Čína přijala bezpečnostní zákon pro Hongkong. „Separatistické aktivity“ chce trestat i doživotím

Nahrávám video
Události: Bezpečnostní zákon pro Hongkong
Zdroj: ČT24

Vrcholný orgán čínského parlamentu, stálý výbor, v úterý schválil kontroverzní bezpečnostní zákon pro Hongkong. Podle kritiků právní předpis v někdejší britské kolonii, která je zvláštní administrativní oblastí Číny, omezí svobodu. V Hongkongu proti zavedení zákona v posledních dnech protestovaly stovky lidí. Podle správkyně oblasti Carrie Lamové vejde předpis v platnost hned v úterý. Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance.

Zákon konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Zároveň vymezuje tresty za tyto činy.

Nejtěžším trestem, se kterým norma počítá, je doživotní vězení. Uvedl to šéfredaktor deníku Global Times Chu Si-ťin s odkazem na představitele, kteří jsou s obsahem zákona seznámeni. Chu poznamenal, že podrobnosti o zákonu budou zveřejněny během úterý. Za jaký čin bude doživotí hrozit, neupřesnil.

Nový zákon může mít pro Hongkong nejzávažnější důsledky od roku 1997, kdy se tato britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Umožnil by mimo jiné poprvé rozmístit bezpečnostní složky pevninské Číny v Hongkongu, který má Pekingem zaručenou vysokou míru autonomie.

Opoziční aktivista Wong se kvůli zákonu stáhne

Jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong už stačil  oznámit, že odstupuje z postu lídra. Zdůvodnil to podle Reuters tím, že se stane hlavním terčem nové čínské normy.

„Pokud můj hlas nebude brzy slyšet, tak doufám, že mezinárodní společenství bude nadále hovořit za Hongkong a že vystupňuje úsilí, aby bránilo poslední zbytky naší svobody,“ řekl. Svou činnost se ze stejných důvodů rozhodla ukončit i prodemokratická strana Demosisto, kterou Wong založil.

Peking při tvorbě zákona Hongkong obešel

Detaily ohledně bezpečnostního zákona podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové nezná ani hongkongská vláda. Postup čínské vlády proto vzbudil kritiku. „Peking totiž Hongkong při sepisování zákona zcela obešel, nekonzultoval ho s tamními zákonodárci ani právními experty,“ uvedla Šámalová.

Správkyně Hongkongu Lamová, kterou její oponenti kritizují za podřízenost Pekingu, legislativu v nahraném vzkazu bránila před Radou OSN pro lidská práva. Zákon podle ní autonomii neomezí, ale naopak Hongkongu „traumatizovanému narůstajícím násilím“ pomůže. Město loni zasáhly masivní prodemokratické protesty, které ustaly až s epidemií koronaviru. Úřady v Pekingu i v Hongkongu opakovaně zdůraznily, že legislativa cílí na několik „buřičů“ a nijak neovlivní práva a svobody Hongkongu ani zájmy investorů. 

Hongkong má svou vlastní ústavu i právní systém, který je odlišný od pevninské Číny. Bezpečnostní zákon přitom začne platit okamžitě. „Je to symbolické, protože ve středu si Hongkong připomene 23 let od návratu k pevninské Číně,“ podotkla zpravodajka ČT Šámalová. 

K této příležitosti se každý rok koná tradiční pochod za svobodné volby. Letos ho však úřady poprvé nepovolily. Oficiálními důvody pro zákaz je hrozba nákazy koronavirem a pravděpodobnost násilí. Tamní aktivisté a opozice nicméně vyzývají obyvatele, aby vyšli do ulic, může to být totiž poslední takový pochod.

Tchaj-wan podporuje demokracii v Hongkongu

Tchaj-wan, který Peking považuje za svou vzbouřenou provincii, bezpečnostní zákon odsoudil. Uvedl také, že zákon bude mít vážné dopady na městské svobody, lidská práva a rozvoj. Tchaj-wan rovněž ujistil, že podporuje svobodu a demokracii v Hongkongu.

Japonský vládní mluvčí v úterý řekl, že schvalování návrhu bezpečnostního zákona je politováníhodné, protože to podkopává důvěru v princip jedné země, dvou systémů, který má Hongkongu zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.

„Je jasné, že Čína nesdílí naše hodnoty demokracie, svobody a právního státu,“ reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého nový bezpečnostní zákon podrývá autonomii Hongkongu.

Svoboda finančního velkoměsta je v ohrožení i podle předsedy Evropské rady Charlese Michela. „Rozhodnutí (Pekingu) odsuzujeme,“ uvedl Michel. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je EU v kontaktu s mezinárodními partnery a zváží případnou reakci. Situací je „hluboce znepokojen“ také Dominic Raab, ministr zahraničí Velké Británie, pod jejíž správu Hongkong patřil do roku 1997.

Policie zasahuje proti demonstrantům v Hongkongu
Zdroj: Reuters/Tyrone Siu

USA začaly rušit výjimky pro Hongkong

Přijetí zákona odsoudily Spojené státy coby porušení mezinárodních závazků Pekingu a slíbily zakročit „proti těm, kdo zadusili hongkongskou svobodu a autonomii“. „Vyzýváme Peking, aby okamžitě změnil kurs,“ uvedl mluvčí národní bezpečnostní rady Bílého domu John Ullyot.

Spojené státy už v pondělí zahájily proces rušení výjimek, které Hongkongu poskytují ze strany USA oproti pevninské Číně zvláštní status. Trumpova administrativa tento krok avizovala již dříve. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že USA zastavily vývoz obranných technologií do Hongkongu a brzy budou požadovat licenci k prodeji technologií, které mají civilní i vojenské využití.

„Vzhledem k tomu, že Peking nyní spravuje Hongkong podle pravidla ,jedna země, jeden systém‘, tak my musíme taky,“ dodal šéf americké diplomacie s odkazem na dosavadní princip, který má Hongkongu zaručovat oproti pevninské Číně určité svobody. Peking v reakci na americké prohlášení podobně jako v minulých týdnech pohrozil protiopatřeními. Zatím neupřesnil, o jaká omezení se bude jednat.

Čínský parlament schválil přijetí bezpečnostního zákona už na konci května na svém plenárním zasedání. Stálý výbor, který návrh podle médií přijal nyní, plní funkci parlamentu v době, kdy se zrovna nekoná každoroční plenární zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců. Stálý výbor čínského parlamentu, který třídenní zasedání zahájil v neděli, se obvykle schází jednou za dva měsíce. V červnu se ale návrhem zákona zabýval už podruhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 18 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...