. Již nyní vlastní koncesi na provozování většiny místních terminálů a nově vybuduje logistický park o velikosti deseti fotbalových hřišť. Belgická vláda si ale uvědomuje rizika, která jsou s čínským vlivem spojena, odmítla proto Pekingu části přístavu prodat. Nad místem i čínskými investory chce mít i nadále kontrolu.
Brusel na jedné straně před Čínou varuje a mluví o kybernetických útocích, o agresivním ekonomickém a politickém rivalovi, který porušuje lidská práva. Na straně druhé ale Evropa s Čínou čile obchoduje, čehož Peking využívá.
Ukázkou toho je i Zeebrugge, druhý největší přístav v Belgii, který je zároveň i největší vstupní brána čínských investic do západní Evropy. Čínská státní společnost Cosco má už nyní koncesi na využívání drtivé většiny všech terminálů.
Nyní tam navíc čínská společnost Lingang začíná budovat obří logistický park, kterým má z nejlidnatější země světa mířit zboží pro celou západní Evropu, včetně elektromobilů Tesla, které se tam vyrábějí.
Čína měla původně zájem o kontrolu nad celým přístavem. „To jasně odmítla jak vlámská vláda, tak i vedení města Bruggy,“ komentuje situaci generální ředitel přístavu Zeebrugge Tom Hautekiet.
Belgie se totiž poučila z varování politiků i z některých příkladů. Třeba v Řecku, kde Číňané odkoupili a plně ovládli přístav Pireus.
„Jsou to naše podmínky. Je na nás, jak dlouho a za jakých podmínek tady Číňané mohou zůstat. Je na nás, jaký byznys tady mohou dělat. Stále máme kormidlo pevně v rukou,“ vysvětluje Hautekiet.
Má jít tedy o vztah založený čistě na obchodních pravidlech. Kdy čínské investice jsou na jedné straně blízko, samotná Čína pak ale zůstává daleko.
