Čína a Indie po pondělním střetu sníží napětí na hranici v Kašmíru

Nahrávám video

Čína se s Indií domluvila na tom, že obě země co nejdříve uvolní napětí na sporné hranici v himálajském Kašmíru. Při pondělním střetu s čínskými vojáky na jednom z přechodů tam totiž zemřelo dvacet příslušníků indických jednotek. Média mluví také o nejméně 45 mrtvých nebo zraněných čínských vojácích, Peking ale ztráty dosud nepotvrdil. Ministři zahraničí obou zemí se domluvili na diplomatickém řešení.

Indický premiér Naréndra Módí svolal na pátek jednání lídrů všech tamních politických stran. Obě jaderné velmoci se vzájemně obviňují z vyvolání střetu, který je zřejmě nejvážnější eskalací vztahů od měsíční války v roce 1962. „Indie si přeje mír. Pokud ji ale vyprovokují, je schopná odpovídající reakce,“ řekl.

„Čína a Indie spolu úzce komunikují vojenskou a diplomatickou cestou, aby vyřešily příslušné problémy. V současné době je situace v čínsko-indické pohraniční oblasti stabilní a pod kontrolou,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. „Podstata konfliktu je jasná. Došlo k němu na čínském území a Čína na něm nenese žádnou vinu,“ dodal.

Kvůli incidentu v některých oblastech Indie také vyšli lidé do ulic a požadují ekonomický bojkot Číny. „Odsuzujeme kroky Číny a vzdáváme hold našim vojákům včetně jednoho z plukovníků, kteří byli zabiti. Kromě toho rozbíjíme a pálíme čínské výrobky a telefony. Vyzýváme místní, aby tyto produkty nekupovali a ekonomicky tak zranili Čínu,“ řekl jeden z protestujících v indickém Gudžarátu.

Premiér si nicméně vysloužil ostrou kritiku médií i opozice za to, že veřejnost nechal na svou reakci čekat téměř 24 hodin. 

Napětí před incidentem trvalo několik týdnů

Napětí na hranici Indie a Číny trvá už několik týdnů, do pondělka si ale nevyžádalo žádné mrtvé ani zraněné. Pondělní střet se odehrál v hornaté oblasti Ladákhu, uvedla indická armáda v prohlášení.

Podle agentury AP se jedná o první takovou konfrontaci na hranici mezi Čínou a Indií od roku 1975, která si mezi vojáky vyžádala oběti. Zmíněné asijské jaderné mocnosti spolu sdílejí 3500 kilometrů dlouhou hranici v oblasti Himálaje a vedou vleklý územní spor, který v roce 1962 přerostl v krátkou válku.

Indie s Čínou sdílí hranici v délce tří a půl tisíc kilometrů. Na ní jsou necelé dvě desítky sporných území. Místo pondělního konfliktu mezi ně ale nepatří. „Musíme se ptát, proč se najednou Čína rozhodla nárokovat mnohem větší území oproti nárokům Indie. Pokud je za tím nějaký plán nebo cíl, zklidnění se nedočkáme,“ uvedl Manodž Džoši z bezpečnostního think-tanku Observer Research Foundation.

Štipl: Problém je nevytyčená hranice

„Čína může odvracet pozornost od svých vnitřních problémů. Covid v současných měsících tvrdě zasahuje Indii, která na tento konflikt kvůli covidu nebyla vůbec připravena,“ vysvětlil indolog Zdeněk Štipl z Karlovy Univerzity. Eskalace konfliktu ho překvapila.

Čína obvinila Indii z toho, že za poslední střet nese plnou zodpovědnost, ale podle Štipla kvůli složitému kontextu nelze říct, kdo nese vinu. „Linie kontroly je velmi vágně vytyčená, Indie dokončuje stavbu silnice, která se k linii blíží. To Čína samozřejmě může považovat za ohrožení svých zájmů v oblasti,“ uvedl Štipl. Oba dva státy v té oblasti podle něj shromažďují několik tisíc vojáků.

Nahrávám video

Indie a Čína chtějí incident ve sporné oblasti řešit diplomaticky

O konfliktu telefonicky jednal indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar se svým čínským protějškem Wangem I. Shodli se, že „žádná ze stran nepřijme žádné kroky, které by situaci vyhrotily, a naopak zajistí mír a klid“, uvedli v prohlášení, které citovala agentura Reuters.

Wang I v telefonátu s indickým šéfem diplomacie žádal, aby Indie tvrdě potrestala ty, kdo jsou za smrtící střet zodpovědní. Varoval Dillí, aby nepodceňovalo čínské odhodlání hájit to, co Čína pokládá za své svrchované území. Džajšankar v prohlášení po rozhovoru s Wangem I uvedl, že vysvětlil indickou pozici, a dodal, že Dillí se cítí zavázáno k jednání o snížení napětí.

Zatímco Džajšankar zdůraznil řešení cestou diplomacie, indické sdělovací prostředky volí podstatně bojovnější tón. Indičtí komentátoři volají po ostré reakci na pohraniční střet s čínskými vojáky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...