Čína zatím na ovládnutí Tchaj-wanu vojensky nemá, tvrdí politický geograf Kofroň

Nahrávám video
Horizont ČT24: Čínská armáda cvičí u Tchaj-wanu
Zdroj: ČT24

Jedenáct čínských balistických střel dopadlo do vod okolo Tchaj-wanu. Pět dalších pak do japonské zóny. Tchaj-pej obvinila Peking, že se chová jako Severní Korea, a aktivovala svůj obranný systém. Manévry spustil komunistický režim v reakci na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale tvrdí, že Čína zatím na invazi na ostrov kapacitu nemá.

Čínská armáda cvičí s ostrou municí kolem celého ostrova v šesti zónách dvacet kilometrů od břehů. Tři místa, kde se manévry konají, považuje Tchaj-wan za své výsostné vody. Armáda vypálila jedenáct balistických raket a dělicí linii krátce překročily lodě i letadla.

„Dělostřelecká divize je odhodlána plnit mé rozkazy a já plním rozkazy komunistické strany. Budeme bránit svrchovanost a územní celistvost vlasti s vysokým bojovým duchem a přesnou palebnou silou,“ hlásal velitel čínského dělostřelectva Ťin Cung.

„Čínská lidová republika vypálila několik raket Dongfeng (Tung-feng) k vodám na severovýchodě a jihozápadě Tchaj-wanu. Aktivovali jsme obranné systémy, monitorujeme situaci a posilujeme válečnou připravenost,“ reagovala mluvčí tchajwanského ministerstva obrany Sun Li-fang.

Prezident Si je pod tlakem, aby ukázal sílu. Čínští nacionalisté totiž projevují zklamání, že Peking návštěvě Pelosiové nezabránil. Televize podrobně informuje o manévrech a národ to sleduje na obrazovkách v ulicích.

„Dobře že se to stalo. Dává nám to příležitost obklíčit Tchaj-wan, a obsadit ho dřív, než se plánovalo. Měli bychom soudružce Pelosiové poděkovat,“ myslí si obyvatel Pekingu Čao.

Ačkoliv je Čína vojensky silnější, na obsazení Tchaj-wanu zatím nemá dostatek jednotek, tvrdí Kofroň. „Aby (Čína) Tchaj-wan mohla osadit, a to bez nějakých extrémních ztrát a války, která by se táhla mnoho a mnoho týdnů, musela by velmi rychle získat vzdušnou nadvládu, pak nadvládu nad celým námořním prostorem, zároveň doufat, že nezasáhne USA, úspěšně se vylodit a pak porazit pozemní jednotky tchajwanské armády,“ vypočítává Kofroň.

K Tchaj-wanu míří americká letadlová loď

Život na Tchaj-wanu běží jako obvykle, přestože se očekává, že Peking odpálí raketu, která ostrov přeletí. Obyvatelé jsou na hrozby zvyklí. „Cílem je zastrašit Tchajwance a vyvolat paniku. Ale k čemu? Získali by jen místa zasažená válkou, což není dobrá okupační strategie,“ uvažuje obyvatel Tchaj-wanu Čchen Ming-čcheng.

Tchaj-wan ponese hlavní tíhu sankcí, které se Čína rozhodne uvalit. Počítá s tím, že několikadenním cvičením to neskončí. Čínská armáda pravděpodobně využije příležitost, aby resetovala status quo v Tchajwanské úžině.

Do oblasti také míří americká letadlová loď. Podle velitelství jde o běžnou plavbu na podporu volného Indopacifiku. Z Japonska odstartovalo americké letadlo schopné sledovat rakety za letu.

Americká letadlová loď Ronald Reagan a její bojový svaz podle Kofroně z čistě vojenského hlediska však nemusí znamenat pro čínskou armádu překážku. „Na druhou stranu přímý útok proti americké letadlové lodi by byl něčím, co by se v podstatě rovnalo vyhlášení války a ten poměr sil pro Čínu ještě není úplně ideální,“ komentuje politický geograf.

Aerolinky ruší lety

Tchajwanská vláda připravuje lidi na psychologickou válku včetně kybernetických útoků. „Vláda je ještě víc odhodlaná hájit suverenitu a územní integritu našeho národa,“ vzkázal mluvčí tchajwanského ministerstva zahraničí Joanne Ou.

Aerolinky ruší desítky mezinárodních letů. Lodě na jedné z nejrušnějších námořních tras, kudy pluje polovina světové kontejnerové dopravy, mění směr. Jejich odklonění dopadne na dodavatelské řetězce a zpozdí přepravu zboží.

Kofroň předpokládá, že během následující dekády či dvou by Peking potřebnou dominanci získat mohl. „Tchaj-wan se snaží zbrojit, byť mezi lety 2005 až 2015 na Čínu výrazně ztratil. Souvisí to s tím, že je výrazně menší. Jeho ekonomika neprocházela tak masivním boomem jako čínská,“ vysvětluje.

Čína v posledních letech posiluje i své námořnictvo. „Kdybychom se na světové oceány koukali jako na celek a bavili bychom se o schopnosti Číny projektovat svoji moc daleko za svoje pobřežní vody, tak by na tom zase tak dobře nebyla. Tam by ve srovnání s USA nutně vyšla přinejlepším jako velmi vzdálený soupeř,“ komentuje Kofroň.

„Pokud se ale bavíme o oblasti, kde Čína zároveň může využívat svoje výrazně modernizované letectvo –⁠ není to zase letectvo, které by bylo na úrovni Spojených států nebo Velké Británie, ale minimálně početně to je masivní letectvo a už se nejedná o ty obstarožní typy jako třeba před dvaceti lety –⁠ tak by námořnictvo bylo schopné nějakou defenzivní partii třeba i s USA hrát,“ doplňuje geograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...