Čína se snaží dostat malé země Tichého oceánu na svou stranu. Soupeří o vliv se Spojenými státy

Nahrávám video

Čínský ministr zahraničí Wang-I zahájil velké turné po malých zemích Tichého oceánu. Cílem desetidenní cesty po osmi státech je posílit pozici asijské velmoci v soupeření se Spojenými státy. Ty v pondělí oznámily vznik indo-pacifického fóra spolupráce. Jeho deset členů včetně Austrálie, Japonska nebo Vietnamu chce navýšit vzájemný obchod a odrážet rostoucí ambice Pekingu.

Nezměrnou hladinu Tichého oceánu čeří z východu i západu vzedmuté vlny velmocenského souboje. A mezi gigantickými ambicemi Washingtonu a Pekingu leží málo známé ostrovní státy a státečky, jako třeba Šalamounovy ostrovy se sedmi sty tisíc obyvateli. Do jejich hlavního města Honiary zamířil čínský ministr zahraničí jako první.

Mezi 26. květnem a 4. červnem plánuje ministr navštívit Šalamounovy ostrovy, Kiribati, Samou, Fidži, Tongu, Vanuatu, Papuu-Novou Guineu a Východní Timor.

Šokující dohoda

Šalamounovy ostrovy, formálně člen Britského společenství, už s Pekingem podepsaly obrannou dohodu. Ta by mohla umožnit i stavbu čínské námořní základny. 

Peking si chce v podstatě vyjednat kolektivní dohodu o bezpečnostní spolupráci, vysvětlil v pořadu Horizont ČT24 orientalista a sinolog Martin Hála. „Mohli bychom to přirovnat k takovému malému šestnáct plus jedna v Pacifiku, ale s orientací na policejní, a dokonce i vojenskou spolupráci. Bylo překvapivé a šokující, že se Číně povedlo uzavřít dohodu se Šalamounovými ostrovy a nyní to zkouší v celém regionu,“ řekl.

Stejné smlouvy s ostatními by významně upevnily námořní moc, kterou Čína už dvě dekády systematicky buduje. Navzdory nejen Americe, ale i Austrálii. Do čela této tichomořské velmoci, tradičně rozkročené mezi asijsko-pacifickou a euro-západní identitou, usedla nová levicová vláda. A chce být pacifickým ostrovům demokratickou alternativou Číny.

„Austrálie bude partnerem bez postranních úmyslů a bez neudržitelné finanční zátěže. Jsme partnerem, který nenaruší tichomořské priority ani tichomořské instituce,“ slíbila australská ministryně zahraničí Penny Wongová.

Pekingu vadil výrok o Tchaj-wanu

Vysokoprofilové turné čínského ministra po osmi hospodářsky nepříliš významných státech s pouhými sedmi miliony obyvatel v součtu je čínskou protiofenzivou. Americký prezident Joe Biden v pondělí v Tokiu pokřtil Indo-pacifický hospodářský rámec. Ve volném sdružení jsou všechny významné místní státy – s nápadnou výjimkou Číny. Pekingu se také velmi nelíbilo Bidenovo nečekaně rázné prohlášení o tom, že jsou Státy připraveny vojensky bránit Tchaj-wan.

„Mnoho zemí v regionu věří, že údajné odpoutání se od Číny bude hodně stát. Každý uvidí, že Indo-pacifický hospodářský rámec má za cíl narušit regionální spolupráci. Je donucovacím nástrojem proti regionálním státům,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-Pin.

Stín ruské agrese dopadá i na vzdálený Indo-Pacifik. Peking pečlivě studuje protiruské sankce a odhaduje možné dopady při pokusu násilně převzít Tchaj-wan. Jeho protiamerický postoj zároveň přitahuje pozornost izolované Moskvy.

Partnerství obou autoritářských zemí se naposledy zhmotnilo při úterní provokaci společné letecké hlídky na okraji japonského vzdušného prostoru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...