Tchaj-wan vyzval Čínu, aby ukončila svoji vojenskou aktivitu v jeho okolních vodách. Svými manévry podle něj jednostranně podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a narušuje mezinárodní dopravu a obchod. Podle Tchaj-peje jsou manévry největší za téměř tři dekády, napsal web deníku The New York Times (NYT).
Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že reaguje na aktivitu „velkého počtu“ čínských námořních plavidel a lodí pobřežní stráže v pásu pacifických souostroví zahrnujících Japonsko, Tchaj-wan a část Filipín. „Ministerstvo zahraničních věcí důrazně požaduje, aby pekingské úřady okamžitě přestaly s vojenským zastrašováním a všemi iracionálními aktivitami, které ohrožují mír a stabilitu v regionu,“ píše se v prohlášení tchajwanské diplomacie.
Tchaj-wan podle NYT uvedl, že Čína provádí své největší námořní operace za téměř tři desetiletí a že vyslala téměř devadesát plavidel námořní a pobřežní stráže do vod táhnoucích se od jižních japonských ostrovů až po Jihočínské moře. Podle Tchaj-wanu rozsah nasazení naznačuje, že se Čína snaží nejen ukázat, že by mohla udusit samosprávný ostrov, ale také to, že je schopná zabránit jeho americkým spojencům v regionu, jako jsou Japonsko a Filipíny, aby ostrovu přišli na pomoc.
Čína mluví o provokacích
Představitelé tchajwanského ministerstva obrany uvedli, že přítomnost desítek čínských lodí registrují od pondělí. Čína také jihovýchodně od svého pobřeží od pondělí do středy omezila provoz ve svém vzdušném prostoru. To podle AP poukazuje na to, že vojenská cvičení plánovala. Čínská armáda to nepotvrdila.
Tchaj-wan manévry očekával poté, co se jeho prezident Laj Čching-te minulý týden zastavil na Havaji a ostrově Guam, jenž spadá mezi autonomní území Spojených států. Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii a staví se proti jakýmkoli oficiálním kontaktům jeho představitelů s USA či vládami ostatních států.
Mluvčí čínského vládního úřadu pro tchajwanské záležitosti Ču Feng-lien se k vojenským cvičením Pekingu přímo nevyjádřila, v prohlášení na webu však uvedla, že vláda nenechá „provokace“ ze strany Tchaj-wanu „ve spolčení s vnějšími silami“ bez odezvy. „Přijmeme nezbytná opatření, abychom rozhodně bránili suverenitu Číny a její územní jednotu, zajistili mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a bránili základní zájmy krajanů na obou stranách průlivu,“ řekla.
Čínská armáda se zúčastnila vojenských cvičení v blízkosti Tchaj-wanu už po květnové inauguraci Laje a po jeho říjnovém projevu v Národní den Čínské republiky. Manévry pořádal Peking i poté, co Tchaj-wan před dvěma lety navštívila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
